Henri Pognon - Henri Pognon

Pro další použití viz Pognon.
Henri Pognon
narozený
Paul Pascal Henri Pognon

13. května 1853
Clermont-Ferrand
Zemřel16. března 1921(1921-03-16) (ve věku 67)
Chambéry
obsazeníArcheolog
Epigrapher
Asyriolog

Henri Pognon (13. května 1853 - 16. března 1921) byl francouzský archeolog, epigrapher, specialista na Asyriologie.

Diplomatická kariéra

Syn An ingénieur des ponts et chaussées, Henri Pognon prošel svým baccalauréat na lycée Clermont-Ferrand, než se přestěhoval do Paříže, kde studoval právo, vystudoval École des langues orientales a byl studentem na École pratique des hautes études. V roce 1878 vytvořil kurz Asyrský jazyk navrhovaný touto druhou institucí,[1] a byl zodpovědný za výuku do roku 1881. Poté přijal diplomatickou kariéru.[2] V květnu 1879 vstoupil do Ministère des Affaires étrangères jako atašé ve směru konzulátů a byl jmenován zástupcem konzula v Tripolis v září 1881 přešel do Bejrútu v květnu 1882 a poté byl v květnu 1884 obnoven na pozici Tripolisu. V květnu 1887 přeložen na Bagdádský konzulát jako manažer, v srpnu téhož roku byl povýšen na konzula 2. třídy. Vyrobil chevalier z Légion d'honneur dne 31. prosince 1892 byl v únoru 1895 povýšen do hodnosti konzula první třídy a 27. srpna 1895 byl jmenován francouzským konzulem v Aleppu (Sýrie).

V této funkci hlásil Hamidiánské masakry jejichž obětí bylo 6000 Arméni dne 28. října 1896.[3] Na základě dostupnosti s hodností generálního konzula 22. května 1904 byl v roce 1914 přijat do důchodu.

Archeologické a epigrafické činnosti

Vedle své diplomatické kariéry se Henri Pognon zabýval Mezopotámština archeologie v Libanonu, Sýrii a Iráku. Spojením objevů v terénu, akvizic od místních skautů a oficiálních průzkumných misí sbíral semitské nápisy, jejichž význam pronikl intenzivním překladatelským dílem. Asyrský specialista, syrský a Aramejské jazyky, mohl tak poskytnout řadu referenčních publikací k výzkumu.

V roce 1883 objevil dva důležité nápisy na basreliéfech z doby vlády Nebúkadnesar II ve Wadi Brissa v Libanonu.

Svou publikací v roce 1898 o Mandaic zaklínadlové mísy z Khouabir, hřbitova poblíž břehu řeky Eufrat jihozápadně od Bagdád, ke kterému došlo u prvního zveřejněného Mandaic miska od Adab (Řekni to Bismayi ).

Byl zvolen členem Société de Linguistique de Paris v roce 1884.

Do roku 1922 byly některé rukopisy, které k němu patřily, předány Bibliothèque nationale de France. Jeho sbírka syrských rukopisů, shromážděných v Aleppu a Mosulu, pochází z velké části fondů Graffin, které se v roce 1989 připojily k Bibliothèque nationale de France.

Publikace

Knihy

  • 1879–1880: L'Inscription de Bavian, text, traduction et commentaire philologique, Paříž, Bibliothèque de l'École des hautes études. Sciences philologiques et historiques, 2 fascicules (100 and 220 p.), Dotisk 2011.
  • 1884: Nápis de Mérou-Nérar Ier, roi d'Assyrie, Paříž, Imprimerie nationale (124 s.).
  • 1887: Les nápisy babyloniennes du Wadi Brissa„Bibliothèque de l'École des hautes études. Sciences philologiques et historiques (199 s.), Dotisk 2011.
  • 1898: Nápisy mandaïtes des coupes de Khouabir: text, obchod a komentář philologique avec quatre dodatky et glossaire, Paris, H. Wetter (327 s.), Dotisk Amsterdam, Philo Press 1979.
  • 1903: Nová verze syriaque des Aphorismes d'Hippocrate, texty a tradice, Leipzig, J. C. Hinrichs (2 svazky).
  • 1907: Nápisy sémitiques de la Syrie, de la Mésopotamie et de la région de Mossoul, Paříž, J. Gabalda (228 s.).

Články

  • 1883: «Inscription de Mérou-Nérar Ier, roi d'Assyrie», Časopis asiatique
  • 1884: «Trois textes funéraires de Palmyre», Časopis asiatique
  • 1885: «Rapport de Henri Pognon, konzul-supéant de France à Beyrouth à M. Patrimono, konzul de Beyrouth», Revue Assyrienne
  • 1887: «Sur un plat avec nápis punique», Časopis asiatique
  • 1888: «Découverte de contrats de l'époque de la 1ère dynastie de Babylone», Časopis asiatique
  • 1891: «Deux briques avec légendes araméennes», Časopis asiatique
  • 1892: «Note sur le pays d'Achnounnak», Comptes-rendus des séances de l'Académie des Inscriptions et Belles-Lettres
  • 1892: «Une incantation contre les génies malfaisants en mandaïte», Mémoires de la Société de linguistique de Paris
  • 1892: «Note sur des nápisy ouigoures, arabes et syriaques de Baghdad», Časopis asiatique
  • 1894: «L'Inscription de Raman-Nérar Ier, roi d'Assyrie (réponse à un article de M. Oppert)», Bulletin de la Société de linguistique de Paris
  • 1911: «Chronologie des papyrus araméens d'Eléphantine», Časopis asiatique
  • 1912: «Lexicographie assyrienne», Revue Assyrienne
  • 1913: «Mélanges assyriologiques», Časopis asiatique
  • 1915–17: «Sur les Yézidis du Sindjar», Revue de l'Orient Chrétien
  • 1917: «Notes lexicographiques et textes assyriens inédits», Časopis asiatique
  • 1918–1919: «Documents relatifs à Ahikar», Revue de l'Orient Chrétien
  • 1921: «Notes asyriologiques», Časopis asiatique

Reference

  1. ^ François Pouillon (dir.): Dictionnaire des orientalistes de langue française, IISM-Karthala, 2012, (s. 14) (všimněte si H. Pognona).
  2. ^ Ministère des affaires étrangères: Annuaire diplomatique et consulaire de la République Française, Svazek 26 (1906) (s. 262–263), všimněte si Pognon (Paul-Pascal-Henri) détaillant l'intégralité de son parcours diplomatique.
  3. ^ Sébastien de Courtois, Zapomenutá genocida: východní křesťané, poslední Arameans, Gorgias Press, 2004, (str. 111).

externí odkazy