Zachycuji hrad - I Capture the Castle
![]() První britské vydání, William Heinemann, 1949 | |
Autor | Dodie Smith |
---|---|
Ilustrátor | Ruth Steed, z náčrtků autora |
Země | Spojené království, USA, Kanada |
Jazyk | Angličtina |
Žánr | Román |
Stanovené v | Suffolk a Londýn 30. léta |
Vydavatel | William Heinemann (Spojené království ); McClelland a Stewart (CA ); Malý, hnědý (NÁS ) |
Datum publikace | 1948 |
Typ média | Tisk: vázaná kniha |
OCLC | 24724940 |
823.914 |
Zachycuji hrad je první román podle Angličtina autor Dodie Smith, napsané během druhé světové války, kdy ona a její manžel Alec Beesley (také anglicky a odpůrce vojenské služby ) se přestěhoval do Kalifornie. Toužila po domově a psala o šťastnějším čase, nespecifikovaném v románu, kromě zmínky o životě ve 30. letech. Smith byl již zavedeným dramatikem a později se proslavil psaním knihy dětská klasika Sto dalmatinů.
Román vypráví dobrodružství excentrické rodiny Mortmainů, kteří se snaží žít v nóbl chudobě v rozpadající se hrad během třicátých let. The vypravěč první osoby je Cassandra Mortmain, inteligentní teenagerka, která vypráví příběh prostřednictvím svého deníku. Je to příběh budoucnosti ve kterém Cassandra přechází z toho, že byla na začátku dívkou, a na konci byla mladou ženou.
V roce 2003 byl román uveden na čísle 82 v seznamu BBC průzkum Velké čtení.[1]
Spiknutí
Román se odehrává v období od dubna do října v jediném roce ve 30. letech. Rodina Mortmainů je jemná, chudá a výstřední. Cassandřin otec je spisovatel, který trpí spisovatelský blok který od své první knihy nic nepublikoval, Jacob Wrestling (odkaz na Jacob zápasil s andělem ), inovativní a „obtížný“ modernista román, který se dobře prodával a proslavil se, a to i ve Spojených státech. Deset let před začátkem románu si vzal čtyřicetiletý nájem na zchátralý, ale krásný hrad v naději, že tam najde inspiraci nebo izolaci. Nyní jeho rodina prodává nábytek za nákup potravin.
Druhá manželka ovdovělého Mortmaina, Topaz, je krásná modelka umělce, která ráda komunikuje s přírodou, někdy nenosí nic jiného než hip boty. Rose, Mortmainova starší dcera, je klasická anglická kráska, která touží po osamělém zámku a touží po příležitosti setkat se se způsobilými a nejlépe bohatými mladými muži. Říká své sestře Cassandře, že chce žít v Jane Austen román. Cassandra, mladší dcera a vypravěčka románu z pohledu první osoby, má literární ambice a věnuje spoustu času rozvoji svého spisovatelského talentu tím, že v ní „zachycuje“ vše kolem sebe časopis. Stephen, pohledný, věrný a živý syn Mortmainovy pozdní služebné, a Thomas, nejmladší Mortmainovo dítě, doplňují obsazení domácích postav. Stephen, „ušlechtilá duše“, je zamilovaná do Cassandry, což jí připadá dojemné, ale trochu trapné. Thomas, školák, je stejně jako Cassandra považován za „snesitelně bystrého“.
Věci se začnou dít, když Cottonová, bohatá americká rodina, zdědí nedalekou Scoatney Hall a stanou se novými pronajímateli Mortmainů. Cassandru a Rose brzy zaujaly nesezdané bratry Simona a Neila Cottona. Neil, kterého vychoval v Kalifornii jejich anglický otec, je bezstarostný mladý muž, který se chce stát farmář ve Spojených státech. Simon, který vyrostl v Nová Anglie se svou matkou, je vědecky vážný a miluje anglický venkov. Simon je starší bratr, a tedy dědic, a je již mnohem bohatší než Neil, takže i když Rose není přitahována k němu, rozhodne se ho vzít, pokud je to možné, a prohlašuje, že by se provdala za samotného ďábla, aby unikla chudobě.
Na svém prvním setkání pobavili a bavili Mortmainové. Když však zavolá hned druhý den, nezkušená Rose otevřeně flirtuje se Simonem a vypadá směšně. Oba bratři jsou tímto zobrazením odrazeni a když odcházejí, Cassandra zaslechne, jak se rozhodli upustit od veškerého seznámení s Mortmainy. Po zábavné epizodě s kožichem je však vše odpuštěno a obě rodiny se staly dobrými přáteli. Rose se rozhodne, že je skutečně přijata se Simonem a plánem Cassandry a Topazové, aby ji Simon navrhl. Simon se zamiluje do Rose a navrhuje jí.
Rose a Topaz odjíždějí do Londýna s paní Cottonovou, aby si koupily Roseův svatební kalhotek. Zatímco všichni ostatní jsou pryč, Cassandra a Simon tráví večer společně, což vede k jejich líbání. Cassandra je posedlá Simonem, ale trpí pocity viny, protože je Roseovým snoubencem. Cassandra dochází k závěru, že musí taktně odvracet Štěpánovu nabídku lásky a povzbudit ho v jeho nově vznikající kariéře modelky a filmového herce. Spojí své síly s Thomasem, aby pomohla jejich otci překonat blok jeho spisovatele drastickým účelem jeho uvěznění ve středověké věži; vyrovná se s její vlastní rostoucí přitažlivostí k Simonovi; a zaznamenává vše do svého deníku.
Mezitím si toho všichni kromě Stephena, Rose a Neila bez povšimnutí zamilovali. Aby utajili svůj začínající románek, předstírají, že se navzájem nenávidí. Když nakonec uprchnout Simon je zlomený se srdcem, ale Cassandra se stává nadějnou. Než Simon odjede zpět do Spojených států, přijde za Cassandrou. Navzdory svým citům k němu Cassandra odvrací konverzaci ve chvíli, kdy si myslí, že jí ji může navrhnout, ve víře, že je do Rose stále zamilovaný. Kniha se uzavírá nejednoznačně a Cassandra si připomněla, že Simon slíbil, že se vrátí a svůj deník nadobro uzavře tím, že k němu znovu potvrdí svou lásku.
Odkazy a narážky
Próza funguje
Romány uvedené v Zachycuji hrad zahrnout A la recherche du temps perdu podle Proust a Válka a mír podle Lev Tolstoj. Na jednom místě v knize Rose a Cassandra začínají, ale nedokončí, rozhovor před spaním o tom, zda Jane Austen nebo Charlotte Brontëová je lepší". Vikář popisuje Cassandru jako „Jana Eyrová s nádechem Becky Sharp ", přičemž druhá je hlavní postavou v Vanity Fair. Edgar Allan Poe povídka "Pád domu Usherů „je také uvedeno. Cassandra zmiňuje, že četla Co věděla Maisie v domnění, že je to dětská kniha. Villette, také od Charlotte Brontëová je odkazováno, když Cassandra považuje „přiznání“ vikářce za prostředek k uklidnění její mysli.
Divadlo
Cassandra srovnává Stephena se Silviusem, postavou v Shakespeare je Jak to máš rád.
Simon srovnává Cassandru s Portií, Shakespearovou postavou Kupec benátský když cituje řádek: „Ach, moudrý, mladý soudce.“
Biblické epizody
Biblický epizody, hlavně Jacob's Ladder a Jacob Wrestling, jsou zjevně zmiňovány v úspěšném románu pana Mortmaina Jacob Wrestling, ačkoli obsah tohoto románu není čtenáři nikdy jasně představen. Cassandra tomu říká „směs fikce, filozofie a poezie“. Samson a Delilah hrají také malou roli v Zachycuji hrad, protože Cassandra je srovnává se Simonem a Rose.
Když se pokusí napsat novou knihu, pan Mortmain uvažuje o tématu Noemova archa, ale nakonec se rozhodne nepoužít biblické téma znovu.
Příběhy a legendy
"Héloïse " a "Abelard „jsou jména psů a koček rodiny. Citovány jsou také“Spící kráska " a "Jeníček a Mařenka ".
Verš
Stephen plagiáty od mnoha básníků ve snaze zapůsobit na Cassandru, včetně Algernon Charles Swinburne, pak se pokusí napodobit Robert Herrick ve svých prvních pokusech o původní verš. John Keats, G. K. Chesterton, Thomas Nashe a Percy Shelley jsou také citovány.
Cassandra také zmiňuje Chaucer a William Langland a kolo "Sumer je icumen v „když během improvizovaného oběda ve vesnici se Simonem, Neilem a Rose začnou školní děti zpívat.
Umění
Na večeři se hosté navzájem popisují ve smyslu slavných umělců. Topaz se nazývá dílo William Blake, Rose se říká, že se podobá Emma, lady Hamiltonová, múza malíře George Romney Simon říká, že Cassandra je jako „Dívka s pastí na myši“, obraz od Joshua Reynolds, a paní Fox-Cotton je údajně dílem Salvador dali „s hady vycházejícími z jejích uší“.
Hudba
Simon představuje Cassandru s pracemi Claude Debussy: "Clair de lune ", "La cathédrale engloutie ", "La terrasse des audiences du clair de lune ".
Také poslouchá J. S. Bach „“Ovce se mohou bezpečně pást „kterou později hledá mezi vikářovou sbírkou záznamů.
Simon a Cassandra tančí na píseň "Milenec" než ji políbí. Píseň pak pro ni získává zvláštní význam a znovu ji uslyší, když Neil a Rose spolu tančí v Londýně.
Adaptace
- V roce 1954 Smith adaptovala svůj román na hru dvou dějství „s notami“.[2]
- V roce 1963 Produkce Walta Disneye oznámila plány na natáčení románu s Hayley Mills v roli Cassandry.[3] Disney však film nikdy nevyrobil.
- Heidi Thomas napsal a adaptace obrazovky, který byl natočen uživatelem Tim Fywell v roce 2003. To hrálo Romola Garai jako Cassandra.
- V listopadu 2015, a BBC Radio 4 adaptace byla vysílána, což dramatizovalo Jane Rogers a režie Nadia Molinari. To hrálo Holliday Grainger jako Cassandra a Toby Jones jako Mortmain.
- Hudební adaptace s knihou a texty od Teresy Howardové a hudba od Stevena Edise měla premiéru na scéně Watford Palace Theatre v dubnu 2017. Režíroval ji Brigid Larmourová.[4]
- Hudební adaptaci s partiturou od Marion Adler a Petera Foleyho zadala společnost American Musical Voices Project: Next Generation (Arlington, VA) společnosti Signature Theatre a byla vyvinuta v Pace New Musicals (New York, NY).
Kritický příjem
Dne 5. Listopadu 2019 BBC novinky uvedené Zachycuji hrad na jeho seznamu 100 nejvlivnějších románů.[5]
Zachycuji hrad citoval Armistead Maupin jako vliv, jak stylistický, tak strukturální, na jeho román ve stylu deníku, Možná Měsíc.[Citace je zapotřebí ]
Reference
- ^ „Velké čtení“. BBC. Dubna 2003, získaný 26. října 2012
- ^ Smith, Dodie. Zachycuji hrad. London: Samuel French. OCLC 314700197.
- ^ „TÝDEN AUSTRÁLSKÉ ŽENY představuje TÝDEN teenagerům“. The Australian Women's Weekly. 30 (38). 20. února 1963. s. 1 (Teenagers 'Weekly). Citováno 15. září 2017 - prostřednictvím Národní knihovny Austrálie.
- ^ https://www.theguardian.com/stage/2017/apr/09/capture-castle-review-watford-palace-musical-dodie-smith-bohemian
- ^ "100 'nejinspirativnějších' románů odhalených BBC Arts". BBC novinky. 5. listopadu 2019. Citováno 10. listopadu 2019.
Odhalení nastartuje celoroční oslavu literatury BBC.
Další čtení
- Maupin, Armistead (2000). Možná Měsíc. Vydavatelé Transworld. ISBN 9780552998758.
externí odkazy
- Průvodce čtenářskou skupinou pro Zachycuji hrad.
- Zachycuji hrad na IMDb