Gustave Ador - Gustave Ador
Gustave Ador | |
---|---|
![]() | |
V kanceláři 1. ledna 1919 - 31. prosince 1919 | |
Prezident | Prezident Konfederace (Švýcarsko) |
Osobní údaje | |
narozený | Kolín | 23. prosince 1845
Zemřel | 31. března 1928 | (ve věku 82)
Alma mater | akademie v Ženevě |
Gustave Ador (23. prosince 1845 - 31. března 1928) byl a švýcarský politik. V roce 1919 se stal Prezident Konfederace.
Životopis
Počátky
Ador se narodil v Kolín, obec Ženeva. Byl vnukem Jean Pierre Ador, přistěhovalce z Vaud, který získal své ženevské občanství v roce 1814. Ador studoval právo na akademie (nyní univerzita) v Ženevě V roce 1868 se stal právníkem.[1]
Časná politická kariéra
V roce 1871 zahájil Ador svou politickou kariéru jako člen obecní rady v Kolín V letech 1878-9 a 1883-5 byl dvakrát starostou. Byl členem kantonální parlament 1874-6 a nepřetržitě od roku 1878 do roku 1915 s výjimkou krátké přestávky v roce 1902. V letech 1878-9 zastupoval Ženevu v Švýcarská Conseil des États. Poté se stal členem exekutivy kanton Ženeva, pověřen ministerstvem spravedlnosti a policie. Odstoupil po nepříznivých volbách v roce 1880, ale znovu se stal členem kantonální výkonné moci v roce 1885 a po dobu 12 let měl na starosti kantonální finance.[1]
Národní rada
V roce 1889 se stal členem Švýcarská národní rada (Švýcarská národní rada) a zůstal ním až do roku 1917, kdy byl zvolen Předseda Švýcarské národní rady v roce 1901. Byl prezidentem kantonální výkonné moci v letech 1890, 1892 a 1896. V roce 1894 se stal podplukovníkem Švýcarská armáda. Ador sloužil jako prezident Mezinárodní výbor Červeného kříže od roku 1910 do roku 1928.[2] V roce 1914 založil v Ženevě sdružení pro usnadnění komunikace mezi válečnými zajatci a ústředním úřadem v Ženevě a podařilo se mu dát tomuto podniku velký význam a rozšířené rozšíření.[1]
Federální rada
Po vynucené rezignaci Arthur Hoffmann, Adore, aby uklidnil Dohoda, se stal federální radní (člen federálního vedení) dne 26. června 1917. Byl pověřen Ministerstvo zahraničních věcí. Ke konci roku 1918 byl parlamentem zvolen za Švýcarský prezident pro 1919, ale odešel z federálního vedení na konci svého funkčního období, dne 31. prosince 1919.[1] Během svého působení jako radní, spolu s pobytem na ministerstvu zahraničních věcí (1917), byl později v Ministerstvo vnitra (1918-1919). Byl spojen s Liberální strana.
Poznámky
![]() | Tento článek obsahuje seznam obecných Reference, ale zůstává z velké části neověřený, protože postrádá dostatečné odpovídající vložené citace.únor 2014) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) ( |
- ^ A b C d Chisholm 1922.
- ^ Dromi, Shai M. (2020). Nad bitvou: Červený kříž a vytváření humanitárního nevládního sektoru. Chicago: Univ. of Chicago Press. str. 118–119. ISBN 9780226680101.
Reference
Tento článek včlení text z publikace nyní v veřejná doména: Chisholm, Hugh, ed. (1922). "Adore, Gustave ". Encyklopedie Britannica (12. vydání). London & New York: The Encyclopædia Britannica Company.
externí odkazy
- Gustave Ador v Dodis databáze Diplomatické dokumenty Švýcarska
- Gustave Ador v Němec, francouzština a italština online Historický slovník Švýcarska.
- Nadace Gustave Ador (francouzsky)
- Profil Gustava Adora s výsledky voleb na webové stránky Švýcarské federální rady.
- Výstřižky z novin o Gustave Adorovi v Archivy tisku 20. století z ZBW
Politické kanceláře | ||
---|---|---|
Předcházet Fritz Bühlmann | Předseda národní rady 1901/1902 | Uspěl Ulrich Meister |
Předcházet Arthur Hoffmann | Člen švýcarské federální rady 1917–1919 | Uspěl Jean-Marie Musy |