Harutiun Shahrigian - Harutiun Shahrigian

Harutiun Shahrigian
H.Shahrikyan.jpg
Nativní jméno
Arménský: Յարութիւն Շահրիկեան (Ատոմ)
Rodné jménoHarutiun Shahrigian Mkrtichi
Přezdívky)Atom, Adom, Nitra
narozený1860
Shabin-Karahisar, Osmanská říše
Zemřel1915 (ve věku 54–55)
Ankara, Osmanská říše
Věrnost Dashnaktsutyun
Roky služby1880–1915
Bitvy / válkyArménské národní osvobozenecké hnutí
Khanasorova expedice
Arménsko-tatarské masakry z let 1905–07

Harutiun Shahrigian (Arménský: Հարություն Մկրտիչի Շահրիկյան; 1860–1915) byl arménský politik, voják, právník a autor.

Známější pod přezdívkami Atom, (Arménský: Ատոմ), Nitra (Arménský: Նիթրա), měl prominentní roli v Arménská revoluční federace (ARF) a byl také členem Arménské národní shromáždění, právník a autor publikací o Arménská otázka. Byl obětí Arménská genocida.

Životopis

Haruiun Shahrigian se narodil v roce 1860 v Shabin-Karahisar, Sivas Vilayet v Osmanské říši - dnes v Turecku Provincie Giresun.[1]

Shahrigian vystudoval Galatasaray High School nacházející se v Konstantinopol.[2][3] Ve studiu pokračoval na Univerzita v Konstantinopoli, kterou ukončil s právem v roce 1880.[2][4]

Usadil se Trabzon kde pracoval jako právník v letech 1889 až 1895.[2][4] Během své kariéry bránil Armény uvězněné pro politickou činnost.[5]

Během války byl uvězněn Hamidiánské masakry v roce 1895.[2] V roce 1897, poté, co strávil třináct měsíců ve vězení, uprchl a usadil se Batumi, nakonec se stěhuje do Tiflis.[1][6] Tam Shahrigian pokračoval ve své právní kariéře a pracoval ve spolupráci s Alexander Mantashev.[1]

Harutiun Shahrigian

Dne 25. července 1897 odešel do Salmas, Persie za účelem koordinace Khanasorova expedice pořádá Arménská revoluční federace.[2]

Podílel se na kongresu členů Východních orgánů ARF ve dnech 16. – 26. Ledna 1898 v Tiflis. Tam sloužil na Potorig Výbor od roku 1901 do roku 1903.[3] Shahrgian a Avetik Sahakyan byli zodpovědní za operace ARF v oblasti Baku (Voskanapat) a severních oblastí Ruska.[7][úplná citace nutná ]

„Budoucnost tedy nespočívá ve fúzi - asimilaci - ale v politice jednoty, nebo přesněji v politice pluralitní jednoty. Vymažte rozmanitost v přírodě, ve vesmíru, sjednoťte vesmír a budete vymazáni krása přírody, její harmonie, její život. Odrůda v přírodě, která, jak se zdá, staví každý prvek do rozporu s jiným, ve skutečnosti prostřednictvím harmonie vytváří velikost věčného pohybu vesmíru. “

—Harutiun Shahrigian v Mer Havadke (Anglicky: Our Credo)[2]

V letech 1905 až 1906 organizoval přepravu a dodávku munice na pozice v první linii, aby pomáhal při sebeobraně během Arménsko-tatarské masakry z let 1905–07.[2][8]

Po Young Turk Revolution v roce 1908 se přestěhoval do Konstantinopole, kde se účastnil Arménské národní shromáždění zastupující okres Scutari.[1][6] Byl také přispěvatelem do novin Azadamard.[1]

Během Arménská genocida v roce 1915 byl deportován do Ayas, kde byl mučen a nakonec zabit na okraji města Ankara.[5][6][9]

Publikace

  • Naše krédo, Konstantinopol, 1910[10]
  • „Manželské otázky, právní a sociální charakter, Konstantinopol, 1912[11]
  • Historie úpadku Osmanské říše, Turecko, 1913[12]
  • Otázka reforem, Konstantinopol, 1914[13]
  • Národní ústava, Konstantinopol, 1914[14]

Viz také

Reference

  1. ^ A b C d E Walker, Christopher (1980). Arménie, přežití národa. Croom Helm. str.383.
  2. ^ A b C d E F G Habeshian, Vahe. Hlasy z minulosti: Výňatky ze spisů arménských revolucionářů. Hairenik Association. ISBN  1-940573-09-2.
  3. ^ A b Tasnapetean, Hrach (1990). Dějiny Arménské revoluční federace, Dashnaktsutiun, 1890–1924 (PDF). Oemme Edizioni. str. 207. Archivovány od originál (PDF) dne 3. září 2013.
  4. ^ A b Tuncay, Mete (1994). Socialismus a nacionalismus v Osmanské říši 1876–1923. London: British Academic Press. ISBN  1-85043-787-4.
  5. ^ A b Balakian, Grigoris (2010). Arménská Golgota: monografie arménské genocidy, 1915–1918 (1st Vintage Books ed.). New York: Vintage Books. str. 63. ISBN  1-4000-9677-4.
  6. ^ A b C Zarakolu, Ragip (24. července 2010). „Basın da geçmişine sansür uyguluyor“ (v turečtině). Haber Ruzgari. Archivovány od originál dne 19. října 2013.
  7. ^ ISBN  99930-78-29-8
  8. ^ Kaligian, Dikran Mesrob (2011). Arménská organizace a ideologie pod osmanskou vládou, 1908–1914 (Rev. ed.). New Brunswick, NJ: Transakce. str. 245. ISBN  1-4128-4834-2.
  9. ^ Kévorkian, Raymond H. (2010). Arménská genocida: úplná historie (Přetištěno ed.). Londýn: I. B. Tauris. str. 525. ISBN  1-84885-561-3.
  10. ^ Základní vědecká knihovna Národní akademie věd Arménská republika Naše krédo
  11. ^ Základní vědecká knihovna Národní akademie věd Arménská republika М Manželství Otázky, právní a sociální charakter
  12. ^ Základní vědecká knihovna Národní akademie věd Arménská republika Historie úpadku Osmanské říše v Turecku od roku 1913
  13. ^ Základní vědecká knihovna Národní akademie věd Arménská republika Otázka reforem
  14. ^ Základní vědecká knihovna Národní akademie věd Arménská republika Národní ústava

externí odkazy