Marcantonio Maffei - Marcantonio Maffei
Marcantonio Maffei (29. listopadu 1521 - 22. srpna 1583) byl italština římský katolík biskup a kardinál.
Pozadí
Marcantonio Maffei se narodil v Bergamo dne 29. listopadu 1521, syn Jiřího šlechtici Girolamo Maffei a Antonia Mattei.[1] Jeho starší bratr Bernardino Maffei byl také kardinál a jeho synovci Orazio Maffei a Marcello Lante.[1]
On byl vzděláván u University of Ferrara, stává se doktor obou zákonů v září 1547.[1] Poté se přestěhoval do Řím a v roce 1549 se stal konziliární právník.[1] Stal se také a kánon z Archbasilica of St. John Lateran.[1] V roce 1552 byl viceguvernérem Viterbo.[1]
Arcibiskup z Chieti
Byl zvolen Arcibiskup z Chieti 14. července 1553; následoval svého bratra Barnardino Maffei jako arcibiskup.[1] Kolem roku 1554 se stal Referendum z Apoštolská Signatura.[1] Byl guvernérem Viterba od 27. září 1555 do roku 1557.[1] Od roku 1560 do ledna 1566 byl místopředseda z Generální vikář Říma; později sloužil jako římský generální vikář.[1] Papež Pius V. učinil ho jeho nuncius před Polské království.[1] V roce 1566 byl jmenován Datary jeho svatosti, udržovat tuto pozici až do roku 1570.[1] Někdy před 14. lednem 1568 rezignoval na správu svého arcibiskupství.[1] Po smrti Maffeiho bratra Achille, Maffei byl uveden do své kanonie Bazilika svatého Petra 29. července 1568.[1] Stal se Domácí kaplan Jeho Svatosti v říjnu 1569.[1]
Kardinál Priest
Papež Pius V. z něj udělal a kardinál kněz v konzistoř ze dne 17. května 1570.[1] Obdržel červená čepice a titulární kostel z San Callisto.[1]
Navštěvoval konkláve z roku 1572 který zvolil Papež Řehoř XIII.[1] Za nového papeže to byl on Prefekt z Kancelář apoštolských kalhotek.[1]
Zemřel v Římě 22. srpna 1583.[1] Byl pohřben v Santa Maria sopra Minerva.[1]
Biskupská posloupnost
Byl biskupem hlavní vysvěcovač z:[2]
- Angelo Cattani da Diacceto, Biskup z Fiesole (1566);
- Paolo Oberti, Biskup z Venosy (1567);
- Girolamo kardinál Rusticucci, Biskup Senigallia (1570);
- Ludovico de Torres, Arcibiskup z Monreale (1573);
- Giovanni Oliva, Arcibiskup z Chieti (1568);
- Annibal de Ruccellai, Biskup z Carcassonne (1569); a
- Girolamo di Corregio, Arcibiskup z Taranta (1570).