Aleksa Nenadović - Aleksa Nenadović
Aleksa Nenadović | |
|---|---|
 Malování Uroš Knežević, 1855. | |
| narozený | 1749 |
| Zemřel | 4. února 1804 Valjevo, Osmanská říše |
| Národnost | srbština |
| Státní občanství | srbština |
| Známý jako | ober knyaz z Tamnava —Posavina okres Valjevo nahiyah z Bělehrad Pashaluk |
Aleksa Nenadović (1749 Brankovina, Valjevo, Srbsko - 4. února 1804, Valjevo, Srbsko) byl ober knyaz z Tamnava —Posavina okres Valjevo nahiyah z Bělehrad Pashaluk.
Rodina
Aleksa Nenadović byl členem rodiny Nenadović z Valjeva. Jeho mladší bratr byl Jakov Nenadović, první srbský ministr vnitra a vojvoda (vojenský velitel) v První srbské povstání. Jeho synové byli Sima Nenadović který byl srbským vojvodem v Druhé srbské povstání a Matija Nenadović srbský arcikněz, spisovatel a pozoruhodný vůdce Prvního srbského povstání.
Životopis
Aleksa Nenadović měl obchodní vztahy s Hadži Mustafa Pasha který byl vezírem bělehradského pašaluku. Spolupracoval také s Peter Ichko který mu jednou zachránil život.[1] V létě 1797 sultán jmenován Mustafou Pašou na pozici Beglerbeg z Rumelia Eyalet a odešel ze Srbska Plovdiv bojovat proti Pazvantoğlu.[2] Během nepřítomnosti Mustafa Paši síly Pazvantoğlu spolu s Jannisary zajaly Požarevac a obléhali bělehradskou pevnost.[3] Na konci listopadu 1797 Aleksa Nenadović spolu s dalšími obry poklekla Valjevo Ilija Birčanin a Nikola Grbović přivedli své síly do Bělehradu a přinutili obléhat janičarské síly k ústupu Smederevo.[4][5]
Smrt
Byl zabit, sťat, silami čtyř Dahiyah během události známé jako Zabíjení kolen. Tato událost vyvolala rozsáhlou vzpouru, která se nakonec vyvinula do První srbské povstání. Podle dobových zdrojů z Valjevo, oddělené hlavy Aleksy Nenadovićové a Ilija Birčanin byly umístěny na veřejném displeji na centrálním náměstí, aby sloužily jako příklad těm, kteří by mohli spiknout proti vládě Dahia.[6]
Citace
- ^ Ćorović 1997
U svým Memoarima prota Mateja Nenadović kazuje, da je i njegov otac, valjevski knez Aleksa, imao od ranije poslovnih veza sa hadži-Mustafom i da je bio prijatelná Petra Ička, koji mu je jeden prilikom i život spasao.
- ^ Ćorović 1997
U leto 1797. sultan ga je imenovao za rumeliskog begler-bega i Mustafa je otišao u Plovdiv, da rukovodi akcijom protiv buntovnika iz Vidina i u Rumeliji.
- ^ Ćorović 1997
Za vreme njegova otsutstva vidinski gospodar sa janičarima naredio je brz napad i potukao je srpsku i pašinu vojsku kod Požarevca, pa je prodro sve do Beograda i zauzeo samu varoš.
- ^ Filipović, Stanoje R. (1982). Podrinsko-kolubarski region. RNIRO "Glas Podrinja". p. 60.
Ваљевски кнезови Алекса Ненадовић, Илија Бирчанин и Никола Грбовић довели су своју војску у Београд и учествовали у оштрој борби са јаничарима који су се побеђени повукли.
- ^ Ćorović 1997
Pred sam Božić stigoše u pomoć valjevski Srbi i sa njihovom pomoću turska gradska posada odbi napadače i očisti grad. Ilija Birčanin gonio je "Vidinlije" sve do Smedereva.
- ^ Historie servia a revoluce servianů -Leopold von Ranke, tran: Louisa Hay Ker str. 119-20
Zdroje
- Ćorović, Vladimir (1997), Istorija srpskog naroda, Ars Libri, vyvoláno 7. prosince 2012CS1 maint: ref = harv (odkaz)