Heliophila - Heliophila
Heliophila | |
---|---|
Vědecká klasifikace | |
Království: | Plantae |
Clade: | Tracheofyty |
Clade: | Krytosemenné rostliny |
Clade: | Eudicots |
Clade: | Rosidy |
Objednat: | Brassicales |
Rodina: | Brassicaceae |
Rod: | Heliophila Burm.f. např L. |
Druh | |
Viz text |
Heliophila je rod z kvetoucí rostliny v rodině Brassicaceae. Členy tohoto rodu jsou buď letničky nebo trvalky a některé jsou oblíbené jako okrasné rostliny. Endemický v jižní Africe, většina z přibližně 80 druhů roste v Jižní Africe, zejména v Cape Floristic Region, zatímco některé zasahují do Poušť Namib.[1]
Taxonomická historie
První uznaný publikovaný popis Heliophila se objeví ve druhém vydání Druh Plantarum podle Carl Linné, vytištěno v roce 1763. Svůj popis však připisuje Nicolaas Laurens Burman, nizozemský botanik.[2] The druhové jméno Heliophila je latinka, ale původně pochází z Starořečtina slova hēlios (ἥλιος), což znamená „slunce“ a phílos (φίλος), což znamená „drahý“ nebo „milovaný“, a odkazuje na květy, které se otevírají na slunci a zavírají se v noci nebo v zatažených podmínkách, což je zvyk mnoha druhů rodu.[1][2]
Obecně platí, že existuje spousta sporů týkajících se fylogenetických vztahů v rodině Brassicaceae. V minulosti bylo používání morfologických znaků k zakládání kmenů a rodů zavádějící a vytvářelo mezi nimi neshody systematici. Klasifikace druhů v Brassicaceae se postupně vyřeší molekulární fylogeneze vyšetřování pomocí interní přepsaný spacer Data (ITS) a další nově nalezené znalosti o sekvenování[3][4]
Dříve v kmeni Heliophileae bylo šest rodů, všechny endemické v jižní Africe: Heliophila, Cycloptychis, Schlechteri, Silicularia, Thlaspeocarpa, a Brachycarpaea. Posledních pět rodů obsahovalo mezi nimi pouze sedm druhů, které byly odlišeny od rodu Heliophila hlavně na morfologických rozdílech v plodech, které přinesli. Po rozsáhlé analýze molekulárních důkazů (údaje o sekvenci nukleární (ITS) a plastidové (trnL-F) DNA) bylo zjištěno, že Heliophileae jsou monofyletické a pět malých rodů bylo redukováno na synonymii Heliophila.[1][3][4]
Rozdělení
Heliophila je jedním z pouhých dvou rodů Brassicaceae endemických v jižní Africe. Většina druhů roste v zimních deštích v Cape Floristic Region a ve vyprahlých Namaqualand zatímco menší část sahá do zbytku Jižní Afriky, Namibie, Svazijska a Lesotha. Žádný z členů tohoto rodu není uveden na seznamu Červený seznam ohrožených druhů IUCN.[1][3][4][5]
Popis a zvyk
Heliophila je považován za jeden z nejrůznějších rodů v rodině Brassicaceae. Například velikost květu se velmi liší, přičemž tento rod obsahuje oba největší okvětní lístky v rodině (H. juncea) na nejmenší (H. pectinata). Existuje řada barev květů, přičemž nejčastější jsou modrá, bílá a růžová. Modrá je neobvyklá barva pro Brassicaceae, která je známá pouze v jednom dalším rodu, nesouvisejícím Solms-laubachia z Himaláje.[1][3][4][5]
V rámci rodu jsou hlavně byliny a keře, Ačkoli keře a liány objeví se také. Mohou být jednoleté nebo vytrvalé a většina plodů produkovaných druhy tohoto rodu je dehiscent, není dřevitý, a chybí a carpophore. Rostliny jsou obecně buď lysý nebo mají jednoduché vlasy. Listy jsou variabilní; jsou úzké nebo široké, ale obvykle jednoduché a mohou být celé, laločnaté nebo pinnatipartit. The květenství jsou obvykle hrozen typ.[1][3][4][5]
Druh
- Heliophila acuminata (Eckl. & Zeyh. ) Steud, 1840
- Heliophila adpressa O.E. Schulz
- Heliophila affinis Sond., 1846
- Heliophila africana (L. ) Marais, 1970
- Heliophila alpina Marais
- Heliophila amplexicaulis L.f., 1782
- Heliophila arenaria Sond.
- Heliophila arenosa Schltr., 1899
- Heliophila brachycarpa Meisn., 1842
- Heliophila brassicaefolia Eckl. & Zeyh.
- Heliophila brassicifolia Eckl. & Zeyh.
- Heliophila bulbostyla Barnes
- Heliophila callosa (L.f.) DC., 1821
- Heliophila carnosa (Thunb. ) Steud., 1840
- Heliophila cedarbergensis Marais
- Heliophila cinerea Marais, 1970
- Heliophila collina O.E. Schulz
- Heliophila concatenata Sond., 1846
- Heliophila cornellsbergia B.J. Pienaar & Nicholas
- Heliophila cornuta Sond., 1846
- Heliophila carnosa (Thunb.) Steud., 1840
- Heliophila coronopifolia L.
- Heliophila crithmifolia Willd., 1809
- Heliophila cuneata Marais
- Heliophila decurva Schltr., 1913
- Heliophila deserticola Schltr., 1913
- Heliophila diffusa (Thunb.) DC.
- Heliophila digitata L.f., 1782
- Heliophila dissecta Thunb.
- Heliophila dregeana Sond., 1846
- Heliophila elata Sond.
- Heliophila elongata DC.
- Heliophila ephemera P.A.Bean
- Heliophila esterhuyseniae Marais
- Heliophila eximia Marais
- Heliophila filicaulis Marais
- Heliophila formosa Hilliard & B.L. Burtt
- Heliophila gariepina Schltr.
- Heliophila glauca Burch. ex DC.
- Heliophila hurkana Al-Shehbaz & Mumm.
- Heliophila juncea (P.J.Bergius) Druce
- Heliophila katbergensis Marais
- Heliophila laciniata Marais
- Heliophila lactea Schltr.
- Heliophila leptophylla Schltr.
- Heliophila linearis DC.
- Heliophila linoides Schltr.
- Heliophila macowaniana Schltr.
- Heliophila macra Schltr.
- Heliophila macrosperma Burch. ex DC.
- Heliophila maraisiana Al-Shehbaz & Mumm.
- Heliophila meyeri Sond.
- Heliophila minima (Stephens) Marais
- Heliophila monosperma Al-Shehbaz & Mumm.
- Heliophila namaquana Bolus
- Heliophila namaquensis (Marais) Al-Shehbaz & Mumm.
- Heliophila nubigena Schltr.
- Heliophila obibensis Marais
- Heliophila patens Oliv.
- Heliophila pectinata Burch. ex DC.
- Heliophila pendula Willd.
- Heliophila pinnata L.f.
- Heliophila polygaloides Schltr.
- Heliophila promontorii Marais
- Heliophila pubescens Burch. ex Sond.
- Heliophila pusilla L.f.
- Heliophila ramosissima O.E. Schulz
- Heliophila refracta Sond.
- Heliophila remotiflora O.E. Schulz
- Heliophila rigidiuscula Sond.
- Heliophila rimicola Marais
- Heliophila scandens Harv.
- Heliophila schulzii Marais
- Heliophila scoparia Burch. ex DC.
- Heliophila seselifolia Burch. ex DC.
- Heliophila suavissima Burch. ex DC.
- Heliophila suborbicularis Al-Shehbaz & Mumm.
- Heliophila subulata Burch. ex DC.
- Heliophila tabularis Dod
- Heliophila thunbergii Steud.
- Heliophila tricuspidata Schltr.
- Heliophila trifurca Burch. ex DC.
- Heliophila tulbaghensis Schinz
- Heliophila variabilis Burch. ex DC.
Reference
- ^ A b C d E F Manning, John (2009). Polní průvodce divokými květinami Jižní Afriky. Random House Struik. str. 192–195. ISBN 978-1770077584.
- ^ A b Linné, Carl (1763). Druh Plantarum (v latině). Druhý (Second ed.). 926–927.
- ^ A b C d E Mummenhoff, Klaus; Al-Shehbaz, Ihsan A .; Bakker, Freek T .; H. Peter, Linder; Mühlhausen, Andreas (říjen 2005). „Fylogeneze, morfologická evoluce a speciace endemických rodů Brassicaceae v Cape Flora v jižní Africe“. Annals of the Missouri Botanical Garden. Missouri Botanical Garden Press. 92 (3): 400–424. JSTOR 40035479.
- ^ A b C d E Al-Shehbaz, Ihsan A .; Mummenhoff, Klaus (září 2005). „Převod jihoafrických rodů Brachycarpaea, Cycloptychis, Schlechteria, Silicularia, a Thlaspeocarpa na Heliophila (Brassicaceae) ". Novon. Missouri Botanical Garden Press. 15 (3): 385–389. JSTOR 3393479.
- ^ A b C Marais, Wessel (1970). Cruciferae. Flóra jižní Afriky. 13. p. 17.
- ^ "Heliophila". Seznam rostlin. 1.1. 2013. Citováno 2014-02-04.
- ^ "Heliophila". Rostliny světa online. Královská botanická zahrada, Kew. 2020. Citováno 29. července 2020.