Gradinja - Gradinja
 | tento článek lze rozšířit o text přeložený z odpovídající článek v srbštině. (Listopad 2014) Kliknutím na [zobrazit] zobrazíte důležité pokyny k překladu.
|
| Gradinja | |
|---|---|
| „Král Slovanů“ (titulární) | |
| Vládce Duklje (titulární král) | |
| Panování | 1131–1142 nebo 1135–1146 |
| Předchůdce | Jiří |
| Nástupce | Radoslav |
| narozený | ca. 1066[1] |
| Zemřel | 1142 nebo 1146 |
| Pohřbení | Klášter svatých Sergeje a Bakcha, Bojana |
| Problém | Radoslav, Jovan, Vladimir |
| Dynastie | Vojislavljević |
| Otec | Branislav |
| Náboženství | Východní křesťanství |
Gradinja (Srbská cyrilice: Градиња) nebo Gradihna (Градихна; fl. 1125–46) byl vládcem Duklja, od 1131 do 1142 nebo 1135 do 1146. Gradinja je jednou z mnoha osob (vedle Branislava, Gojislava, Georgije a Grubeši) zmíněných pouze v Kronika kněze Duklje (CPD), nenalezený v byzantských zdrojích jako ostatní srbští panovníci a královská rodina.[2] Gradinja byl synem dukljanského prince Branislav a bratr Grubeša, bývalý vládce (r. 1118–25).[3]
Kolem roku 1125, Gradinja, rival Đorđe, oženil se v Raška (Velké knížectví Srbska ), s „záměrem vrácení pravidla“, podle Mavro Orbini.[4] Po druhé válce s Byzantinci, ve které byl král Đorđe poražen a uvězněn v pevnosti Oblik Byzantinci jmenovali Gradinju jako vládce Duklje, aby vládl jako vazal. Podle CPD byla Gradinja jemná, krotká, soucitná a ochránkyně vdov a chudých. Moc a územní rozsah Duklji se v době jeho vlády značně snížil.[5] Jeho syn Radoslav zdědil trůn v roce 1146.
Gradinja byl podle Gavra Škrivanića pohřben v Kostel svatých Sergeje a Bakcha v Bojaně.[6]
Viz také
Reference
- ^ Mitološki zbornik. Centar za mitološki studije Srbije. 2008. str. 155.
- ^ Vizantološki institut 2006, s. 452
- ^ Živković 2008.
- ^ Vizantološki institut 2006, s. 458: „Око 1125. године Ђорђев противник Градихна, брат Драгихне и Драгила, оженио се у Рашкој,„у намери да поврати власт "како додатно објашњава Ма- вро Орбин."
- ^ Istorijski zapisi: varhany Istoriskog instituta i Društva istoričara SR Crne Gore. Istorijski institut u Titogradu. 2007. str. 336.
- ^ Gavro A. Škrivanić (1959). Imenik geografskih naziva srednjovekovne Zete. p. 35.
Zdroje
- Fajn, John Van Antwerp Jr. (1991) [1983]. Raně středověký Balkán: Kritický průzkum od šestého do konce dvanáctého století. Ann Arbor, Michigan: University of Michigan Press.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Curta, Florin (2006). Jihovýchodní Evropa ve středověku, 500–1250. Cambridge: Cambridge University Press.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Кунчер, Драгана (2009). Gesta Regum Sclavorum. 1. Београд-Никшић: Историјски институт, Манастир Острог.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Живковић, Тибор (2009). Gesta Regum Sclavorum. 2. Београд-Никшић: Историјски институт, Манастир Острог.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Živković, Tibor (2008). Kování jednoty: Jižní Slované mezi Východem a Západem 550-1150. Bělehrad: Historický ústav, Čigoja štampa.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Jireček, Constantin (1911). Geschichte der Serben. 1. Gotha: Perthes.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Vizantološki institut (2006). Recueil de travaux de l'Institut des études byzantines. Institut.
- Младен Лесковац; Александар Форишковић; Чедомир Попов (2004). Српски биографски речник. 2. Будућност. p. 768.
Градихна, дукљански краљ (, друга половина XI в -?. Дукља, после 1150) Познаје га само Летопис Попа Дукљанина, ко- ји у завршним поглављима описује борбе међу наследницима краља Бодина и потомцима њего- ...
| Politické kanceláře | ||
|---|---|---|
| Předcházet George I. | Vládce Duklje (Byzantský vazal) 1131–1142 | Uspěl Radoslav |