Ghazaros Saryan - Ghazaros Saryan

Ghazaros (Lazarus) Saryan
Ղազարոս (Լազար) Սարյան
Лазарь Мартиросович Сарьян
SARYAN.tif
narozený(1920-09-30)30. září 1920
Rostov na Donu, Ruský SFSR
Zemřel27. května 1998(1998-05-27) (ve věku 77)
Jerevan, Arménie
obsazeníSkladatel
Pedagog

Ghazaros (Lazarus) Saryan (Arménský: Ղազարոս Սարյան, ruština: Лазарь Мартиросович Сарьян; 30. září 1920-27. Května 1998) byl Arménský skladatel a pedagog.[1]

Život a kariéra

Ghazaros Saryan se narodil v rodině významných arménských umělců. Je synem renomovaného malíře Martiros Saryan a vnuk prominentního spisovatele Ghazaros Aghayan. Hudebně nadaný Ghazaros se zúčastnil Jerevanská státní konzervatoř od roku 1934 do roku 1938 studoval kompozici u Sargis Barkhudaryan a Vardges Talyan. Poté odcestoval do Moskvy a zapsal se do kompoziční třídy Vissarion Shebalin na Gnessin State Musical College.

S vypuknutím druhá světová válka v roce 1941 byl Ghazaros povolán do sovětské armády a aktivně sloužil až do roku 1945. Následně vstoupil do Moskevská konzervatoř. Mezi jeho skladateli byli učitelé Dmitrij Kabalevskij, Dmitrij Šostakovič a Anatolij Nikolajevič Alexandrov. Saryan absolvoval v roce 1950.[2]

Po svém návratu do Arménie se Saryan připojil k fakultě Jerevanská státní konzervatoř Komitas kde učil orchestraci. V letech 1955-56 byl předsedou Arménské unie skladatelů. V roce 1960 byl jmenován rektor konzervatoře, kde působil až do roku 1986. Saryan učil také kompozici a cvičil takové arménské skladatele jako Tigran Mansurian Rober Altunyan, Vardan Adjemyan a Ruben Sargsyan.

Ghazaros Saryan byl v podstatě skladatelem symfonické tvorby. Napsal také díla pro komorní hudbu a několik filmových partitur.

Saryan získal mnoho ocenění, včetně Lidový umělec arménské SSR (1983) a Lidový umělec SSSR (1991). Za svou vojenskou službu byl vyznamenán medailí Rudé hvězdy.

Saryan Arménie: Symfonické panely bylo provedeno v roce 1991 v Centru současné hudby Pierra Bouleza v Metz, Francie a jeho Passacaglia byl představen v roce 1995 během hudebního festivalu v Aténách.

Rukopisy Ghazarose Saryana jsou uloženy v Martiros Saryan Museum, v Jerevan, Arménie.

Skladby

Orchestr

  • Symfonická báseň, 1950
  • Symphonic Images, 1956
  • Fest [Slavnostní předehra], 1957
  • Adagio and Dance, smyčcový orchestr, 1957
  • Serenáda, 1959
  • Arménie: Symfonické panely na motivy Martirose Saryana, 1966
  • Vn Concerto, 1972
  • Symphony, 1980
  • Choreografická kompozice, 1987
  • Passacaglia, 1994
  • Fanfáry, 1996
  • Andante a Presto, vn, chm orch, 1997

Hlasitý

  • Soviet Հայաստան [sovětská Arménie], vokální sólisté a sbor, 1950
  • Peace խաղաղության [Peace Song], hlas, str., 1951
  • Խաղաղության օրը [Den míru] (vokálně-symfonická sada), sbor a orchestr, 1953
  • Քեզ եմ երգում, Հայրենիք [Vlast, zpívám o tobě], hlas, str., 1955

Instrumentální

  • Téma s variacemi, pf, 1947
  • Sonáta č. 1, vc, pf, 1948
  • Smyčcový kvartet č. 1, 1949
  • Dance, str., 1955
  • Concert Piece, trp, pf, 1962
  • Aria a Toccata, vn, pf, 1966
  • Grand [Grandfather's Clock], str., 1970
  • Smyčcový kvartet č. 2, 1986
  • Sonáta č. 2, vc, s. 1989
  • 3 Postludes, s. 1990

Románky

  • Why ուշացար [Why Are You Late?], 1956
  • Five քնարական երգեր [Five Lyrical Songs], 1960

Skóre filmu

  • Փեսատես [Návštěva ženicha], 1953
  • Մանրունք [Malá změna], 1954
  • The գերիները [Zajatci z Hovazadzoru], 1956
  • Առաջին սիրո երգը [Píseň první lásky] (složená s Arno Babadjanianem), 1958
  • 01-99, 1959
  • Her [Její fantazie], 1959
  • Մեր թաղի ձայները [Hlasy našeho sousedství], 1960
  • Mart [Martiros Saryan], 1965
  • M գույների մեղեդին [Melodies of Sunshine], 1979

Reference

  1. ^ Svetlana Sarkisian, "Saryan, Ghazar," The New Grove Dictionary of Music and Musicians, 1980.
  2. ^ Sovětská arménská encyklopedie, svazek 10, s. 238.

Další čtení

Արաքսի Սարյան, Ղազարոս Սարյանը եվ նրա ժամանակը, Аракси Сарьян, Лазарь Сарьян и Его Время. «Արճեշ» հրատարակչություն, Jerevan 2001.

Nahrávky

externí odkazy