Hunar-nama - Hunar-nāma

Hunar-nama (dále jen „kniha excelence“) Honarnāme) je 487 vzdálený Peršan mathnavī báseň složil „Uthmān Mukhtārī na Tabas v období 500–508 (1105–13 n. l.), kdy byl u soudu v Seljuqs v Kirman. Báseň je věnována vládci Tabase, Yamīn al-Dowla (aka Ḥisām ad-Dīn Yamīn ad-Dowla Shams al-Ma’ālī Abū ‘l-Muẓaffar Amīr Ismā’īl Gīlakī, a lze jej číst jako„ přihlášku “, která prokazuje Mukhtārīho dovednost dvorního básníka.[1] To bylo charakterizováno jako „snad nejzajímavější z básní věnovaných Gīlākī“.[2]

Báseň je mezi nimi jedinečná mathnavīs pro zobrazení mladého básníka, který je testován, nikoli vyšším básníkem jako v jiných středověkých perských básních, ale astrologem. Kromě toho je také jedinečný pro zahrnutí řady hádanky (celkem deset) o duchovních, intelektuálních a vojenských ideálech pro krále.[3] Ty mají zase charakteristickou strukturu: každý má deset distichů, které kladou etické otázky, následované dvěma distichy, ve kterých básník přináší své odpovědi.[4] Zejména hádanky slouží k předvedení Mukhtārīiny virtuozity v poetickém popisu. Báseň je také jedním z prvních, které byly napsány v khafīf Metr.[5]

Obsah

Báseň začíná kosmologickým průzkumem, který sestupuje z nebe na Zemi, než vyvrcholí chválou Boha a jeho Proroka. Druhá polovina básně vypráví opačný proces: snahu o osobnost básníka postupovat od pozemské existence k duchovní dokonalosti. Dosáhne toho cestou a setkáním s astrologem, který zkouší svou moudrost hádankami

Jak přeložil A. A. Seyed-Gohrab, obsah Hunar-nama jsou:[6]

  1. [Popis nebe]
  2. Dvanáct znamení zvěrokruhu (davāzdah burj)
  3. Dispozice znamení zvěrokruhu (ṭabāyi‘-i burūj)
  4. Sedm planet a rozsah jejich ročních pohybů (haft kowkab-i sayyāra bā miqdār-i ḥarikat-i sāliyāna)
  5. Vliv měsíce a slunce (vilāyat-i māh-u āftāb)
  6. Domy hvězd (khāna-hā-yi kavākib)
  7. Generace sedmi otců a čtyř matek (mavālid-i haft pidar-u chahār mādar)
  8. Srovnání čtyř prvků se čtyřmi humory (krev, hlen, žlutá a černá žluč) a čtyřmi ročními obdobími (taṭbīq-i chahār ‚unṣur bā ikhlāt-i arba‘a va chahār faṣl-i sāl): oheň (atash), vítr (špatný), voda (AB), země (khāk)
  9. Tři fáze generace (mavālid-i si-gāna): minerály (ma’danī), vegetativní (giyāhān), zvířata (jānivarān)
  10. Nadřazenost člověka nad ostatními zvířaty (faẓīlat-i ādamī bar dīgar jānivarān)
  11. Tvůrce (āfarīdigār)
  12. Proroci (peyghāmbarān)
  13. Na chválu vůdce proroků Muhammada Vyvoleného nastal mír a jeho společníci (na’t-i sayyid-i anbiyā ‘Muḥammad-i Muṣṭafā‘ alayih as-salām va yārānash)
  14. Touha dosáhnout lidské dokonalosti a hledání dokonalého člověka (ārizū-yi risīdan ba kamāl-i insānī va justijū-yi mardān-i kāmil)
  15. Důvod cestování (sahab-i musāfirat)
  16. Vedení astrologa s odkazem na výhody cestování (rahnimūn-yi sitāra-shinās bā ishārat ba favā’id-i musāfirat)
  17. Otázky a odpovědi s astrologem (pursish u pāsukh bā sitāra-shinās)
  18. Řeč a rétorika (sukhan u sukhan-shinās)
  19. Na chválu vůdce velitelů Yamīn ad-Dowla (Madḥ-i Sayyid al-umarā ‘Yamīn ad-Dowla Ḥisām ad-Dīn Shams al-Ma’ālī Abū‘ l-Muẓaffar Amīr Ismā’īl-i Gīlakī)
  20. Testování znaků řešením básnických záhad a hádanek (āzmāyish-i ṭab ‘ba ḥall-i rumūz va alghāz-i shā’irāna)
  21. O vysokých [duchovních] aspiracích (himmat-i buland)
  22. Pánská vláda (dowlat-t javān)
  23. Na rozlišující jméno (nām-i arjumand)
  24. Otevřená a velkorysá ruka (dast-i gushāda-yi bakhshanda)
  25. Hádanka na peru (chīstān-i qalam)
  26. Hádanka na meči (chīstān-i shamshīr)
  27. Hádanka na kopí (chīstān-i nayza)
  28. Hádejte se o kvalitě luku a šípu (chīstān dar ṣifat-i tīr-u kamān)
  29. Hádej o kvalitě koně (chīstān dar ṣifat-i asb)
  30. Hádejte se o kvalitě velkorysého banketu a šíři velkorysosti prince (chīstān dar ṣifat-i khwān-i karam va sufra-yi jūd-i mamdūḥ)
  31. Astrologova řeč po testu znaků (guftār-i sitāra-shinās pas az azmāyish-t ‘ab ')
  32. Konec básně: chvála a modlitba za Chváleného a vysvětlení podmínek a přání básníka (khātama-yi mathnavĩ: dar madḥ va du‘ā-yi mamdūḥ va bayān-i aḥvāl va āmāl-i shā’ir)

Zdroje a vlivy

Přestože se liší Hunar-nama může čerpat inspiraci z Rowshanā’ī-namā podle Nāṣir-i Khusrow (d. 1075). Může to zase inspirovat Sanā'ī Ḥadīqat al-hahqīqa, Seyr al-‘ibad, a Kār-nama.[7] Testování básníkovy moudrosti připomíná podobné testy rozumu mladých mužů v perských epických a romantických textech, jako je Khosrow ud Redak, Asadī Garshāsp-nama a Firdow Shah-nama.[8]

Edice a překlady

  • Humā’ī, Jalāl ad-Dīn, Funūn-i balāghat va ṣanā’at-i adabī (Tehran, 1975) [kritické vydání]
  • Seyed-Gohrab, A. A., Dvorské hádanky: Záhadná zdobení v rané perské poezii (Leiden: Leiden University Press, 2010), s. 156-99 zahrnuje překlady hádanek.

Reference

  1. ^ J. T. P. Bruijn, Zbožnosti a poezie: Interakce náboženství a literatury v životě a díle Hakim Sanā'ī z Ghazny (Leiden, 1983), str. 153.
  2. ^ G.E. Tetley, Ghaznavid a Seljuk Turci: Poezie jako zdroj pro íránské dějiny (Abingdon: Routledge, 2009), s. 138.
  3. ^ A. A. Seyed-Gohrab, Dvorské hádanky: Záhadná zdobení v rané perské poezii (Leiden: Leiden University Press, 2010), s. 150.
  4. ^ A. A. Seyed-Gohrab, Dvorské hádanky: Záhadná zdobení v rané perské poezii (Leiden: Leiden University Press, 2010), s. 28-29.
  5. ^ Asghar Seyed-Gohrab, „Mystické čtení Nizámího využívání přírody v Haft Paykar', v Klíč k Hakimovu pokladu: Umělecké a humanistické aspekty „Khamsy“ Nizámí Gandžáví, vyd. autori Johann-Christoph Bürgel a Christine van Ruymbeke (Leiden: Leiden University Press, 2011), s. 181-93 (na s. 188).
  6. ^ A. A. Seyed-Gohrab, Dvorské hádanky: Záhadná zdobení v rané perské poezii (Leiden: Leiden University Press, 2010), s. 148-50.
  7. ^ A. A. Seyed-Gohrab, Dvorské hádanky: Záhadná zdobení v rané perské poezii (Leiden: Leiden University Press, 2010), s. 150-52.
  8. ^ A. A. Seyed-Gohrab, Dvorské hádanky: Záhadná zdobení v rané perské poezii (Leiden: Leiden University Press, 2010), s. 163.