Hundshübel - Hundshübel
Hundshübel | |
---|---|
Vesnice | |
![]() Centrum vesnice s kostelem | |
![]() ![]() Hundshübel Hundshübel v Sasku | |
Souřadnice: 50 ° 32'50 ″ severní šířky 12 ° 34'26 ″ východní délky / 50,54722 ° N 12,57389 ° ESouřadnice: 50 ° 32'50 ″ severní šířky 12 ° 34'26 ″ východní délky / 50,54722 ° N 12,57389 ° E | |
Země | Německo |
Federální stát | Sasko |
Okres | Erzgebirgskreis |
Obec | Stützengrün |
první zmínka | 1533 |
Plocha | |
• Celkem | 1163 ha (2874 akrů) |
Nadmořská výška | 559 m (1834 stop) |
Populace (2011)[1] | |
• Celkem | 1,070 |
• Hustota | 92 / km2 (240 / sq mi) |
PSČ | 08328 |
Předčíslí | 037462 |
Hundshübel je vesnice v Erzgebirgskreis okres Sasko, tvořící útvar obce Stützengrün v Krušné hory. Nachází se severně od Přehrada Eibenstock na federální dálnici B 169.
Dějiny
Obec byla poprvé písemně zmíněna jako Hudesudell u příležitosti prodeje šlechtické rodiny Tettau prodávající okolní pozemky do House of Wettin v roce 1533. V této době tam žilo asi deset rolnických rodin, které pocházely z Eibenstock a šel tam do kostela. V roce 1563 tu bylo 15 rodin, v roce 1563 již 22.[2] První dřevěný kostel, zmíněný v roce 1545, byl v roce 1558 nahrazen novou budovou, která byla financována z darů. Poté, co v 18. století chátralo, byl od roku 1784 do roku 1788 postaven nový kostel.[3]
Když princ-volič Jan Velkorysý převzal panství Schwarzenberg, Luteránství který si dosud jen pomalu získal uznání, se rychle rozšířil.
V roce 1817 bylo hlavním zaměstnáním zemědělství a chov zvířat, obyvatelé také vyráběli paličkovaná krajka, které byly prodány na veletrhy z Lipsko a Braunschweig, nebo pracoval v hornictví, tak jako řezačky dřeva a jako vagóny. Práce místního válečníci byl oceněn a obchod v železné předměty byl silný.[4]
Dne 1. ledna 1999 se Hundshübel připojil k obci Stützengrün.[5]
Populace
|
|
|
Náboženství
Evangelická farnost Hundshübel je součástí církevního obvodu Aue.[7] Původně byla obec součástí farnosti Eibenstock, od roku 1545 do roku 1769 patřila Bärenwalde církevní farnost. Od roku 1770 má Hundshübel vlastní pastor.[3]
Organizačně nezávislý Landeskirchliche Gemeinschaft Hundshübel je součástí okresu Auerbach (Vogtland) z Landesverband Landeskirchlicher Gemeinschaften Sachsen.
Budovy a atrakce
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/09/Hundsh%C3%BCbel_nadlerhaus_047.jpg/220px-Hundsh%C3%BCbel_nadlerhaus_047.jpg)
- Kostel s dřevěným stropem nad jednou lodí zachovává zvonici své předchůdce. Ačkoli je architektonicky pozoruhodný, obsahuje a mosaz křtitelnice kolem roku 1500, dřevěná křtitelnice z roku 1792 a měď Kalich z roku 1760, přičemž poslední dva jsou považovány za dobré příklady Rokoko řemeslné zpracování.[8]
- The Nadlerhaus („dům šicích potřeb“) je bývalý dělníci „chata, je domovem malého místního muzea.[9]
- The holení muzeum s více než 2 000 exponáty se nachází v bývalém výrobním zařízení.[10]
- Několik turistických stezek kolem přehrady Eibenstock, dvě zařízení pro Kneippova léčba a sjezdovka s povrchový výtah sloužit turistice.
Infrastruktura
Do roku 2010 prošla obcí obecní dálnice B 169. To bylo přesměrováno na sever od vesnice směrem Lichtenau aby se zabránilo možné kontaminaci přehrady Eibenstock v oblasti pomocné přehrady Hundshübel a části staré trasy byly uzavřeny pro dopravu.
Pozoruhodné osoby
- Heinz Rosner, motocyklový závodník a podnikatel
Bibliografie
- Schumann, srpen (1817). „Hundshübel, Hundeshübel“. Vollständiges Staats-, Post- und Zeitungslexikon von Sachsen (v němčině). 4. Zwickau. str. 256.
- Siegfried Sieber: Die Bergbaulandschaft von Schneeberg und Eibenstock. Vydání č. 1 Akademie-Verlag Berlin, Berlín 1967 (Werte der deutschen Heimat. Sv. 11).
- Arno Lippold (1925). Chronik von Hundshübel im Erzgebirge. Hundshübel.
- Karl Friedrich Schreyer (1889). Chronik des Kirchdorfes Hundshübel. Zwickau.
- Die Inspektionen Chemnitz, Stollberg, Zwickau und Neustädtel. Sachsens Kirchengalerie. Kapela 8. Drážďany: Hermann Schmidt. 1842. str. 62.
- Neue Sächsische Kirchengalerie. Die Parochie Schönheide- Hundshübel- Sosa- Stützengrün. Lipsko. 1902.
Odkazy
- Hundshübel v digitálním historickém rejstříku míst v Sasku (Digitales Historisches Ortsverzeichnis von Sachsen)
Reference
- ^ „Kleinräumiges Gemeindeblatt für Stützengrün“ (PDF; 0,23 MB). Statistisches Landesamt des Freistaates Sachsen. Září 2014. Citováno 2015-01-31.
- ^ Hermann Löscher (1954). „Die bäuerliche Nachbesiedlung des Erzgebirges um 1500“. in: Blätter für deutsche Landesgeschichte. 91: 130–157. (Bayerische Staatsbibliothek München)
- ^ A b „Kirchgemeinde Hundshübel - Geschichte“.
- ^ Schumann, srpen (1817). „Hundshübel, Hundeshübel“. Vollständiges Staats-, Post- und Zeitungslexikon von Sachsen (v němčině). 4. Zwickau. str. 256.
- ^ „Gebietsänderungen vom 01.01. Bis 31.12.1999“. Statistisches Bundesamt. 2007-07-01.
- ^ Hundshübel v digitálním historickém rejstříku míst v Sasku (Digitales Historisches Ortsverzeichnis von Sachsen)
- ^ „Kirchgemeinde Hundshübel“.
- ^ Richard Steche: Hundshübel. V:Beschreibende Darstellung der älteren Bau- und Kunstdenkmäler des Königreichs Sachsen, 8. Svazek: Amtshauptmannschaft Schwarzenberg. C. C. Meinhold, Drážďany, 1887, s. 16.
- ^ „Das Nadlerhaus in Hundshübel“. Citováno 2016-06-21.
- ^ "Muzeum Das Rasurmuseum v Hundshübelu". Citováno 2016-06-21.