Héctor Ortega - Héctor Ortega - Wikipedia
Héctor Ortega Gómez | |
---|---|
![]() | |
narozený | Mexico City, Mexiko | 12. ledna 1939
Zemřel | 3. června 2020[1] | (ve věku 81)
Národnost | Mexické |
obsazení | Herec |
Manžel (y) | María Asunción Stoupignan |
Děti | jeden syn, Damián Ortega |
Héctor Ortega Gómez (12. ledna 1939 - 3. června 2020) byl mexický filmový, televizní a divadelní herec. Byl také scenáristou a režisérem.[2]
Časný život
V roce 1967 měli Ortega a María Asunción Stoupignanovi syna Damiána Ortegu, umělce, který zahájil svou kariéru jako karikaturista v novinách La Jornada.[3]
Kariéra
Ortega rané herecké dílo bylo primárně v divadelní oblasti, jeho první herecká práce byla ve filmu V této vesnici nejsou žádní zloději (En este pueblo no seno ladrones) 1964, ve kterém ztvárnil zženštilého číšníka. Po svém filmovém debutu se objevil v mnoha filmech, mezi které patří Los días del amor, La montaña sagrada, El hombre del puente.[4]
Objevil se v mnoha telenovelas, mezi nimi byli: Colorina, Cicatrices del alma, Cenizas y diamantes, La última esperanza, La sombra del otro, El privilegio de amar, Mi destino eres tú, Aventuras en el tiempo, Alegrijes y rebujos, La verdad oculta a Querida enemiga.
Ortega také měl rozsáhlou kariéru v divadle, a to jak herectví, tak i režii.[5]
Objevil se v inscenacích jako ¡Ay Cuauhtémoc no te rajes !, El huevo de Colón, díla, která také režíroval; a v 1822: El año que fuimos imperio za kterou obdržel cenu pro nejlepšího herce Mexickou asociací divadelních kritiků (Asociación Mexicana de Críticos Teatrales). Režíroval díla jako Silencio: locos trabajando ve kterých jsou mexické herecké legendy jako Héctor Suárez, Fernando Luján, Martha Navarro a Susana Alexander také se zúčastnil. Režíroval divadelní produkci Ensalada de locos s Manuelem „El Loco“ Valdésem, Héctor Lechuga a Alejandro Suárez, stejně jako Náhodná smrt anarchisty (La muerte accidental de un anarquista) 1983, což bylo jedno z nejdůležitějších děl jeho kariéry, produkce, ve které se také objevil.
Spolu s ním také vystupoval jako scenárista a dramatik Alfonso Arau,[6] Francisco Córdova a Emilio Carballido spoluautorem původní zápletky a scénáře El aguila descalza[7] v roce 1969. Spolupráce s Arauem, Alfonsem de la Cabadou a karikaturistou Eduardo del Río "Rius" a komiks Los supermachos pro film Inspektor Calzonzin v roce 1973. V roce 1976 pro film Cuartelazo, napsal původní spiknutí a společně s Alberto Isaac a María Antonieta Domínguez napsali scénář.
V roce 1976 debutoval Ortega jako režisér La palomilla al rescate. Následující rok režíroval svůj druhý film Vacaciones misteriosas.
Unie pracovníků filmové produkce
V dubnu 1994 byl Ortega zvolen generálním sekretariátem ústředního výboru EU Unie pracovníků filmové produkce, čtyřletá pozice, která by trvala jen 10 měsíců. Byl členem odboru 17 let (STPC), odbor složený nejen z lidí pracujících v kině, ale také z divadla, nočních klubů a klaunů. Ortega byl propuštěn v lednu 1995 poté, co byl sektorem Unie obviněn z nedostatečného závazku vůči svým členům.[8][9][10]
V roce 2012 se Ortega zúčastnil propagačního programu Bellas Artes „Leo… luego existo“ (četl jsem, tedy existuji) v El Cubo v kulturním centru Tijuana, kde četl ze své knihy „Revistas políticas“ (Politické časopisy).[2]
Filmografie
Film
Rok | Titul | Role | Poznámky |
---|---|---|---|
1965 | V této vesnici nejsou žádní zloději | Mesero | |
1971 | El águila descalza | Tovární pracovník / tranzitní policie | |
1971 | Pubertinaje | (segment „Una cena de navidad“) | |
1972 | Los días del amor[11] | Generále Terrazas | |
1972 | Zahrada tety Isabel | ||
1972 | El vals sin fin | Francisco Madero | |
1972 | El rincón de las vírgenes | Gobernador | |
1972 | Los cacos | ||
1973 | Svatá hora | Drogový mistr | |
1973 | El premio Nobel del amor | ||
1973 | Ty roky | Estrada | |
1973 | El profeta Mimi | Padre de Mimi | |
1974 | Cinco mil dólares de recompensa | ||
1974 | Inspektor Calzonzin | Periodista | |
1975 | Tívoli | Lic. Félix Pantoja | |
1975 | Las fuerzas vivas | Leandro | |
1976 | El hombre del puente | Secretario del presidente | |
1976 | La palomilla al rescate | Uncredited | |
1977 | Cuartelazo | Belisarío Domínguez | |
1978 | Duro pero seguro | Periodista | |
1979 | Adriana del Río, Actriz | ||
1981 | Cuentos de Principes y Princesas | ||
1986 | Outra Vez | ||
1987 | Mariana, Mariana | Kněz | |
1987 | Herencia maldita | ||
1987 | El misterio de la casaandonada | Librero | |
1988 | Punto de arroz | Krátký | |
1989 | El costo de la vida | ||
1989 | Santa Sangre | Doktor | |
1990 | ¡Maten a Chinto! | Inés | |
1990 | Tú rozhodne sobre el sida | Krátký | |
1991 | La leyenda de una máscara | Juan J. Luna | |
1993 | Fray Bartolomé de las Casas | Emperador Carlos V | |
1995 | Algunas nubes | Spisovatel | |
1995 | „Mujeres insumisas | Urtiz | |
1996 | Cuestión de gustos | Tío Eustaquio | Krátký |
1999 | Las delicias del poder | Santos Barboza | |
1999 | La paloma de Marsella | ||
2000 | Por la libre | Felipe | |
2001 | Otaola o la república del exilio | Indalecio | |
2002 | Francisca | ||
2003 | Lucía, Lucía[12] | Kanibal | |
2003 | La hija del caníbal | El Caníbal | |
2006 | El Cobrador: V Boha věříme | Periodista 1 | |
2010 | No eres tú, soy yo | Edmundo |
Telenovelas
Rok | Titul | Role | Poznámky |
---|---|---|---|
1978 | Žádné todo lo que brilla es oro | ||
1980-1981 | Colorina | Toribio | 4 epizody |
1984 | Los años felices | El Padrino | 3 epizody |
1986 | Cicatrices del alma | Padre René | 3 epizody |
1987 | Herencia maldita | Epizoda: „El motel“ | |
1990 | Cenizas y diamantes | Gabino | 3 epizody |
1993 | La última esperanza | Don Moy | 3 epizody |
1996 | La sombra del otro | Dr. Frank Gluck | |
1997 | Žádné tengo madre | Ezequiel | 3 epizody |
1998–1999 | El privilegio de amar | Valentín Fonseca | 52 epizod |
2000 | Amigos para siempre | Crispín Ávila | 2 epizody |
2000 | Mi destino eres tú | Anselmo Sánchez Pérez | 3 epizody |
2001 | Aventuras en el tiempo | Kent Wolf | |
2001 | Navidad sin fin | Gregorio | 1 epizoda |
2003–2004 | Alegrijes y rebujos[13] | Don Darvelio Granados | 5 epizod |
2006 | La verdad oculta | Santiago Guzmán / Fausto Guillén / Mario Genovés | 121 epizod |
2006–2007 | Las dos caras de Ana | Leopoldo "Polo" Ribadavia | 1 epizoda |
2008 | Querida enemiga | Toribio Ugarte | 1 epizoda |
2010 | Zacatillo, un lugar en tu corazón | Abundio Zárate | 129 epizod |
2011–2012 | Amorcito corazón | Padre Crisóstomo | |
2012 | Por ella soy Eva | Richard Fairbanks | Epizoda: „Pierde un negocio importante“ |
2013–2014 | Por siempre mi amor | Doktor | 8 epizod |
2015–2016 | Simplemente María | Kněz | |
2018 | Hijas de la luna | Padre Camilo | 20 epizod (finální vzhled) |
Televizní seriál
Rok | Titul | Role | Poznámky |
---|---|---|---|
1973 | Detektiv z hotelu | ||
1983 | Mi colonia la esperanza | ||
1989 | Hora marcada | Lalo | Ep. "El motel" |
1990 | El motel de la muerte | Televizní film | |
1997 | Mujer, kasina de la vida real | ||
1998 | Qué nos pasa? | ||
2001 | Diseñador ambos sexos | Papá de Jean Phillipe | Ep. 8: ¿Quién diablos es Jordy? Ep. 9 Cita a ciegas |
2007 | Vecinos | Don Severiano | Ep. „La última conquista“ |
2009 | Hermanos y detektivové | ||
2010 | Gritos de muerte y libertad | Don Agustín Pomposo | Ep. „Retrato de una Leona“ |
2013 | Como kostky el dicho | Don Laco |
Ocenění a nominace
- Mexická asociace divadelních kritiků - Nejlepší mužský herecký výkon pro 1822: El Año en que Fuimos Imperio v roce 2002[14]
- Cena Ariel - Cena za nejlepší obraz pro Mariana, Mariana v roce 1987
- 19. cena Ariel - Nejlepší nominace herce pro Cuartelazo v roce 1977
- 15. cena Ariel - Nejlepší nominace herce ve vedlejší roli pro El Rincón de las Vírgenes jako Gobernador v roce 1972
- Cena Ariel - Nejlepší originální příběh pro El águila descalza v roce 1972[15]
- Cena Ariel - Nejlepší obrázek pro El águila descalza v roce 1972[15]
Etapa
- Para leer Cien años de Soledad 2008, Ortega také režíroval[16][17]
- 1822, el año que fuimos imperio 1996[18][19]
Bibliografie
2006 – Revistas Políticas. Las últimas revistas cómico políticas del siglo y del milenio[20]
1994 - El cómico proceso de José K .: adaptación de la obra El proceso de Franz Kafka[21]
Reference
- ^ „Fallece el herec mexicano Héctor Ortega a los 81 años“. www.diariodemorelos.com (ve španělštině). Citováno 4. června 2020.
- ^ A b „Héctor Ortega dává život postavám Ay Cuauhtémoc no te rajes v CECUT ". Poder Edomex. Mexiko. 24. května 2012. Archivovány od originál dne 24. června 2018. Citováno 12. června 2018.
- ^ Villoro, Juan. „Damián Ortega: Jak odzbrojit svět“. Gatopardo. Mexiko. Citováno 12. června 2018.
- ^ „Se Presenta Libro de Héctor Ortega“. Secretaria de Cultura del Gobierno del Distrito Federal. Mexico City. 27. června 2006. Archivovány od originál dne 1. října 2010.
- ^ Navarrete Maya, Laura (12. ledna 2018). „Héctor Ortega“. Enciclopedia de la literatura en México. Fundación para las Letras Mexicanas.
- ^ Olivas, Basilio (27. května 2018). „Deja novelas para hacer LECTURAS“. El Mexicano, region Gran Diario.
- ^ „Recibe Alfonso Arau medaile z mé filmové kamery“. El Siglo de Torreón. Matamoros. 20. září 2016. Citováno 6. června 2016.
- ^ „PRIMERO SE REFORMARAN LOS ESTATUTOS DEL STPC, Y LUEGO VENDRAN LAS ELECCIONES, KOSTKY SU SECRETARIO INTERINO“. Proceso. Mexico City, Mexiko. 1. května 1995. Citováno 6. června 2018.
- ^ Bojórquez, Alberto; Rivera J., Héctor (20. února 1995). „Contra Héctor Ortega“. Proceso. Mexico City, Mexiko. Citováno 6. června 2018.
- ^ „Para el actor Héctor Ortega, fue un complot el que lo destituyó de la Secretaría del Sindicato de la Producción cinematográfica; acusa a Elizondo“. Proceso. Mexico City, Mexiko. 13. února 1995.
- ^ „50. režisérská čtrnáctka 9. – 19. Května 2018, Los Dias Del Amor FORTNIGHT 1972, FUNKČNÍ FILM, 89“. quinzaine-realisateurs.com. Quinzaine des Réalisateurs. Květen 2018. Citováno 6. června 2018.
- ^ Mitchell, Elvis (25. července 2003). The New York Times. New York https://www.nytimes.com/2003/07/25/movies/film-review-her-husband-disappears-so-she-must-find-herself.html. Chybějící nebo prázdný
| název =
(Pomoc) - ^ „¿Se acerca un reencuentro de Alegrijes y Rebujos? Esta fotografía desató todo“. Mundo TKM. 21. prosince 2012. Citováno 6. června 2018.
- ^ Martínez Arias, Eunice. „No añora el pasado“. El Siglo de Torreón. Matamoros, Mexiko. Citováno 12. června 2018.
- ^ A b Bentley Hammer, Tad (1991). Mezinárodní filmové ceny: encyklopedie. University of Michigan: Garland. str.352. ISBN 0824070992.
- ^ „Arranca Para leer Cien años de Soledad en la Feria del Libro del Zócalo“. artesehistoria.mx. Artes e Historia. 10. října 2008. Citováno 6. června 2018.
- ^ Vargas, Ángel (14. června 2008). „Héctor Ortega persiste en fomentar el gusto por la lectura mediante el teatro“. .jornada.unam.mx. La Jornada. Citováno 6. června 2018.
- ^ Estrada, Oswaldo; Mar Nogar, Anna (2014). Koloniální itineráře současného Mexika: literární a kulturní dotazy. University of Arizona Press. str. 264. ISBN 978-0816531080.
- ^ „1822, el año que fuimos imperio, retrata las coincidencias políticas con la época actual“. La Jornada. 29. března 1996. Citováno 6. června 2018.
- ^ Ortega, Hector (2006). Revistas Políticas. University of Texas: Escenología A.C. ISBN 9687881402.
- ^ Ortega, Héctor; Kafka, Franz (1994). El cómico proceso de José K .: adaptación de la obra El proceso de Franz Kafka. Universidad Autónoma de Baja California. ISBN 9789687326108.