Hallvarðr Háreksblesi - Hallvarðr Háreksblesi

Hallvarðr Háreksblesi byl jedním z skalds z Knut Veliký. O jeho životě nebo rodině není nic známo, ale zachovalo se osm fragmentů jeho poezie o Canute. Zatímco Hallvarðrova poezie se v mnoha ohledech podobá poezii ostatních básníků Canute, je neobvyklá v intenzivním používání pohanských obrazů.

Existující fragmenty

Šest fragmentů poezie Hallvarðra je citováno v Skáldskaparmál část Snorri Sturluson je Próza Edda. Uvádí se jeden další fragment Sága Knýtlinga a jeden dovnitř Heimskringla a královské ságy z toho odvozené. v Finnur Jónsson kompletní vydání skaldická poezie fragmenty se domnívají, že jsou všechny ze stejné básně, a Knútsdrápa („Lay of Canute“) a uspořádány v doporučeném pořadí.[1] První kompletní anglický překlad vydal Roberta Frank v roce 1994.[2]

Dochované fragmenty se týkají hlavně Canuteovy expedice do Anglie a jeho vládnutí v letech 1015-1016.[3] Kromě toho, z čeho se dá jen málo domýšlet, není známo nic o básníkově životě ani původu. Finnur Jónsson věřil, že se stal jedním z dvorních básníků Canute po dobytí Norska králem v roce 1028.[4]

Hallvarðr a další básníci

Hallvarðrův refrén Knútsdrápa srovnává roli Knútra na zemi s rolí křesťanského Boha v nebi.

Knútr verr jörð sem ítran
alls dróttinn sal fjalla.
Cnut chrání zemi jako Pán všech [nádherného sálu hor [Nebes].

Hallvarðrov refrén je velmi podobný tomu, který složil jeho kolega básník, Þórarinn loftunga, který také porovnal role Knut a Boha v jeho Höfuðlausn. Rovněž to připomíná refrén Gunnlaugr červí jazyk báseň o králi Ethelred a v menší míře těm v Þórarinn loftunga's Tøgdrápa a Sighvatr Þórðarson je Knútsdrápa, oba o King Canute.[5]

Hallvarðr, stejně jako další skaldy Canute, zdůrazňuje dánský původ Canute a to, jak jeho vláda prospívá dánským zájmům.[6] On se však poněkud liší od ostatních básníků v popisu Canute pomocí snímků odvozených z Severská mytologie, včetně odkazů na valkyry, obři, Midgardský had a Světový strom. Ve svých kennings dokonce odkazuje na Canute se jmény pohanských bohů.[7]

Kritický příjem

Finnur Jónsson popsal Hallvarðrovy poetické výrazy jako silné, ale ne příliš originální a přežívající verše jako formálně docela dobré, ale ne velmi individuální povahy. Navzdory tomu poznamenal, že jedna z Hallvarðrových básní má zjevně nový kenning pro hruď (jako sídlo emocí a myšlení), založené na novém náboženství; „loď modlitby“.[4] Roberta Frank je pozitivnější, když popisuje Hallvarðrovu poezii jako „skaldický verš v jeho nejbohatším a nejvíce náznakovém, překvapující směsici křesťanských a pohanských obrazů, jako je ta vytesaná Kříž Gosforth."[8]

Poznámky

  1. ^ Eysteinn Björnsson.
  2. ^ Frank 1994: 119-121.
  3. ^ Faulkes 1998: 180.
  4. ^ A b Finnur Jónsson 1920: 601; Hallvarðr Háreksblese. Om den digters herkomst og liv vides intet. Han har opholdt sig hos kong Knud i England, efter at denne havde erobret Norge i 1028, han tiltaler kongen i versene. Af hans Knútsdrápa (navnet findes i Fms. XI, 187), er endel vers bevarede (Skj. digtn. B I, 293-94). Manipulátor om Knuds tog til England i 1016, om hans store magt, krigerske færd og lykke i temmelig stærke, men egenlig ikke originale udtryk: "Knud værger sit land, som alverdens herre bjærgenes herlige sal" er omkvædet; det minder om Gunnlaugs stef i Aðalsteins dr. Der er ikke meget karakteristisk ved disse vers; de er i formel henseende ret gode. Særlig kan vi lægge mærke til, at vi hos Hallvarðr finder en - ny - omskrivning for brystet, hæntet fra den nye tro. Han kalder nemlig brynjen pro en "Bönnens skibs (brystets) bark". Dette er åbenbart en nýgjörving.
  5. ^ Frank 1994: 116.
  6. ^ Frank 1994: 109-111.
  7. ^ Frank 1994: 121.
  8. ^ Frank 1994: 121.

Reference

  • Hallvarðr háreksblesi, Knútsdrápa:
  • Faulkes, Anthony (1998). Snorri Sturluson: Edda: Skáldskaparmál. 1. Úvod, text a poznámky. Viking Society for Northern Research, Londýn. ISBN  978-0-903521-36-9
  • Finnur Jónsson (1920). Den oldnorske og oldislandske litteraturs historie. Anden udgave. Første bind. G. E. C. Gads forlag, København.
  • Frank, Roberta (1994). "Král Cnut ve verši svých skaldů" v Vláda Cnut106, str. 106-124. ISBN  0-7185-0205-1