Ibrahim Pasha Qataraghasi - Ibrahim Pasha Qataraghasi
Ibrahim Pasha Qataraghasi | |
|---|---|
| Wali z Aleppo | |
| V kanceláři 1807–1808 | |
| Monarcha | Mahmud II |
| Předcházet | Müftizâde Ahmed Pasha |
| Uspěl | Kör Yusuf Ziyaüddin Pasha |
| V kanceláři 1802 - 1804 (nebo 1805) | |
| Monarcha | Mahmud I. |
| Předcházet | Nasuh Pasha al-Azm |
| Uspěl | Muhammad Hameed Pasha |
| Wali z Damašek | |
| V kanceláři 1804–1805 | |
| Monarcha | Mahmud I. |
| Předcházet | Ahmad Paša al-Džazar |
| Uspěl | Abdullah Pasha al-Azm |
| Vojenská služba | |
| Věrnost | Osmanská říše |
| Příkazy | Amir al-hadždž (1805) Velitel Aleppova karavanu Hajj (70. – 80. léta 17. století) |
Ibrahim Pasha Qatarağasi (nisba také hláskoval Qattar Aghasi nebo Kataraghasi) byl osmanský státník, který sloužil jako wali (guvernér) z Aleppo, Damašek, Diyarbekir a Tripolis eyalets (provincie) na počátku 19. století.
Ranná kariéra
S největší pravděpodobností Albánec o raného života Ibrahima Pashy jsou vzácné informace. V 70. a 80. letech 17. století[1] sloužil jako důvěryhodný držák Muhammada Taha (Mehmed Effeni Tahazade), naqib al-ashraf (vedoucí objednávky Muhammad potomci) z Aleppo.[2] Muhammad Taha sloužil úřadu 25 let (v letech 1747–1767 a 1782–1786) a dokázal sjednotit město ashraf do politické a vojenské síly, která čelila Aleppovým mocným Jannisary frakce.[3] Taha pověřil Ibrahima Pashu (tehdy známého jako „Ibrahim Agha“) výběrem daní ve venkovském vnitrozemí Aleppa (Taha vlastnil několik daňové farmy v této oblasti), což Ibrahimovi umožnilo nashromáždit značné bohatství.[1]
Během své kariéry velel Ibrahim Pasha ozbrojené stráži Aleppa Hajj poutní karavan, známý jako Katar, který souvisí s mnohem větší Damašek karavan před odjezdem do Mekka. Dostal tedy nisba Kataraghasi (agha z Katar). Po smrti Taha v roce 1786 následoval Ibrahim Pasha jako virtuální vůdce Aleppa ashraf frakce, ale ne jako naqib al-ashraf.[3] V letech 1788 až 1798 působil jako mutasallim (hlavní výběrčí daní, okresní guvernér) Aleppa. V roce 1799 působil na krátkém úkolu jako wali (guvernér) z Damašek Eyalet.[2] Ten rok také vedl kontingent Aleppanu ashraf síly proti Francouzská invaze egyptských a syrských zemí říše.[3]
Guvernér Aleppa a Damašku
V roce 1802 byl jmenován wali z Aleppo Eyalet podle Vznešený Porte (Osmanská císařská vláda).[3] V roce 1804, zatímco dlouholetý wali z Sidone a Damašek, Jazzar Pasha, byl na smrtelné posteli, Porte tiše jmenoval Ibrahima Paši svého nástupce v obou provinciích. Jazzar Pasha zemřel v dubnu – květnu 1804 a Ibrahim Pasha následně vstoupil do Damašku, aby se tam ujal úřadu.[4] Poté obklíčil sídlo Jazzara Pashy Akr kde se důstojník jménem Isma'il Pasha zabarikádoval jako guvernér města navzdory Porte. Ibrahim Pasha nemohl sám pokračovat v obléhání, protože musel zahájit turné s výběrem daní v syrských okresech, aby mohl financovat nadcházející karavanu Hajj. Místo toho svěřil obléhání seniorovi Jazzara Pashy mamluk, Sulayman Pasha, který byl následně jmenován wali Sidona a nakonec porazil Isma'ila Pashu. Tak jako wali z Damašku byl také Ibrahim Pasha amir al-hajj (velitel karavanu Hajj) a v lednu 1805 vedl karavan do Mekky.[4]
Zatímco Ibrahim Pasha sloužil svému damašskému úkolu, byl stále wali Aleppa a dosadil jeho syna Muhammada (Hameed) paši, aby jeho jménem spravoval záležitosti provincie. Vzpoura Janleparů v Aleppu v roce 1804 ashraf a Křesťané proti vládě jeho syna. Rebelové vyhnali syna Ibrahima Paši, který se vrátil o dva měsíce později, ale pouze se slavnostním vedením. V roce 1805 shromáždil Ibrahim Pasha ashraf na jeho stranu a na týden vstoupil do těžkých pouličních bitev s Jannissary, než byl odvolán z guvernéra.[3]
První funkční období Ibrahima Pashy v Damašku bylo relativně krátké a jeho nástupcem byl Abdullah Pasha al-Azm později v roce 1805.[5] Poté sloužil jako úkol wali z Tripoli Eyalet a Diyarbekir Eyalet,[2] dokud nebyl znovu jmenován do Aleppa v letech 1807–1808.[3][2] Sultán Mahmud II se dostal k moci v červenci 1808 a vyloučil Ibrahima Paši z Aleppa.[3]
Později život a dědictví
Poté Ibrahim Pasha odešel do důchodu nebo byl nucen odejít z politiky.[2] Odvolání Ibrahima Paši připravilo půdu pro nadvládu janičářů nad aleppanskou politikou až do roku 1813, kdy byli jejich velitelé uvězněni a zmasakrováni v té době Aleppovým wali, Jelal al-Din Pasha.[3] Potomci Ibrahima Pashy, známí jako „Qatarghasi Zade“, se stali prominentní politickou rodinou v osmanském Aleppu.[1][6]
Reference
Bibliografie
- Masters, Bruce (2013). Arabové Osmanské říše, 1516–1918: sociální a kulturní dějiny. Cambridge University Press. ISBN 978-1-107-06779-0.
- Meriwether, Margaret L. (1999). The Kin Who Count: Family and Society in Ottoman Aleppo, 1770-1840. University of Texas Press. ISBN 9780292788145.
- Philipp, Thomas (2013). Acre: Vzestup a pád palestinského města, 1730-1831. Columbia University Press. ISBN 9780231506038.
| Politické kanceláře | ||
|---|---|---|
| Předcházet Nasuh Pasha al-Azm | Wali z Aleppo 1802–1805 | Uspěl Hamid Hamud Mehmed Paša |
| Předcházet Ahmad Paša al-Džazar | Wali z Damašek 1804–1805 | Uspěl Abdullah Pasha al-Azm |
| Předcházet Müftizâde Ahmed Pasha | Wali z Aleppa 1807–1808 | Uspěl Kör Yusuf Ziyaüddin Pasha |