Gharnati hudba - Gharnati music

Gharnati
Hadj Larbi Bensari, symbolická postava školy Tlemcen (Ghernati) 20. století.
Ostatní jménaSan'a z Tlemcenu

škola Tlemcen

Gharnata
Stylistické původyGranada (emirát Granada)
Kulturní původyTlemcen (Alžírsko)
Typické nástrojeRabâb, kwitra (alžírský ud), kemandja, mandolína, kanun, f'hal
Podžánry

* Nuba
* Inqilab
* Qadriyya
* Hawzi
* 'Aroubi
* Madih (chvalozpěv)
Další témata
Alžírská škola (sana'a) [fr ], Konstantinova škola (maláf) [fr ]
Repertoár školy v Tlemcenu

Gharnati odkazuje na různé alžírské hudby pocházející z Al-Andalus. Jeho název souvisí, je odvozen od arabština název španělština město Granada.

Gharnati byl zachován, obohacen a vyvinut v Tlemcen v Alžírsku.

Mṣeddar raṣd ə-Dīl „rani bi-l-afrah“ zpívaný Lazaarem BEN DALI YAHIA.

Tato odrůda Andaluská klasická hudba byla založena v jiných městech jako Oran a Sidi-Bel-Abbès v Alžírsko. A poté v Rabat a Oujda v Maroko alžírskými rodinami, které se tam přestěhovaly a usadily, jak potvrdil Jerrilynn D. Dodds ve své knize „The literature of Al-Andalus“, ed. Cambridge University Press, Cambridge, 2000, str. 72-73 [1]

Pokud se termín Gharnati týká oblasti Tlemcen v roce Alžírsko výraznému hudebnímu stylu andaluské hudby a potvrzují autoři Rachid Aous, Mohammed Habib Samrakandi, strany 15 a 24 ve své knize „Hudba Alžírska“.[2] v Maroko tento styl je specifický pro města Rabat a Oujda a přivezli jej Alžířané z Tlemcenu a Alžíru[3]

Funkce

Režimy

Režimy (arabština : طبوع: tūbūb ') které jsou známé ve škole Tlemcen, jsou následující:[4]

  • Mawwāl (الموال)
    • Mawwāl (الموال)
    • Dīl (الذيل)
    • Raṣd ə-Dīl (رصد الذيل)
    • Maya (الماية)
  • Zidan (الزيدان)
    • Zidan (الزيدان)
    • Raml -l-šiAšiyya (رمل العشية)
    • Mǧənba (المجنبة)
  • Raml -l-Māya (رمل الماية)
    • Raml -l-Māya (رمل الماية)
    • Raṣd (الرصد)
  • „Irák Maṭlūq (العراق المطلوق)
    • „Irák Maṭlūq (العراق المطلوق)
    • Īsīn (الحسين)
    • Ġrībat əl-Ḥsīn (غريبة الحسين)
  • Məzmūm (المزموم)
    • Məzmūm (المزموم)
  • Sīka (السيكاه)
    • Sīka (السيكاه)
  • Ǧārkā (الجاركاه)
    • Ǧārkā (الجاركاه)
  • „Irāq Maḥṣūr (العراق المحصور)
    • „Irāq Maḥṣūr (العراق المحصور)
    • Īrīb (الغريب)

Nuba

V Tlemcenu je nuba hudební skladba sestávající z uspořádané sady vokálních a instrumentálních skladeb postavených kolem pěti pohybů, jejichž rytmus postupuje od velmi pomalého k velmi lehkému a které jsou rozděleny do dvou teoretických částí, přičemž první zahrnuje první tři věty (mṣeddar, bṭāyḥī a derǧ) a druhý, poslední dva (inṣirāf a meẖles).

Struktura typické nuby[5] · [6] · :[4]

  1. Mšālyā: neměřená instrumentální předehra, která zavádí a rozvíjí hlavní režim a sousední režimy používané při jeho vývoji. Rovněž seznamuje diváky s jejich náladou a hraje roli rytmického úvodu do tūšiyya.
  2. Tūšiyya: instrumentální předehra složená z několika vzorů (každý se opakuje jednou), ve kterých následuje řada rytmických podpisů připomínajících pět pohybů, které tvoří nubu.
    • Rytmický cyklus (mîzān): (osmá nota = 110)
      • Mîzān əl-bašraf ǧwāb „instrumentální“ (4
        4        )
      • Mîzān əl-inqilāb (2
        8        )
      • Mîzān əl-qṣîd ǧwāb „instrumentální“ (8
        8        )
      • Mîzān əl-inṣirāf / əl-meẖles (6
        8        )
  3. Mšālyā: (viz výše)
  4. Kūrsi al-mṣeddar: melodický a rytmický vzor, ​​který zavádí první větu.
    • Rytmický cyklus (mîzān):
      • Mîzān əl-qṣîd ǧwāb „instrumentální“ (8
        8        )
  5. Kūrsi al-mṣedrayn: melodický a rytmický vzor, ​​který odděluje dva mṣeddary.
  6. Mṣeddar (první věta): vokální a instrumentální skladba (jedna nebo více).
    • Rytmický cyklus (mîzān):
      • Zpěv: mîzān əl-qṣîd qūl (16
        8        )
      • Instrumentální odpověď: mîzān əl-qṣîd ǧwāb (4
        8        )
  7. Kūrsi al-bṭāyḥī: melodický a rytmický vzor, ​​který zavádí druhou větu.
    • Rytmický cyklus (mîzān):
      • Mîzān əl-bašraf ǧwāb „instrumentální“ (4
        4        )
  8. Bṭāyḥī (druhá věta): vokální a instrumentální skladba (jedna nebo více).
    • Rytmický cyklus (mîzān):
      • Zpěv: mîzān əl-bašraf qūl (4
        8        )
      • Instrumentální odpověď: mîzān əl-bašraf ǧwāb (4
        4        )
  9. Kūrsi əl -derǧ: melodický a rytmický vzor, ​​který zavádí třetí větu.
    • Rytmický cyklus (mîzān):
      • Mîzān əl-derǧ (6
        4        )
  10. Derǧ (třetí věta): vokální a instrumentální skladba (jedna nebo více).
    • Rytmický cyklus (mîzān):
      • Mîzān əl-derǧ (6
        4        )
  11. Istiḥbār: Neměřená vokální improvizace, kde hudebník projevuje svou inspiraci a svou virtuozitu.
  12. Tūšiyyet əl-inṣirāfāt: instrumentální přestávka představující čtvrtou větu (inṣirāf). V jeho nepřítomnosti zaujme místo kūrsi əl-inṣirāf.
    • Rytmický cyklus (mîzān):
      • Mîzān əl-inṣirāf (6
        8        )
  13. Inṣirāf (čtvrtá věta): vokální a instrumentální skladba (jedna nebo více).
    • Rytmický cyklus (mîzān):
      • Mîzān əl-inṣirāf (6
        8        )
  14. Meẖles (pátá věta): vokální a instrumentální skladba (jedna nebo více).
    • Rytmický cyklus (mîzān):
      • Mîzān əl-meẖles (6
        8        )
  15. Tūšiyyet əl -kamāl: Instrumentální skladba zakončující nubu. Může také sloužit k představení další nuby.

Nubat əl-inqilābāt

Je to sada složená z vokálních a instrumentálních skladeb (Muwashshah a zajal ) ve kterém na sebe navazují různé režimy a rytmické cykly (mîzān əl-qṣîd ǧwāb (8/4), mīzān ə-sofyān (7/4), mîzān əl-bašrāf ǧwāb (4/4) a bašrāf qūl (8/4 ), mîzān əl-Gūbbāḥī (4/4) a mîzān əl-inṣirāf (6/8))[4].

Slislo

Slisla označuje jakýsi nubat əl-inqilābāt, ve kterém se kousky (inqilābāt) vyvíjejí ve stejném rytmickém cyklu (mīzān), jako například slislet mîzān əl-qṣîd, slislet mīzān ə-ṣofyān, slislet mīzān əl-bašraf nebo slislet mīzān əl-inṣirāf. Každá slisla začíná mšālyā a tūšiyya a končí meẖles.[6]

Qadriyya

Je to malá vokální skladba[5] složený v a mîzān əl-inṣirāf (6
8) se často používá k uzavření klasické nuby.[4]Qadriyya se nacházejí v sedmi režimech[4] včetně mawwāl, zīdān, ğārkā, raml əl-Māya, ‘Irāq a sīkā.

Reprezentativní umělci

Alžírsko

Skladatelé

  • Mohamed ibn al-Khamis[7] (1252-1369)
  • Abou Hammou Moussa II[8] (1324-1388), osmý sultán zayyanid dynastie.
  • Ibn al-Banna a-Tilimsani[8] 14. století
  • Abi Djamaa Talalisi[8] (1330-?), Básník doktora zayyanid dynastie soud.[9]
  • Abou Othmane řekl El Mendassi[8] (1583-1677)
  • Ahmed al-Bekri[8] (17. století)
  • Ibn Nachit[9] (17. století)
  • Ahmed Ben Triki[8] (1650-1750)
  • Abou Abdillah Mohamed Ben Ahmed Ben Msayeb[8] (1688-1768)
  • Moulay Ahmed Ben Antar[10] (18. století)
  • Mohamed Bendebbah a-Tilimsani[8] (18. století)
  • Mohamed Touati[10] (18. století)
  • M’barek Bouletbaq[8] (18. století-1768)
  • Boumediene Bensahla[7] (18. století-1797)

Velcí mistři a slavní umělci

  • Abdelkader Kermouni-Serradj (1855-1946)
  • Abdelkrim Dali (1914-1978)
  • Abderrahmane Sekkal (1910-1985)
  • Abdeslam Bensari
  • Amine Kalfat (1942)
  • Amine Mesli (1955-2006)
  • Bachir Zerrouki (1924-2004)
  • Cheikh Larbi Bensari (1872-1964)
  • Cheikha Tetma (1891-1962)
  • El Hadj Hammadi Baghdadli (1797-1867)
  • El Hadj Mohamed El Ghaffour (1930)
  • Fewzi Kalfat (1959)
  • Ghaouti Dib (1863-1917)
  • Salah Boukli-Hacene (1946)
  • Mahieddine Kamal Malti (1929-2011)
  • Khair-Eddine Aboura (1908-1977)
  • Lazaar Ben Dali Yahia (1894-1940)
  • Maallem Mohamed Tchouar [1845-1933]
  • Maâlem Ichoua Mediouni alias "Maqchich" (1829-1899)
  • Maklouf Rouch alias "B'teina" (1858-1931)
  • Ménouar Benattou (1847-1899)
  • Mahmoud Bensari
  • Mohamed Benchaabane alias "Boudelfa" (1853-1914)
  • Mohamed Benghebrit
  • Mohamed Bensmail (1892-1940)
  • Mohammed Bouali
  • Mohamed Dib (1861-1915)
  • Mohamed Seghir Bessaoud (1876-1930)
  • Moulai Ahmed Medeghri (1843-1925)
  • Moulay Djilali Ziani-Cherif (1873-1939)
  • Mustapha Aboura (1875-1935)
  • Mustapha Belkhoudja (1917-1968)
  • Mustapha Senouci Brixi (1919-2010)
  • Omar Bekhchi (1884-1958)
  • Redouane Bensari (1914-2002)
  • Reinette l'Oranaise
  • Rifel Mahmoud Kalfat
  • Saoud l'Oranais
  • Yahia Ghoul

Současné celebrity

  • Amina Karadja
  • Anis Amanallah Kalfat
  • Badr Eddine Khaldoun
  • Brahim Hadj Kacem
  • Dalila Mekadder
  • Karim Boughazi
  • Khalil Baba Ahmed
  • Nisrine Ghenim
  • Nouri Kouffi
  • Rym Hakiki
  • Larbi Louazani
  • Leila Benmrah
  • Lila Borsali

Maroko

Slavní umělci

  • Bouchnak Benyounes dit Afendi
  • Cheikh Mohammed Salah Chaabane
  • Chaabane Sidi Mohammed
  • Chaabane Nasreddine
  • Kerzazi Cheikh Brahim
  • Amina Alaoui

Francie

Poznámky a odkazy

  1. ^ Sells, profesor Michael A. (2000-08-31). Literatura Al-Andalus. ISBN  9780521471596.
  2. ^ https://books.google.fr/books?id=ogQLKLjgaHEC&pg=PP1&dq=Musiques 27 Alg% + d% C3% A9rie + + od + + Aous Rashid, Mohammed + + + Samrakandi Habib & lr = # v = onepage & q = & f = false
  3. ^ https://www.umbc.edu/MA/index/number8/ciucci/ciucciweb.htm
  4. ^ A b C d E Allal, Samir. „Hudební tradice Tlemcenu: Jedna z alternativ Maghrebi-andaluské Nûby“. Citováno 29. června 2020.
  5. ^ A b Guerbas, Rachid (2002). „Chant et musique de la Nawba ou Nûba algérienne“. Horizons Maghrébins - Le droit à la mémoire. 47 (1): 24–35. doi:10.3406 / horma.2002.2055.
  6. ^ A b Ghoul, Yahia (1993) Étude des rythmes du patrimoine musical andalou de l'école de Tlemcen [Studium rytmů andaluského hudebního dědictví školy v Tlemcenu], patnáctý národní festival andaluské hudby, Tlemcen, Alžírsko.
  7. ^ A b El Hassar, Abdelkader Salim (2017). „L'apport de nos poètes et musiciens est considérable“ [Příspěvek našich básníků a hudebníků je značný] (PDF). Obzory [fr ] (ve francouzštině) (6497). p. 11.
  8. ^ A b C d E F G h i El Hassar, Abdelkader Salim (2017). „La« Sana'a »,« Ala »nebo« Gharnata »: národní umělecké umění (Suite et fin)" [«Sana'a», «Ala» nebo «Gharnata»: národní hudební umění (pokračování a konec)]. Le Quotidien d'Oran (francouzsky). Citováno 2020-06-26.
  9. ^ A b El Hassar, Bénali (2016-06-20). „Plaidoyer pour un festival international de la Sana'a-Gharnata à Tlemcen“ [Obhajoba mezinárodního festivalu Sana'a-Gharnata v Tlemcenu]. Le Quotidien d'Oran (francouzsky). Citováno 2020-06-26.
  10. ^ A b El Hassar, Bénali (2009-06-20). „Musique arabo-andalouse: de sa permanence ... des hommes de lettres, des arts et des interprètes“ [Arabsko-andaluská hudba: její trvalost ... literáti, umělci a umělci]. Le Quotidien d'Oran (francouzsky). Citováno 2020-06-26.