HDMS Diana (1804) - HDMS Diana (1804)

Den Danske Fregat Diana Comanderet af Captn. N.C. Meyer.jpg
HDMS Diana pod velením kapitána N. C. Meyera pronásledovaného britskou 44gunovou fregatou poblíž Cartageny
Dějiny
Dánsko
Název:HDMS Diana
Stavitel:Andreas Bodenhoff, Kodaň
Osud:Zajat Španělskem dne 26. září 1809
Španělsko
Název:Diana
Získané:26. září 1809
Obecná charakteristika
Typ:Fregata

HDMS Diana byl fregata z Dánské královské námořnictvo. Chytil ji Španělsko dne 26. září 1809.

Dějiny

Byla vypuštěna z Andreas Bodenhoff loděnice v Kodaň počátkem léta 1807 bylo rozhodnuto, že HDMS Diana bylo nahradit fregatu HDMS Fylla v Dánská západní Indie. Kapitáne poručíku Christian Nicolai Meyer byl vybrán jako velitel lodi, která měla zastavit Alžír na cestě k doručení nabídky do Dey.

Diana vyplul z Kodaně dne 7. července, zavolal na Malaga dne 1. září a do Alžíru dorazil dne 7. září. Po vyplutí z Alžíru britská fregata informovala dánskou loď o válce a pádu dánského hlavního města v Bitva v Kodani. Diana později zavolal na Cartagena. V květnu 1808 vzrostlo Španělsko proti Napoleon Dánský spojenec. V červenci 1809 vytvořilo Španělsko spojenectví s Velkou Británií. Španělsko poté vyhlásilo válku Dánsku, Diana byl zadržen 26. září 1809 a posádka byla vzata jako váleční zajatci.

Diana vyplul do Jižní Ameriky pod španělskou vlajkou v listopadu 1810. 40 členů posádky skončilo v anglickém vězení. Meyer a několik dalších členů posádky nesměli opustit Gibraltar až do roku 1811. Když dorazil k Temži, překvapilo ho, že 34 přeživších členů posádky bylo stále uvězněno. Podařilo se mu zajistit jejich propuštění a zbývající členy Diana konečně dosáhl Kodaně kolem 1. září 1812.[1]

Viz také

Reference

  1. ^ CARL ROOS. „ORLOGSFREGATTEN DIANA OG DENS BESÆTNING POD KRIGEN MED ENGLAND 1807-14“ (PDF). Citováno 24. srpna 2018.