Giuseppe Archinto - Giuseppe Archinto

Giuseppe Archinto
Kardinál, Arcibiskup milánský
ArchintoGiuseppe.jpg
Kostelkatolický kostel
VidětMilán
Jmenován18. května 1699
Termín skončil9. dubna 1712
PředchůdceFederico Caccia
NástupceBenedetto Erba Odescalchi
Další příspěvkyKardinál Priest z Santa Prisca
Objednávky
Zasvěcení31. března 1686 (Biskup )
podleFlavio Chigi
Stvořen kardinálem14. listopadu 1699
Osobní údaje
narozený(1651-04-17)17.dubna 1651
Milán
Zemřel9. dubna 1712(1712-04-09) (ve věku 60)
Milán
PohřbenKatedrála v Miláně
ErbErb Giuseppe Archinto

Giuseppe Archinto (nebo Archinti, 1651–1712) byl italský diplomat, Kardinál a Arcibiskup milánský od roku 1699 do roku 1712.

Časný život

Giuseppe Archinto se narodil v roce Milán dne 17. dubna 1651[1] (nebo 7. května podle jiných zdrojů[2]). Studoval pod Jezuité na vysoké škole v Brera v Miláně. V roce 1665 vstoupil do Papežský římský seminář v Římě. Později studoval dva roky v University of Ingolstadt v Německu. Žil také jeden rok Vídeň a využil příležitosti navštívit také Maďarsko, Dánsko, Francii, Anglii a Španělsko.[1]

Po návratu do Itálie získal a doktorát v čistém iure na University of Pavia dne 14. září 1675 a stal se právníkem. V tomto období se přestěhoval do Říma, kde vstoupil do správy Papežské státy: v roce 1679 se stal protonotary apoštolský, a v roce 1683 se stal referendum tribunálů Apoštolský podpis.[3] V letech 1679 až 1683 působil jako viceprezidentlegát z Bologna. Během této služby při jedné příležitosti utekl z Bologny vyděšený vysokými výdaji, které musel nést: nicméně papež Inocent XI nejen mu odpustil, ale také ho ustanovil titulární arcibiskup Soluně dne 18. března 1686.[1] Jeho biskupské svěcení bylo uděleno v Římě dne 31. března 1686 kardinálem Flavio Chigi.[4]

Po svém jmenování titulárním biskupem byl v dubnu 1686 jmenován Apoštolský nuncius do Toskánské velkovévodství kde sloužil až v prosinci 1689. Poté byl přesunut do nunciatura do Benátská republika kde zůstal až do ledna 1696. Z Benátek byl poslán jako nuncius do Španělské království kde zůstal až do srpna 1700.[3] Ve Španělsku to navrhl Charles II Španělska jmenovat jako nástupce Filip, vévoda z Anjou Francouzů House of Bourbon.[2]

Arcibiskup milánský

Dne 18. května 1699 byl jmenován Giuseppe Archinto Arcibiskup milánský, nicméně vstoupil dovnitř Milán teprve 24. července 1700 kvůli jeho pokračujícím diplomatickým službám.[5] Dne 14. listopadu 1699 byl jmenován Kardinál Priest z Santa Prisca.[4] Podílel se na 1700 papežského konkláve.

Jeho episkopát se překrýval s Válka o španělské dědictví, ai kdyby byl sám Archinto zastáncem španělština vládnout nad Vévodství milánské, měl v roce 1706 přivítat Princ Evžen Savojský který dobyl severovýchodní Itálii pro Svatá říše římská koalice, čímž se zahájil přechod od Španělska k EU Habsburg vláda Milána.[5] Archinto v roce 1708 a znovu v roce 1711 uvalil na diecézi mimořádné daně, aby finančně podpořilo koalici Svaté říše římské.[2]

Jako arcibiskup se zaměřil na výuku duchovenstva, požadoval (1703) další zkoušku před sebou u všech kandidátů na svaté objednávky, nařídil sčítání lidu závěti ve prospěch duchovenstva a uložil farářům výuku katechismus Každou neděli.[5]

Zemřel v Miláně dne 9. dubna 1712. Jeho ostatky byly pohřbeny v kapli Archinto v severní transeptu řeky Katedrála v Miláně, blízko hrobu svého předchůdce Filippo Archinto.[1]

Reference

  1. ^ A b C d Forte, Francesco (1932). Archintea Laus (v italštině). Milano: Arti Grafiche Rovida & Gadda. str. 151–157.
  2. ^ A b C Gencarelli, Elvira (1961). „Archinto, Giuseppe“. Dizionario Biografico degli Italiani (v italštině). 3. Treccani.
  3. ^ A b Salvador Miranda. „Archinto, Giuseppe“. Citováno 21. září 2012.
  4. ^ A b David Cheney. „Giuseppe Cardinal Archinto“. Catholic-Hierarchy.org. Citováno 21. září 2012.
  5. ^ A b C Cazzani, Eugenio (1996). Vescovi e arcivescovi di Milano (v italštině). Milano: Massimo. 246–248. ISBN  88-7030-891-X.