Haarlem schutterij - Haarlem schutterij
The Haarlem schutterij odkazuje na souhrnný název pro dobrovolníka občanská stráž z Haarlem, od středověku po Batavianská revoluce v roce 1794, kdy byly cechy Haarlemu rozpuštěny.
Dějiny
Během Války s háčkem a treskou v roce 1402 vytvořil Haarlem ruční luk schutterij pod záštitou svatého Jiří ze 120 občanských dobrovolníků na podporu místního soudního dvora. Cechová skupina měla v Oltáři vlastní oltář St. Bavochurch a dokonce měli průvody městem na svátek svého svatého. Město utrpělo povstání v letech 1417 a 1422. Po dalším povstání v roce 1425 byl vytvořen „nový“ schutterij, který měl vychovávat mladé muže k používání kuše a bránili město v roce 1426 proti Jacoba z Beierenu. „Nový“ kuše schutterij nechal pro ně postavit nový konferenční sál poblíž řeky Spaarne a v roce 1468 byl vytvořen samostatný schutterij pod záštitou Svatý Sebastián pro ruční lučištníky. Asi 1500 Haarlem mělo tři skupiny schutterij, dvě (staré a nové) pod patronátem St. George (St. Joris) a jeden pod patronátem sv. Šebestiána, všichni s vlastními oltáři v kostele.
V roce 1520 byl Haarlem schutterij reorganizován; dvě skupiny pod St. Joris byly sloučeny do jedné skupiny pro kuše a byla vytvořena nová skupina pod svatým patronem Svatý Hadrián (Sv. Adrian), volal Cloveniers. Ačkoli skupina St. Sebastian byla také stále aktivní, do roku 1560 všichni používali muškety a město dokonce vlastnilo některá děla, pro která byli cvičeni speciální „kanoniéři“. Přesto pokračovali ve svých společenských aktivitách v kostele Protestantská reformace začaly způsobovat různé problémy s jejich politickou podporou Soudního dvora.
K nejhrdinnějším činům Haarlemu schutterij došlo během Španělů obležení Haarlemu, který skončil vítězstvím Španělů. Po přechodu na Nizozemskou republiku v roce 1581 došlo k reorganizaci haarlemských šutrů neboli střelců do dvou skupin, z nichž jedna si ponechala jméno St. Joris a také se jí říkalo „Oude schuts“ a druhá si ponechala jméno Cloveniers a získala nová budova na jejich starém místě v Gasthuisstraat v roce 1612, což je vedlo k získání přezdívky „Nieuwe schuts“. Činnosti obou skupin kolem jejich kostelních oltářů, včetně každoročních průvodů, byly přerušeny. Dnes bylo mnoho střelců zvěčněno na skupinových portrétech Frans Hals a další malíři portrétů na výstavě Muzeum Frans Hals.
Rozdělení na dvě skupiny bylo spíše z důvodu pohodlí než pro tradici, protože tyto dvě skupiny byly geograficky rozděleny na skupinu severně od Bavochurch (oficiálně přejmenovanou na Grote Kerk) a skupinu jižně od Bavochurch.
Cloveniers
Výraz „Cloveniers“, nebo Cluveniers, znamená pouze „nositelé muškety“. Název skupiny se postupem času měnil podle módy a umístění gildy. Až do obléhání Haarlemu byli pod patronátem svatého Adriana, ale byli nejčastěji označováni jako „Jonge Schuts“ nebo „Nové výhonky“, protože byly vytvořeny v roce 1520. Po obléhání byli všichni „katolíci“ svatí byli zakázáni a v roce 1612 si nechali postavit nový zasedací sál, stali se známými jako „Nieuwe schuts“ neboli „Nové výhonky“. Ten zasedací sál v Gasthuisstraatu se po nich stále nazývá budova „Doelen“. Dnes je to studovna a část Veřejná knihovna v Haarlemu.[1] Obrazy Halsa a dalších viseli v hlavní hale budovy v Gasthuisstraat. Dnes byly téměř všechny schutterstukkeny, které zde kdysi visely, převedeny na Muzeum Frans Hals; obraz 1612 od Cornelis Engelsz je v Musée des Beaux-Arts de Strasbourg, Francie.
Skupinové portréty Cloveniers
1583, podle Cornelis van Haarlem
1594, neznámý umělec
1600, podle Frans Pietersz de Grebber
1610, autor Frans Pietersz de Grebber
Občanská stráž svatého Adriana, 1612, podle Cornelis Engelsz.
1618, autor Cornelis Engelsz.
1619, autor Frans Pietersz de Grebber
Důstojníci společnosti St Adrian Militia Company v roce 1633 autor: Frans Hals
Důstojníci společnosti St George Militia Company v roce 1639 autor: Frans Hals
Prapor Andries Stilte, 1640, od Johannes Cornelisz Verspronck
1642, Pieter Soutman
1787, podle Wybrand Hendriks
St. Jorisdoelen
V roce 1577 městská rada zrekonstruovala hlavní budovy starého kláštera sv schutterij s názvem „Oude schuts“, jejichž sál byl vypálen při požáru v roce 1572. Ačkoli oficiálně již neměli svatého patrona, stále se o nich říkalo St. Jorisdoelennebo Terčové pole milice St. George. Bývalá zahrada byla přestavěna na dvě střelecké dráhy a v roce 1592 byl postaven nový konferenční sál.[2] Dnes je zde umístěn obchod, restaurace a hofje obklopuje zahradu zvanou Proveniershuis.
Skupinové portréty St. Jorisdoelen
1599, autor Cornelis van Haarlem
1618, podle Frans Pietersz de Grebber
1624, Frans Pietersz de Grebber
Banket důstojníků společnosti St George Militia Company v roce 1627 autor: Frans Hals
Důstojníci společnosti St George Militia Company v roce 1639 autor: Frans Hals
1644, podle Pieter Soutman
Reference
- ^ zpráva na Rijksmonument číslo 19558
- ^ zpráva na Rijksmonument číslo 19243
- De Stadsdoelen, publikace Vereniging Haarlem v roce 1974 o otevření nového křídla Německa centrální knihovna, editoval C. van der Haar a s předmluvou J.J. Temminck, městský archivář