Hedwig von Beverfoerde - Hedwig von Beverfoerde

Hedwig von Beverfoerde
06.09.2017 Hedwig von Beverfoerde 068.JPG
Von Beverfoerde v roce 2017
Celé jméno
Hedwig Freifrau von Elverfeldt gennant Beverförde zu Werries
narozenýHedwig Freiin von Lüninck
1963 (věk 56–57)
Bestwig, Hochsauerlandkreis, Severní Porýní-Vestfálsko
západní Německo
Vznešená rodinaLüninck (podle narození)
Beverfoerde (manželstvím)
Manžel (y)Baron Josef von Beverfoerde
obsazenípolitický aktivista, katolický aktivista

Baronka Hedwig von Elverfeldtová gennant Beverfoerde zu Werries (Němec: Hedwig Freifrau von Elverfeldt genant Beverförde zu Werries, roz von Lüninck; narozen 1963) je německý konzervativní politický aktivista a římský katolík fundamentalista. Bývalý člen Křesťanskodemokratická unie Německa kteří pracovali na zkrácení hodin péče o děti ve městě Sasko-Anhaltsko a chrání rodičovská práva, je zakladatelkou Iniciativy na ochranu rodiny a organizátorem Demo pro všechny shromáždění Hannover a Stuttgart kampaň proti rovnost manželství v Německu.

raný život a vzdělávání

Ostwig dům, Rodiště Von Beverfoerde.

Von Beverfoerde se narodila jako baronka Hedwig von Lüninck v roce 1963 v Ostwig dům, zámek v Bestwig, Severní Porýní-Vestfálsko, vlastněná její rodinou. Je členkou Von Lüninck rodiny, kteří jsou součástí Německá šlechta, a je příbuzným politika Baron Ferdinand von Lüninck. Po absolvování Kloster Wald, katolická internátní škola pro dívky v Wald, Bádensko-Württembersko, vyučila se sekretářkou v Brusel před studiem obchodní administrativy na univerzitě v Münster.[1]

Kariéra

Po absolvování univerzity Von Beverfoerde pracoval jako asistent obchodního ředitele v akciové společnosti v Magdeburg. V roce 1993 odešla z podnikání, aby pokračovala v politickém aktivismu. Byla aktivní členkou Křesťanskodemokratická unie Německa do prosince 2016 působil jako člen správní rady okresu Jerichower Land. Večírek opustila v roce 2016 s tím, že ve straně nemůže zůstat jako „věrný katolík“ pod vedením Angela Merkelová, a kvůli jejímu nesouhlasu s přijetím strany o otevření německých strávníků muslimským uprchlíkům.[2] Její dřívější politická kariéra byla zaměřena na veřejné vzdělávání a péči o děti.[3] Od roku 1999 do roku 2000 působila jako mluvčí národního občanského hnutí ABC-Schützen! Pracovala na ochraně rodičovských práv a vedla kampaň za kratší hodiny péče o děti.[1][4]

Von Beverfoerde hovořící v a ; Demo pro všechny rally ve Stuttgartu v roce 2014.

Von Beverfoerde je zakladatelkou a předsedkyní Iniciativy na ochranu rodiny, která prosazuje konzervativní tradiční pohledy na manželství a rodinný život.[5][6] Je aktivním členem Fórum německých katolíků, laická organizace založená v opozici vůči Ústřední výbor německých katolíků. V roce 2014 spoluorganizovala autobusovou cestu na podporu „tradičního manželství“ v Německu s rakouským konzervativním aktivistou Alexander Tschugguel.[7]

Vedle Beatrix von Storch, uspořádala Demo pro všechny shromáždění zaměřená na protest proti vzdělávacímu plánu liberální vlády z roku 2015 Bádensko-Württembersko, svatba mezi osobami stejného pohlaví, genderová ideologie a požadovat ochranu „tradičních“ hodnot.[8][9] Protesty se staly násilnými a vedly k policejním zatčením.[10] Otevřený soupeř svatba mezi osobami stejného pohlaví a výuka genderové studie ve veřejných školách síť LGBTQ Dost je dost! Otevřete ústa! obvinil ji z používání nenávisti a strachu proti LGBTQ lidem a označoval ji jako Slečno Homophobia v roce 2015 uvedla, že je jednou z „nejaktivnějších představitelů strachu a nenávisti vůči lesbičkám a gayům v Německu“.[11]

Dne 18. ledna 2020 se von Beverfoerde zúčastnil tichého modlitebního protestu v roce Mnichov zeptat se František a Německá biskupská konference pro "jasnost a soudržnost" a ukončení "disimulace a podvodu" v EU Katolická církev v Německu. Protestovala po boku dalších konzervativních katolických vůdců a aktivistů včetně Tschugguela, Roberto de Mattei, Gabriele Kuby a arcibiskup Carlo Maria Viganò. Skupina protestovala pod jménem Acies Ordinata, zahrnovalo 130 členů laici z Německa, Rakouska, Itálie, Brazílie, Chile, Kanady a Spojených států.[12]

Von Beverfoerde působí v poradním výboru pro online noviny FreieWelt.[1]

Osobní život

Von Beverfoerde je ženatý s baronem Josefem von Elverfeldt genantem Beverfoerde zu Werries, podnikatelem, který vlastní stavební společnost v Magdeburg. Rodina jejího manžela, Von Beverfoerde, kadetská pobočka Von Elverfeldt, jsou také součástí německé šlechty. S manželem mají tři děti.[1] Katolička působila jako předsedkyně správní rady Římskokatolická diecéze Magdeburg 'Edith-Stein School Foundation od roku 2002 do roku 2012.[1]

V roce 2015 došlo k žhářskému útoku na Von Beverfoerdeovou a její rodinu v sídle jejího manžela, když radikální levicový aktivista zapálil auto.[13]

Reference

  1. ^ A b C d E „Hedwig Frfr. V. Beverfoerde | Forum Deutscher Katholiken“. forum-deutscher-katholiken.de.
  2. ^ „Hedwig von Beverfoerde tritt aus CDU aus“. queer.de.
  3. ^ Könau, Steffen (23. ledna 2005). „Volksentscheid III: Prognosen als Tiefschlag“. Mitteldeutsche Zeitung.
  4. ^ Büscher, Wolfgang (13. července 2015). „Bádensko-Württembersko:„ Sexuelle Vielfalt "wird Kulturkampf" - přes www.welt.de.
  5. ^ Německo, program ARD de-ARD Play-Out-Center Potsdam, Potsdam. „TACHELES - Talk am roten Tisch“. programm.ARD.de.
  6. ^ „Beatrix von Storch: Das Meinungs-Imperium der AfD“. www.handelsblatt.com.
  7. ^ „Nabídka Alexandra Tschugguela k záchraně církve v Evropě“. ethikapolitika.org.
  8. ^ „Bildungsplan-Demo ve Stuttgartu: Ein meterhohes Zeichen für die Vielfalt und Pfefferspray“. Stuttgarter Zeitung.
  9. ^ „Co je nového, neue Hass auf die konservativen Frauen?“. www.bz-berlin.de.
  10. ^ Německo, Stuttgarter Zeitung, Stuttgart. „Bildungsplan-Gegner ve Stuttgartu: Demo unter massivem Polizeischutz“. stuttgarter-zeitung.de.
  11. ^ „Hedwig von Beverfoerde ist“ slečna Homophobia 2015"". www.tagesspiegel.de.
  12. ^ Pentin, Edward (18. ledna 2020). „Mnichovský protest požaduje„ jasnost a soudržnost “od papeže Františka, německých biskupů“. Národní katolický registr. Citováno 29. ledna 2020.
  13. ^ „Wie aus Brandstiftung ein Anschlag wurde | MDR.DE“. Archivovány od originál dne 02.06.2016.