Ilija Birčanin - Ilija Birčanin
Ilija Birčanin | |
|---|---|
 | |
| narozený | Илија Бирчанин 12. srpna 1764 |
| Zemřel | 4. ledna 1804 (ve věku 39) Valjevo, Osmanská říše |
| Příčina smrti | Atentát |
| Národnost |  Království Srbsko |
| Ostatní jména | Knez Ilija |
| obsazení | Vévoda |
| Známý jako | První srbské povstání Zabíjení vévodů |
| Titul | Knez |
Ilija Birčanin (Srbská cyrilice: Илија Бирчанин; 12. srpna 1764 - 4. ledna 1804) byl Srb pokleknout (Vévoda), který byl zabit během Zabíjení vévodů incident, který zažehl První srbské povstání z Srbská revoluce, což nakonec vede k Srbsko osvobození od Osmanská říše.[1]
Život
Jak tomu bylo u většiny prominentních srbských rodin z 19. století, kteří migrovali z jiných srbských zemí do Srbska, pocházela rodina Birčaninů z Banjani Srbský kmen z Hercegoviny Birč u Nikšić (Stará Hercegovina ).
Na konci listopadu 1797 Ilija Birčanin spolu s dalšími dvěma ober poklekl Valjevo (Aleksa Nenadović a Nikola Grbović ) přinesl srbské síly do Bělehradu na podporu Hadži Mustafa Pasha bojovat Turecký voják síly a přinutil je ustoupit.[2] V lednu 1798 Mustafa Paša poslal síly pod velením Iliji Birčanina, aby zaútočili na janičarské síly Smederevo.[3]
Ilija Birčanin je také známý v Srbsku díky svému vystoupení v epické básni „Почетак буне против дахија“ („Začátek povstání proti dahijům“). V této básni, zatímco turečtina guvernéři (nebo dahije) organizují Zabíjení vévodů, říkají, jak obzvláště rádi budou zabít Iliju Birčanina kvůli jeho cynickému chování. Ačkoli podléhal Turci a musel za ně vybírat daně, Birčanin se choval, jako by byl náčelníkem, a Turci jeho sluhy. Ilija Birčanin je v básni popsán jako „nosí knír pod kloboukem“.
Birčanin a náčelník Srbů Aleksa Nenadović byli předvedeni před velký dav lidí křesťan a muslimský diváci ve Valjevu, kde byl Nenadovic veřejně obviněn ze spiknutí Rakušané proti sultánovi. Ti dva pak byli veřejně sťati a jejich těla byla vyhozena na otevřenou louku u Řeka Kolubara, což přimělo obyvatele k panice a útěku.[1]
Reference
- ^ A b Histoire du peuple serbe
- ^ Filipović, Stanoje R. (1982). Podrinsko-kolubarski region. RNIRO "Glas Podrinja". str. 60.
А чело српског одреда, у који се пријавило 16.000 Срба, био је постављен Станко Арамбашић из Великог То је био зачетак српске народне војске која је иступила у одбрану Београдског пашалука од јанича
- ^ Filipović, Stanoje R. (1982). Podrinsko-kolubarski region. RNIRO "Glas Podrinja". str. 60.
Zdroje
- Bataković, Dušan T., vyd. (2005). Histoire du peuple serbe. Lausanne: L’Age d’Homme. ISBN 9782825119587.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
 | Tento článek o příslušníkovi srbské šlechty je a pahýl. Wikipedii můžete pomoci pomocí rozšiřovat to. |