Hermann Hiltl - Hermann Hiltl
Hermann Hiltl | |
---|---|
narozený | 16. června 1872 |
Zemřel | 15. srpna 1930 (ve věku 58) |
Národnost | rakouský |
Státní občanství | rakouský |
Alma mater | Wiener Neustadt vojenská akademie |
obsazení | Armádní úředník |
Známý jako | Vůdce milice |
Titul | Plukovník |
Politická strana | Žádný |
Manžel (y) | Maria von Kriesten |
Děti | Herbert |
Rodiče) | Anton Hiltl |
Hermann Hiltl, taky Hermann Ritter von Hiltl (16. června 1872 - 15. srpna 1930) byl rakouský armádní důstojník, který se stal jeho vůdcem pravé křídlo milice, Frontkämpfervereinigung (Unie předních bojovníků), po První světová válka. Objal obojí fašismus a Pan-germanismus aniž by se plně zavázal nacismus.
Vojenská kariéra
Hiltl, voják z povolání, navštěvoval vojenskou akademii v Wiener Neustadt předtím, než byl pověřen u pěšího pluku č. 33. Působil také jako instruktor u Vídeň Pěší kadetní škola.[1] Sloužil po celou první světovou válku, původně v roce Srbsko, pak Itálie, před návratem do Srbska a konečně Jižní Tyrolsko kde byl zajat a strávil nějaký čas v Itálii válečný zajatecký tábor.[1] Na konci války se Hiltl dostal do hodnosti plukovníka.[2]
Frontkämpfervereinigung
Po propuštění založil vlastní „prapor Hiltl“ jako sílu proti růstu radikalismus v Rakousku a brzy tuto skupinu reorganizoval jako Bund für Ordnung und Wirtschaftsschutz.[1] Tato skupina brzy ustoupila Frontkämpfervereinigung, organizace, která sloužila podobnému účelu jako Der Stahlhelm v Německo tj. shromažďovací místo pro militantní nacionalista pravice se postavily proti růstu socialismu a komunismus.[1] Tato skupina však požadovala sjednocení Němce volk a obviňoval Židé o zabránění této jednotě.[1] Hiltl byl osobně známý svými antisemitismus a když hovořil na konferenci konané v březnu 1921 Antisemitenbund vyzval k tomu, aby byli Židé v Rakousku zbaveni občanství, a obvinil je z kolapsu Habsburská říše.[3]
V roce 1927 byla Frontkämpfervereinigung zapojena do konfrontace s Republikanischer Schutzbund v Schattendorf, Burgenland, dne 30. ledna. Když byla porota shledána nevinnými aktivisty Frontkämpfervereinigung, socialisté uspořádali generální stávka, což vedlo k Červencová vzpoura z roku 1927.[Citace je zapotřebí ] Následně bylo zrušeno dříve sdílené vedení a Hiltl se stal jediným vůdcem hnutí v září 1927. Do této doby se stal zastáncem Italský fašismus a pod jeho vedením Frontkämpfervereinigung vzdal se veškerých předstírání, že je panna nacionalista, a místo toho plně přijal fašismus.[1] Skupina operovala po boku Heimwehr, ačkoli to mělo někdy problematické vztahy s tímto hnutím, kvůli Hiltlově podpoře unie s Německem.[1] Skupina měla také křídlo pro mládež, Jungfrontkämpfervereinigung, z toho mladistvý Adolf Eichmann byl členem.[3]
Vztah k nacismu
Hiltlova podpora spojení s Německem ho přivedla do kontaktu s Nacistická strana, i když nikdy nebyl členem, protože nenáviděl stranickou politiku.[1] Řada předních nacistů, včetně Alfred Frauenfeld, prošel jeho pohybem a byl čestným hostem na konferenci nacistické strany v roce 1929.[1] To se stalo diskutabilní s jeho smrtí v roce 1930, ačkoli většina z Frontkämpfervereinigung skončil pohlcen rakouskými nacisty.[1]
Reference
- Eugen von Hammer (ed.): Oberst Hiltl. Ein Gedenkbuch. Verlag Richard Bernhardt, Vídeň [1931]. (v němčině)