Girolamo Rusticucci - Girolamo Rusticucci

Girolamo Rusticucci
Erb kardinála Girolama Rusticucciho.

Girolamo Rusticucci (1537-14. Června 1603) byl italština římský katolík kardinál a biskup. Byl osobním tajemníkem kardinála Michele Ghislieriho, pozdějšího papeže Pia V., který z Rusticucciho udělal kardinála. Obsadil řadu důležitých pozic, včetně papežský legát do Francie a Španělska, Camerlengo (pokladník) a Proděkan kardinálského sboru, a Generální vikář Říma.

Postavil palác poblíž náměstí svatého Petra v Římě, který se nachází na novém náměstí, které bylo pojmenováno po kardinálovi.

Životopis

Girolamo Rusticucci byl narozen v Cartoceto v roce 1537, syn Ludovico Rusticucci, slavný právní poradce a jeho manželky Diamante Leonardi.[1] Byl osiřel jako mladý muž.[1] Jako mladý muž studoval literatura a oratoř.[1]

Rusticucci cestoval do Řím v roce 1557 vstoupil do soud kardinála Michele Ghislieriho, který se později stal Papež Pius V. jako osobní sekretář kardinála.[1] Když se kardinál stal papežem, udělal z Rusticucciho a protonotary apoštolský.[1] Také, když kardinál Michele Bonelli, Papež Pius V. kardinál-synovec, chyběl, dal papež Rusticucci na starosti správu většiny církevních záležitostí.[1]

Papež Pius V. z něj udělal kardinál kněz v konzistoř ze dne 17. května 1570.[1] Obdržel červená čepice a titulární kostel z Santa Susanna dne 9. června 1570.[1]

Dne 16. června 1570 byl zvolen Biskup Senigallia.[1] Byl zasvěcen jako biskup v Sixtinská kaple kardinál Marcantonio Maffei s Francesco Rusticucci, Biskup ve Fanu, a Giuseppe Pamphilj, Biskup Segni, sloužící jako spoluvěřící.[1] Jako biskup prosazoval vzdělávání svých duchovenstvo v souladu s pokyny poskytnutými Tridentský koncil.[1] Rezignoval na vládu diecéze někdy před 29. listopadem 1577.[1]

Papež Pius V. jej poté pojmenoval papežský legát na Španělsko a Francouzské království podporovat válku proti Osmanská říše.[1] Podílel se na konkláve z roku 1572 který zvolil Papež Řehoř XIII a v konkláve z roku 1585 který zvolil Papež Sixtus V..[1] Sloužil jako Generální vikář Říma od roku 1588 do roku 1603.[1] Byl také účastníkem konkláve ze září 1590 který zvolil Papež Urban VII; the konkláve konané v říjnu – prosinci 1590 který zvolil Papež Řehoř XIV; a konkláve z roku 1591 který zvolil Papež Inocent IX.[1] Se stal Camerlengo z Sacred College of Cardinals dne 8. ledna 1590 a byla potvrzena v příspěvku dne 14. února 1592.[1] Podílel se na konkláve z roku 1592 který zvolil Papež Klement VIII.[1] Nový papež ho potvrdil jako Camerlengo z Posvátného kardinálského sboru a tuto pozici zastával od 14. února 1592 do roku 1593.[1]

Dne 18. Srpna 1597 se rozhodl pro titulární kostel sv Santa Maria in Trastevere.[1] Brzy poté se stal kardinálem protopriestor.[1] Rozhodl se pro řád kardinální biskupové dne 30. března 1598, přičemž Suburbicarian Diocese of Albano.[1] Rozhodl se pro Suburbicarian Diocese of Sabina dne 21. února 1600 a poté pro Předměstská diecéze Porto e Santa Rufina dne 19. února 1603.[1] Byl místopředsedouDěkan kardinálského sboru.[1]

Zemřel v Římě dne 14. června 1603.[1] Byl pohřben v Santa Susanna.[1]

Palazzo Rusticucci-Accoramboni

V roce 1584 Rusticucci poté, co koupil menší palác a několik domů na západním konci Via Alessandrina v Borgo, dal Domenico Fontana úkol postavit tam nový palác, Palazzo Rusticucci-Accoramboni.[2] Práce byla dokončena Fontanovým synovcem, Carlo Maderno.[3] Po dokončení stavby Svatopetrského náměstí obsadil palác severní stranu nového náměstí Piazza Rusticucci, které bylo pojmenováno po kardinálovi.[3]

Zdroje

  • Gigli, Laura (1992). Průvodce rionali di Roma (v italštině). Borgo (III). Roma: Fratelli Palombi Editori. ISSN  0393-2710.

Reference

  1. ^ A b C d E F G h i j k l m n Ó str q r s t u proti w X y z Záznam z Životopisného slovníku kardinálů Svaté římské církve
  2. ^ Gigli (1992) str. 86
  3. ^ A b Gigli (1992) str. 88