Ilustrace Japonska - Illustrations of Japan - Wikipedia

Bijzonderheden nad Japonskem (1824). Titulní stránka první části.

Kniha v holandštině Bijzonderheden nad Japonskem, behelzende een verslag van de huwelijks plechtigheden, begrafenissen en feesten der Japanezen, de gedenkschriften der laatste Japansche keizers, and and merkwaardigheden nopens dat rij. Zatím Engelsch, potkal gekleurde platen naar Japansche originelen je o japonské historii, zvycích a obřadech během Tokugawa období pozorované nizozemským vysokým úředníkem v EU VOC Isaac Titsingh, publikovaná v roce 1824 v Haag podle St. J. Allert. Byl založen na anglické knize Ilustrace Japonska; skládající se ze soukromých pamětí a anekdot vládnoucí dynastie Djogounů neboli Japonských panovníků; popis svátků a obřadů pozorovaných po celý rok u jejich dvora; a obřadů obvyklých v manželstvích a pohřbech: k nimž jsou připojeni, pozorování právní sebevraždy Japonců, poznámky k jejich poezii, vysvětlení jejich způsobu zúčtování času, údaje respektující prášek Dosia, předmluva díla Konfoutce o synovské zbožnosti, publikoval dva roky předtím v roce 1822 autorem R. Ackermann v Londýně.

O knize

Bijzonderheden nad Japonskem (1824). Titulní stránka druhé části.

Kniha líčí pozorování Isaac Titsingh během svého pobytu v Dejima od roku 1779 do roku 1784 ve funkci Holandská východoindická společnost (VOC) vysoký úředník (opperhoofd ). Během svého pobytu v Japonsku měl Titsingh na mysli projekt celkové sbírky japonské historie, kultury a civilizace. Tento projekt by měl být jeho celoživotním dílem a úspěchem. Proto sbíral a překládal data a psal eseje pro svou sbírku. V jeho vnímání byla tato sbírka důležitá, aby ukázal a představil vysoký stupeň sofistikovanost Japonců a důležitost japonských států, o kterých by měli být Evropané informováni. Kromě toho vlastnil také dostatek a životně důležitý materiál, což by přispělo k jinak nedostatku materiálu o Japonsku v 18. století.[1]

Titsingh si přál, aby jeho sbírka byla vydána ve třech evropských jazycích, které jsou pro něj důležité: holandština (rodný jazyk), francouzština (jazyk filozofie) a angličtina, jazyk důležitý pro vědecké, přírodní a moderní vědy v 18. století. Měl v plánu rozdělit svou knihu na dvě části, z nichž první bude historií Japonska, včetně biografií dairis a doplněné biografiemi o střelné zbraně tehdy vládnoucího klanu Tokugawa a o japonské kultuře, podmínkách a zvycích. Tato část by sestávala z diskuse o životním cyklu jednotlivce a příležitostech, včetně manželství a smrti, protože narození není zvláštní příležitostí v Buddhismus v Japonsku.[2]

V této oblasti chtěl do sbírky zahrnout pouze původní zdroje v překladech, protože věřil, že by to odlišilo jeho práci od jiných japonských cestovních účtů a příběhů. Nicméně poté, co opustil Japonsko, neměl přístup k více doplňujícím textům a postrádal pomoc čínských a japonských překladatelů. V důsledku toho trvalo Titsinghovi enormní množství času, než přeložil zdroje, a kvůli nedostatku jeho plynulosti v japonštině mohl pouze upravovat některé rukopisy nebo je vyleštit.[3]

V roce 1812 jeho sbírka ještě nebyla zveřejněna a po jeho smrti jeho dva přátelé Jean-Pierre Abel-Rémusat a Heinrich Julius von Klaproth, který hovořil plynně čínsky a von Klaproth japonsky, roztřídil zbytky svých rukopisů a posmrtně publikoval své dílo. Toto vydání Remusat-Klaproth vyšlo v roce 1820 pod názvem Memoires et anekdoty sur la dynastie regnante des djogouns (Paměti a anekdoty o panující dynastii střelné zbraně). Tato posmrtná sbírka prací měla jasný úspěch, a proto v roce 1822 vyšlo anglické vydání Frederic Shoberl, známý novinář a překladatel jako Ilustrace Japonska. Jelikož byl původní nizozemský rukopis Titsingha ztracen, byl vytvořen nový holandský překlad na základě anglického vydání v letech 1824-25.[3]

Bijzonderheden nad Japonskem (1824). Ilustrace zemětřesení.

Další vydání knihy proto zahrnují:

  • První vydání z roku 1820, vydané ve francouzštině Abel-Rémusat Paris: Mémoires et anekdotes sur la dynastie régnante des djogouns, souverains du Japon avec la description des fêtes et cérémonies observées aux différentes époques de l'année à la cour de ces princes, et un appendice contenant des détails sur la poésie des Japonais, leur man dělitel l'année atd..
  • Druhé vydání z roku 1822, vydané v angličtině R. Ackermann Londýn: Ilustrace Japonska; skládající se ze soukromých pamětí a anekdot vládnoucí dynastie Djogounů neboli Japonských panovníků; popis svátků a obřadů pozorovaných po celý rok u jejich dvora; a obřadů obvyklých v manželstvích a pohřbech: kterým jsou podrobeny, pozorování právní sebevraždy Japonců, poznámky k jejich poezii, vysvětlení jejich způsobu zúčtování času, údaje respektující prášek Dosia, předmluva díla Konfoutce o synovské zbožnosti..

O autorovi

Isaac Titsingh vylíčil jako Opperhoofd

Isaac Titsingh zůstal na nizozemské obchodní stanici v Dejima od roku 1779 do roku 1784 v pozici jako VOC vysoký úředník. V tomto časovém období byli jedinými Evropany, kteří směli nalodit v Japonsku, plavidla VOC Nagasaki. Vedl obchodní stanici VOC jako hlavní vyjednavač obchodu mezi Japonci a obchodníky a důstojníkem VOC. Titsinghovým cílem bylo stát se „autoritou v zemi“[1] během svého působení v Japonsku.[1]

Isaac Titsingh se narodil v Amsterdam rodině známých chirurgů.[4] Do VOC nastoupil v roce 1765 a v tomto roce se vydal do Batavie. Poté, co se stal Svobodný zednář a byl umístěn jako „opperhoofd“ v japonské továrně VOC v Dejimě, do Japonska odešel v roce 1779. Titsingh získal doktorát z práva a medicíny, vystudoval Leiden University a byl jedním z nejvzdělanějších Holanďanů, kteří odjeli do Japonska na pozici hlavního důstojníka VOC.[1]

Témata a obsah

Bijzonderheden nad Japonskem (1824). První ilustrace svatebního obřadu.

V knize Titsingh pokrývá následující témata:

První část

První část knihy popisuje historii Japonska, hostiny a obřady u soudu, postupy právní sebevraždy, japonskou poezii a rozdělení roku, stejně jako mince a váhy Japonců. Součástí je také velmi podrobný popis továrny holandských a čínských v Nagasaki.[7]

Kapitola Soukromé vzpomínky šógunů se zaměřuje na několik střelné zbraně, jejich životy a vláda. Obsahuje rozsáhlé množství biografií a historií o jednotlivci střelné zbraně a jejich rodiny.[8]Druhá kapitola, o svátcích a obřadech, popisuje pro každý měsíc roku určitý festival nebo obřad Shogun slaví.[9] Kromě toho se diskutuje o dalších velkých festivalech Japonců, jako je svátek lamp nebo luceren.[10]Kapitola o legální sebevraždě popisuje postupy legální sebevraždy Japonců.[11]Kapitola o japonské poezii překládá některé části japonské poezie do angličtiny a poskytuje malou úvahu o podrobnostech a charakteristikách.[12]Kapitola o rozdělení roku mezi Japonce zobrazuje v tabulkách počítání dnů, měsíců a ročních období i čínské zvěrokruhy.[13]Esej o vahách a mincích Japonců ukazuje hodnoty a počítání Japonců v číslech a přepočtech vah a mincí.[14]Popis plánů nizozemských a čínských továren zahrnuje historii těchto dvou a popisuje podmínky a polohy určitých budov, ostrovů a oblasti.[7]

Část dvě

Bijzonderheden nad Japonskem (1824). Druhý obrázek svatebního obřadu.

Druhá část knihy je zaměřena na zvyky a kulturní události Japonců.[15]

Kapitoly Dpopis manželských obřadů a Japonců, Popis manželských obřadů zemědělců, řemeslníků a obchodníků a J.apanská slova v popisu manželství jsou znepokojeni postupy, dárky, kusy nábytku a úpravami typické japonské svatby během éry Tokugawy. Kromě toho existují některé ilustrace zobrazující postupy sňatku a vysvětlení těchto desek s vyobrazením manželství. Japonská slova důležitá pro popis postupů svatebních obřadů jsou přeložena a vysvětlena.[16]

Kapitoly Popis pohřbu Japonců, Popis obřadů praktikovaných v Japonsku na pohřbech a Pohřby Festivaly Japonců popsat postupy pohřbů a festivalů, které se praktikují k uctívání bohů při těchto obřadech. Jsou vysvětleny pohřební uspořádání a role během obřadu a jsou znázorněny postupy a speciální nástroje používané při pohřebních obřadech.[17]

Zbývající dva eseje Účet prášku Dosia a Poznámka k dílům Confoutzee zobrazují zvláštnosti a funkce prášku Dosia, který se používá na japonských pohřbech, jak jej pozoroval Titsingh, a vybraná díla a principy Konfucius, shromáždil a přeložil bývalý.[18]

Reference

  1. ^ A b C d Pištění, Timon (2006). Secret Memoirs of the Shoguns. New York: Routledge, Chapman & Hall. p.1.
  2. ^ Pištění, Timon (2006). Secret Memoirs of the Shoguns. New York: Routledge, Chapman & Hall. p.2.
  3. ^ A b Pištění, Timon (2006). Secret Memoirs of the Shoguns. New York: Routledge, Chapman & Hall. p.3.
  4. ^ Pištění, Timon (2006). Secret Memoirs of the Shoguns. New York: Routledge, Chapman & Hall. p.4.
  5. ^ Titsingh, Isaac (1822). Ilustrace Japonska. Londýn: R. Ackermann. p.309.
  6. ^ Titsingh, Isaac (1822). Ilustrace Japonska. Londýn: R. Ackermann. p. proti.
  7. ^ A b Titsingh, Isaac (1822). Ilustrace Japonska. Londýn: R. Ackermann. p.174.
  8. ^ Titsingh, Isaac (1822). Ilustrace Japonska. New York: R. Ackermann. p.114.
  9. ^ Titsingh, Isaac (1822). Ilustrace Japonska. Londýn: R. Ackermann. p.146.
  10. ^ Titsingh, Isaac (1822). Ilustrace Japonska. Londýn: R. Ackermann. p.140.
  11. ^ Titsingh, Isaac (1822). Ilustrace Japonska. Londýn: R. Ackermann. p.148.
  12. ^ Titsingh, Isaac (1822). Ilustrace Japonska. Londýn: R. Ackermann. p.157.
  13. ^ Titsingh, Isaac (1822). Ilustrace Japonska. Londýn: R. Ackermann. p.167.
  14. ^ Titsingh, Isaac (1822). Ilustrace Japonska. Londýn: R. Ackermann. p.168.
  15. ^ Titsingh, Isaac (1822). Ilustrace Japonska. Londýn: R.Ackermann. p. 303.
  16. ^ Titsingh, Isaac (1822). Ilustrace Japonska. Londýn: R.Ackermann. p. 236.
  17. ^ Titsingh, Isaac (1822). Ilustrace Japonska. Londýn: R.Ackermann. p. 282.
  18. ^ Titsingh, Isaac (1822). Ilustrace Japonska. Londýn: R.Ackermann. p. 312.

Recepce

Současné recenze

Moderní recenze

Bibliografie

  • Titsingh, M. (1822). Ilustrace Japonska sestávající ze soukromých pamětí a anekdot panující dynastie Djogounů nebo japonských panovníků; Popis svátků a obřadů pozorovaných po celý rok na jejich dvoře a obřadů obvyklých při sňatcích a pohřbech, jimž jsou věnovány, pozorování právní sebevraždy Japonců, poznámky k jejich poezii, vysvětlení jejich způsobu počítání, údaje týkající se prášku Dosia, předmluvy díla Confutzee o synovské zbožnosti. R. Ackermann: Londýn.
  • Pištění, T. (2006). Tajné paměti Shogunů: Isaac Titsingh a Japonsko, 1779–1822. New York: Routledge, Chapman & Hall.

externí odkazy