Radoslav z Duklje - Radoslav of Duklja

Radoslav
Prince of Duklja
PanováníC. 1146 – C. 1149
PředchůdceGradinja
Zemřel1148 (1149)
Pohřbení
Klášter svatých Sergeje a Bakcha, Bojana
DynastieVojislavljević
OtecGradinja
NáboženstvíVýchodní křesťanství

Radoslav (Srbská cyrilice: Радослав; fl. 1146-1148) byl kníže z Duklja z C. 1146 až C. 1149. Jako nejstarší syn uspěl jako panovník Duklja po smrti svého otce, Gradinja v C. 1146.[1] Byl instalován uživatelem Manuel I Komnenos při návštěvě Konstantinopole vzdát hold císaři.[1] Na rozdíl od svého otce, který byl titulárním králem, měl Radoslav titul Prince (pokleknout).[1] Radoslav začal vládnout v době, kdy Srbové z Rašky (dále jen Vukanovići ) měl ambice vůči Duklji.[1][2]

V ca. 1148, politická situace v Balkán byla rozdělena dvěma stranami, z nichž jedna byla aliancí Byzantinci a Benátky, ostatní Normani a Maďaři. Norové si byli jisti nebezpečím, které bitevní pole přinese z Balkánu do jejich oblasti v Itálii.[3] Manuel se také spojil s Němci poté, co v roce 1148 porazil Kumány.[4] Srbové, Maďaři a Normani si vyměnili vyslance, což bylo v zájmu Normanů zastavit Manuelovy plány na obnovení Itálie.[5]

Srbové pod bratry Uroš II a Desa vzbouřili se proti Byzantincům, když byl Manuel v Avloně a plánoval ofenzívu přes Jadran, a tato vzpoura představovala nebezpečí pro císaře, kdyby zaútočil na Itálii, protože Srbové mohli útočit na jadranské základny.[5] Poté Srbové podnikli útok proti Radoslavovi, který byl loajálním byzantským vazalem.[5] Radoslav byl tlačen do jihozápadního rohu Duklje do Kotoru a udržel si pouze pobřežní oblast, kde bratři drželi většinu vnitrozemských Duklji a Trebinje - více než dvě třetiny Duklje.[5] Radoslav hledal pomoc u císaře, který poslal pomoc od Durazza.[5] V tuto chvíli Kronika kněze Duklje končí, pravděpodobně proto, že autor textu zemřel.[5] Na Balkáně měla vypuknout velká válka; Uroš II a Desa hledali s ohledem na byzantskou odvetu pomoc u svého bratra Beloše, počítat palatina Maďarska.[5] Do roku 1150 hrály maďarské jednotky v Srbsku aktivní roli.[5] Osud Radoslava není znám.

Podle Du Cange (1610–1688), Radoslav a Vakin[SZO? ] byla jedna osoba.[6]

Anotace

Viz také

Reference

  1. ^ A b C d Fajn 1991, str. 233.
  2. ^ Živković 2008.
  3. ^ Srpska akademija nauka i umetnosti (1940). Društveni i istoriski spisi. Око 1148. год. ситуација на Балкану била је овака. Ја једној страни беху у савезу Византија и Млеци, а на другој Нормани и Мађари. Нормани су били побеђени и у опасности да се ратиште пренесе с Балкана на њихово подручје у Итал Да омету Манојла у том плану они настоје свима средствима, да му направе што више неприлика код Доиста, 1149. год. јавља се нови устанак Срба против Ви- зантије, који отворено помажу Мађари. ...Ар ...
  4. ^ Fajn 1991, str. 236.
  5. ^ A b C d E F G h Fajn 1991, str. 237.
  6. ^ A b Glasnik Srpskoga učenog društva. 54. 1883. str. 180. Угри су послали у помоћ Србији коњанике и вероватно их предводио Белуш. Вакин се бори пешице. Du Cange мисли, да је Вакин, архижупан Радослав Градинић. По историјским податцима Радослав није ни био у боју на Шаранцима. Г. Васиљевски “вели:„ Има имена у Угарској Vachan “, ...

Zdroje

Regnal tituly
Předcházet
Gradinja		 Prince of Duklja
(Byzantský vazal)
C. 1146 – C. 1149		Uspěl
Desa