Hugo Haas - Hugo Haas

Hugo Haas
Hugo Haas v pickupu trailer.jpg
Hugo Haas dovnitř Vyzvednout (1951)
narozený(1901-02-19)19. února 1901
Brno, Morava, Rakousko-Uhersko
Zemřel1. prosince 1968(1968-12-01) (ve věku 67)
Vídeň, Rakousko
obsazeníHerec, filmový režisér, scenárista
Aktivní roky1926–1962
Manžel (y)Maria von Bibikoff
(m. 1938; div. 19??)
Děti1
PříbuzníPavel Haas

Hugo Haas (19. února 1901 - 1. prosince 1968) byl český filmový herec, režisér a spisovatel.[1] Objevil se ve více než 60 filmech v letech 1926 až 1962 a režíroval 20 filmů v letech 1933 až 1962.

Život a kariéra

Haas se narodil v Brno, Rakousko-Uhersko (nyní v Česká republika ), a zemřel v Vídeň, Rakousko z komplikací astma. On a jeho bratr, Pavel Haas, studoval hlas na Brněnská konzervatoř pod skladatelem Leoš Janáček. Pavel Haas se stal známým skladatelem sám, než byl zabit Osvětim v roce 1944.

Československé divadlo a film

Po absolvování konzervatoře v roce 1920 začal Hugo Haas působit v Národní divadlo v Brně, v Ostrava a v Olomouc. V roce 1924 se přestěhoval do Prahy a pravidelně se účastnil Vinohradské divadlo,[2] kde zůstal až do roku 1929. V roce 1930[3] Karel Hugo Hilar učinil z Huga Haase člena Národní divadlo Praha dramatická společnost, kde zůstal až do své emigrace v roce 1939. Jednou z jeho nejuznávanějších rolí byl doktor Galén v Bílá nemoc, který Karel Čapek napsal speciálně pro něj. Jeho poslední rolí v Národním divadle byl Čapkův režisér Busmana R.U.R.[3]

Hugo Haas debutoval jako notář Voborský ve filmu Němý film Jedenácté přikázání (Jedenácté přikázání) v roce 1923. (O dvanáct let později hrál ve stejné roli znovu Jedenácté přikázání režie Martin Frič.) S příchodem zvukový film, Haas dokázal uplatnit svůj komediální talent v Svatopluk Innemann je Muži v offsidu v roce 1931. Do roku 1938 Haas hrál v asi třiceti filmech.

V roce 1936 režíroval svůj první film, Velbloud okem jehly (spolurežírováno s Otakar Vávra ). Později režíroval Kvočna (skóre filmu složil jeho bratr Pavel), Bílá nemoc a Co se šeptá. Jeho poslední komedie v Československo byl Miroslav Cikán je Andula vyhrál, který se objevil v kinech v roce 1938.[4]

Emigrace

Po roce 1938 Mnichovská dohoda a Německá okupace Československa počátkem roku 1939 byl Hugo Haas kvůli jeho propuštění z Národního divadla Židovského původu.[3] V dubnu spolu se svou manželkou Marií von Bibikoff („Bibi“) uprchli Paříž Ve Španělsku a poté z přístavu Lisabon, Portugalsko, do přístavu New York v říjnu až listopadu 1940. Jejich syna Ivana si vzal jeho bratr Pavel. Otec Huga Haase Lipmann (Zikmund) Haas a bratr Pavel zemřel v Nacistické koncentrační tábory Během Holocaust.

Spojené státy

V polovině 40. let se z Huga Haase stal herec v amerických filmech. V roce 1951 zahájil v Hollywoodu úspěšnou, nehlášenou kariéru filmového režiséra B film melodramy, obvykle v hlavní roli blonďaté herečky v roli dravého mantrapa. Haas se ve filmech obvykle představoval jako mužská role, ačkoli v dějové linii téměř vždy dominovala ženská role a byla obvykle propagována výhradně na filmových plakátech. Jeho tvorba zahrnuje také dojímavé lidské drama, Dívka na mostě (1951) - který spoluautorem, režíroval a hrál v něm - o laskavém hodináři, který se poté, co ztratil manželku a rodinu v holocaustu, spřátelí, ožení a vychovává druhou rodinu s mladou ženou, kterou zachrání před sebevraždou.

Cleo Moore hrál v šesti filmech pro Haase a stal se v té době známou filmovou hvězdou. Ostatní herečky, které hrály ve filmech Haase, byly Beverly Michaels a Carol Morris. Haasovy obrázky byly obecně špatně hodnoceny, ale většinou byly komerčně úspěšné a příležitostně obsahovaly tak známá jména jako Eleanor Parker, John Agar, Vince Edwards, Joan Blondell, Agnes Moorehead, Julie London, Corinne Griffith, a Marie Windsor.

Haasův finální film, Paradise Alley, byl odmítnut velkými studii a seděl nevydaný déle než tři roky, nakonec se vynořil na povrch v omezeném běhu v roce 1962.

Návrat do Evropy

Na konci 50. let se Hugo Haas vrátil do Evropy. Po krátkém pobytu v Itálie, usadil se Vídeň v roce 1961, kde příležitostně vystupoval v televizi. Až na krátkou návštěvu během oslav stého výročí Národního divadla v Praze v roce 1963 se do vlasti nikdy nevrátil.

Vybraná filmografie

Hrob Huga Haase na Židovském hřbitově v Praze Brno

Jako režisér

Jako herec

Reference

  1. ^ „Hugo Hass“. csfd. Citováno 26. listopadu 2018.
  2. ^ Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová: Divadlo na Vinohradech 1907–2007 - Vinohradský ansámbl, publikováno Vinohradské divadlo, Praha, 2007, s. 192, ISBN  978-80-239-9604-3
  3. ^ A b C Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, s. 128
  4. ^ Figlárová, Jana (13. srpna 2009). „Postava Hugo Haase v české meziválečné kinematografii“ (PDF). Citováno 1. března 2015.

externí odkazy