Ghazaros Saryan - Ghazaros Saryan
![]() | tento článek potřebuje další citace pro ověření.Října 2014) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) ( |
Ghazaros (Lazarus) Saryan Ղազարոս (Լազար) Սարյան Лазарь Мартиросович Сарьян | |
---|---|
![]() | |
narozený | |
Zemřel | 27. května 1998 | (ve věku 77)
obsazení | Skladatel Pedagog |
Ghazaros (Lazarus) Saryan (Arménský: Ղազարոս Սարյան, ruština: Лазарь Мартиросович Сарьян; 30. září 1920-27. Května 1998) byl Arménský skladatel a pedagog.[1]
Život a kariéra
Ghazaros Saryan se narodil v rodině významných arménských umělců. Je synem renomovaného malíře Martiros Saryan a vnuk prominentního spisovatele Ghazaros Aghayan. Hudebně nadaný Ghazaros se zúčastnil Jerevanská státní konzervatoř od roku 1934 do roku 1938 studoval kompozici u Sargis Barkhudaryan a Vardges Talyan. Poté odcestoval do Moskvy a zapsal se do kompoziční třídy Vissarion Shebalin na Gnessin State Musical College.
S vypuknutím druhá světová válka v roce 1941 byl Ghazaros povolán do sovětské armády a aktivně sloužil až do roku 1945. Následně vstoupil do Moskevská konzervatoř. Mezi jeho skladateli byli učitelé Dmitrij Kabalevskij, Dmitrij Šostakovič a Anatolij Nikolajevič Alexandrov. Saryan absolvoval v roce 1950.[2]
Po svém návratu do Arménie se Saryan připojil k fakultě Jerevanská státní konzervatoř Komitas kde učil orchestraci. V letech 1955-56 byl předsedou Arménské unie skladatelů. V roce 1960 byl jmenován rektor konzervatoře, kde působil až do roku 1986. Saryan učil také kompozici a cvičil takové arménské skladatele jako Tigran Mansurian Rober Altunyan, Vardan Adjemyan a Ruben Sargsyan.
Ghazaros Saryan byl v podstatě skladatelem symfonické tvorby. Napsal také díla pro komorní hudbu a několik filmových partitur.
Saryan získal mnoho ocenění, včetně Lidový umělec arménské SSR (1983) a Lidový umělec SSSR (1991). Za svou vojenskou službu byl vyznamenán medailí Rudé hvězdy.
Saryan Arménie: Symfonické panely bylo provedeno v roce 1991 v Centru současné hudby Pierra Bouleza v Metz, Francie a jeho Passacaglia byl představen v roce 1995 během hudebního festivalu v Aténách.
Rukopisy Ghazarose Saryana jsou uloženy v Martiros Saryan Museum, v Jerevan, Arménie.
Skladby
Orchestr
- Symfonická báseň, 1950
- Symphonic Images, 1956
- Fest [Slavnostní předehra], 1957
- Adagio and Dance, smyčcový orchestr, 1957
- Serenáda, 1959
- Arménie: Symfonické panely na motivy Martirose Saryana, 1966
- Vn Concerto, 1972
- Symphony, 1980
- Choreografická kompozice, 1987
- Passacaglia, 1994
- Fanfáry, 1996
- Andante a Presto, vn, chm orch, 1997
Hlasitý
- Soviet Հայաստան [sovětská Arménie], vokální sólisté a sbor, 1950
- Peace խաղաղության [Peace Song], hlas, str., 1951
- Խաղաղության օրը [Den míru] (vokálně-symfonická sada), sbor a orchestr, 1953
- Քեզ եմ երգում, Հայրենիք [Vlast, zpívám o tobě], hlas, str., 1955
Instrumentální
- Téma s variacemi, pf, 1947
- Sonáta č. 1, vc, pf, 1948
- Smyčcový kvartet č. 1, 1949
- Dance, str., 1955
- Concert Piece, trp, pf, 1962
- Aria a Toccata, vn, pf, 1966
- Grand [Grandfather's Clock], str., 1970
- Smyčcový kvartet č. 2, 1986
- Sonáta č. 2, vc, s. 1989
- 3 Postludes, s. 1990
Románky
- Why ուշացար [Why Are You Late?], 1956
- Five քնարական երգեր [Five Lyrical Songs], 1960
Skóre filmu
- Փեսատես [Návštěva ženicha], 1953
- Մանրունք [Malá změna], 1954
- The գերիները [Zajatci z Hovazadzoru], 1956
- Առաջին սիրո երգը [Píseň první lásky] (složená s Arno Babadjanianem), 1958
- 01-99, 1959
- Her [Její fantazie], 1959
- Մեր թաղի ձայները [Hlasy našeho sousedství], 1960
- Mart [Martiros Saryan], 1965
- M գույների մեղեդին [Melodies of Sunshine], 1979
Reference
Další čtení
Արաքսի Սարյան, Ղազարոս Սարյանը եվ նրա ժամանակը, Аракси Сарьян, Лазарь Сарьян и Его Время. «Արճեշ» հրատարակչություն, Jerevan 2001.
Nahrávky
- http://cdbaby.com/cd/lazarsaryan (Komorní hudba)
- http://cdbaby.com/cd/lazarsaryan2 (Symfonická hudba)