Heinz Kokott - Heinz Kokott
![]() | tento článek potřebuje další citace pro ověření.Listopad 2012) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) ( |
Heinz Kokott | |
---|---|
narozený | 14. listopadu 1900 |
Zemřel | 29. května 1976 | (ve věku 75)
Věrnost | ![]() ![]() ![]() |
Servis/ | Armáda |
Hodnost | Generálmajor |
Příkazy drženy | 26. Volksgrenadier-Division |
Bitvy / války | druhá světová válka |
Ocenění | Rytířský kříž Železného kříže |
Vztahy | Heinrich Himmler (švagr) |
Heinz Kokott (14. Listopadu 1900 - 29. Května 1976) byl německý generál v Wehrmacht v době druhá světová válka. Byl příjemcem Rytířský kříž Železného kříže z nacistické Německo.
Kokott se zúčastnil Obležení Bastogne v prosinci 1944.[1]
Ocenění a vyznamenání
- Rytířský kříž Železného kříže dne 17. března 1943 jako Oberst a velitel Grenadier-Regiment 337[2]
jiný
Po jeho dopadení došlo k několika výslechům.
S.L.A. Marshall vydal knihu v roce 1946 (název: BASTOGNE - Prvních osm dní). Dá se číst jako Veřejná doména.[3] Kniha má přílohu; zde je citace z toho:
… pokud má být historicky přesně změřena plná důležitost všeho, co se stalo v prvních dnech obrany Bastogne, musí svědci promluvit z nepřátelského tábora.
V listopadu a prosinci 1945 proběhla řada konferencí mezi třemi hlavními aktéry útoku na Bastogne a autorem příběhu o Bastogne. Přítomni byli generálporučík Heinrich von Lüttwitz, Velící generál tankového sboru XXXXVII, generálporučík Fritz Hermann Bayerlein, Velící generál divize Panzer Lehr a generálmajor Heinz Kokott, velící generál 26. divize volksgrenadierů. Plukovník Meinhard von Lauchert Velitel 2. tankové divize nebyl přítomen ani jeho přítomnost nebyla považována za nezbytnou. 2. tank měl ze tří divizí nejméně společného s přímým útokem na Bastogne; a dále, velitel sboru, který dříve velil této divizi a měl k ní sentimentální cit a neměl příliš velkou víru ve Von Lauchert, přímo dohlížel na její provoz během německého postupu. Ač se přinejmenším zdálo být naprosto upřímným, tři nepřátelští velitelé pokračovali v diskusi o všem, co se jim stalo.
O těchto záležitostech se konalo všech deset konferencí, během nichž velitelé pracovali se všemi potřebnými mapami a poznámkami zaměstnanců, které měli k dispozici. Vzhledem k tomu, že údaje o americké operaci byly již úplné, bylo snadné poskytnout kontrolní body, které by stanovily přesnost jejich příběhu ve všech detailech. Těchto výslechů se zúčastnil také plukovník H. W. O. Kinnard, který byl během operace Bastogne G-3 101. výsadkové divize. Setkání s Kinnardem bylo pro německé velitele viditelným šokem. Zdálo se jim neuvěřitelné, že tento voják s chlapeckou tváří byl jedním z jejich hlavních protivníků. Několikrát žádali o uklidnění v tomto skóre. Lüttwitz řekl: „Jste si jistý, že byl vedoucím operací? Není možné, že byl šéfem pouze jednoho pluku?“
... Kokott je plachý, vědecký a důstojný velitel, který nikdy nezvýší hlas a ve svých činech a úsudcích se zdá být umírněný. Nyní kolem padesáti dvou je nepochybně nejstálejším mužem ze všech tří. Ve svém popisu bitvy je přísně objektivní. Sdílí Bayerleinův názor na Lüttwitze, ale je více pobavený než rozzlobený. Lepší než kterýkoli jiný velitel viděl skutečnou situaci v Bastogne, i když se také podílel na chybách, jak ukazuje záznam. Cítil, ještě silněji než ostatní, že dodržování původního plánu v Bastogne se 19. prosince stalo nerozumným, ale je přirozeným optimistou a očekával, že bitvu vyhraje.[4]
Reference
Citace
Bibliografie
- Fellgiebel, Walther-Peer (2000) [1986]. Die Träger des Ritterkreuzes des Eisernen Kreuzes 1939–1945 - Die Inhaber der höchsten Auszeichnung des Zweiten Weltkrieges aller Wehrmachtteile [Nositelé Rytířského kříže Železného kříže 1939–1945 - vlastníci nejvyšší ceny druhé světové války ze všech poboček Wehrmachtu] (v němčině). Friedberg, Německo: Podzun-Pallas. ISBN 978-3-7909-0284-6.
Vojenské úřady | ||
---|---|---|
Předcházet Generálporučík Johannes de Boer | Velitel 26. Volksgrenadier-Division 10. srpna 1944 - duben 1945 | Uspěl Žádný |