Německá společnost pro fotografii - German Society for Photography

The Německá společnost pro fotografii (Deutsche Gesellschaft für Photographie, DGPh) je německá fotografická organizace se sídlem v Kolíně nad Rýnem. Zabývá se aplikací fotografie v umění, vědě, vzdělávání, žurnalistice, ekonomice a politice v kulturních kontextech.[1]
DGPh uděluje ceny za fotografické úspěchy v souladu se svými cíli. Jeho nejvyšším oceněním je Kulturní cena (Kulturpreis).
Přibližně 1000 jmenovaných členů organizace DGPh pochází ze všech oblastí fotografie a jsou renomovanými osobnostmi německé i mezinárodní fotografické scény.
Kulturní cena
Kulturní cena (Kulturpreis ) byla založena v roce 1958. Uznává úspěchy prostřednictvím fotografie, zejména v umělecké, humanitární, charitativní, sociální, technické, vzdělávací nebo vědecké oblasti. Cena se skládá z certifikátu a optické čočky se zlatým rámem navržené autorem Ewald Mataré a je každoročně udělována žijícímu člověku jako nejvyšší čest Německé fotografické společnosti. Mezi oceněnými jsou vědci, vynálezci, spisovatelé, vydavatelé, redaktoři, lektoři, umělečtí ředitelé a především fotografové z Německa a dalších zemí.[2]
Příjemci

- 1959: Helmut Gernsheim a Robert Janker
- 1960: Fritz Brill a Albert Renger-Patzsch
- 1961: John Eggert, Hilmar Pabel, August Sander a Gustav Wilmanns[3]
- 1962: Alfred Eisenstaedt a Otto Steinert
- 1963: Edith Weyde
- 1964: Fritz Kempe a Emil Schulthess
- 1965: Heinz Hajek-Halke a Felix H. Man
- 1966: Muž Ray a Olexander Smakula
- 1967: Henri Cartier-Bresson a Edwin H. Land
- 1968: Bruno Uhl, Chargesheimer, Charlotte March a Thomas Hoepker
- 1969: Herbert Bayer a Hellmut Frieser
- 1970: Beaumont Newhall a Leo Fritz Gruber
- 1971: Dennis Gábor a Josef Svoboda
- 1972: Ernst Haas
- 1973: Walter Bruch, Leopold Godowsky Jr. a Gotthard Wolf
- 1974: Erwin Fieger a Willy Fleckhaus
- 1975: Pátrací služba Německý Červený kříž
- 1976: Rosemarie Clausen a Regina Relang a Liselotte Strelow
- 1977: Wesley T. Hanson a Eberhard Klein
- 1978: Gisèle Freand
- 1979: Andor Kraszna-Krausz a Allan Porter a Vlk Strache
- 1980: Ludwig Bertele a J. A. Schmoll
- 1981: Harold Eugene Edgerton a Jesse Mitchell
- 1982: Eliot Porter a Reinhart Vlk
- 1983: Karl Pawek (posmrtně[4])
- 1984: Jacques Henri Lartigue
- 1985: Bernd a Hilla Becherovi
- 1986: Paul K. Weimer
- 1987: Irving Penn
- 1988: William Klein
- 1989: Paul B. Gilman a Erik Moisar a Tadaaki Tani
- 1990: Cornell Capa a Žalovat Daviese a Anna Fárová
- 1991: Peter Keetman
- 1992: Evelyn Richter[5]
- 1993: Lennart Nilsson
- 1994: Christine Frisinghelli a Manfred Willmann
- 1995: Mario Giacomelli
- 1996: Karl Lagerfeld[6]
- 1997: David Hockney
- 1998: Andreas Feininger
- 1999: Gruppe fotoform mit Siegfried Lauterwasser, Wolfgang Reisewitz a Toni Schneiders
- 2000: Robert Häusser
- 2001: F. C. Gandlach
- 2002: A. D. Coleman a Richard Misrach
- 2003: Wim Wenders a Mogens S. Koch
- 2004: Daido Moriyama[7]
- 2005: Wilfried Wiegand
- 2006: Ed Ruscha
- 2007: Sarah Moon a Robert Delpire
- 2008: Steven Sasson
- 2009: Wolfgang Tillmans
- 2010: Stephen Shore[8]
- 2011: Klaus Honnef
- 2012: Manfred P. Kage
- 2013: Maryse Cordesse, Lucien Clergue, Jean-Maurice Rouquette, Michel Tournier
- 2014: Gottfried Jäger[9]
- 2015: Trevor Paglen[10]
- 2016: Lothar Schirmer
- 2017: Duane Michals[11]
- 2018: Wolfgang Kemp
Cena Otta Steinerta
Cena Otta Steinerta (Otto-Steinert-Preis ) je dvouleté stipendium, založené v roce 1979. Poskytuje se na nový fotografický projekt, který bude dokončen do jednoho roku. Cena je 5 000 EUR, kterou lze také sdílet. Stipendium je otevřeno profesionálním fotografům i fotografům, kteří jsou Němci nebo trvale žijí v Německu. Je pojmenována po fotografovi a pedagogovi Otto Steinert.[12]
- 1979: Hermann Stamm, Kasseli
- 1981: Heiner Blum, Kassel; Thomas Deutschmann, Auhagen; Jürgen Hocker, Gaby Winkler, Kolín nad Rýnem; Andreas Horlitz Essen; Holger Stumpf, Hamburk
- 1983: Thomas Berndt Laatzen
- 1985: Wolfgang Zurborn, Dortmund
- 1987: Ulrich Görlich, Berlín
- 1989: Stefan Dolfen Essen
- 1991: Gerard Saitner, Kasseli
- 1993: Jitka Hanzlová Essen
- 1995: Arwed Messmer, Berlín
- 1998: Katrin Thomas, New York
- 2000: Axel Boesten, Bochum
- 2002: Dirk Gebhardt, Kolín nad Rýnem; Ralf Meyer, Kiel
- 2004: Lukas Roth, Kolín nad Rýnem
- 2007: Maziar Moradi, Berlín
- 2009: Pepa Hristová, Hamburk
- 2011: Axel Hoedt, Londýn
- 2013: Björn Siebert, Lipsko
- 2015: Georg Brückmann, Lipsko
- 2017: Ina Schoenenburg, Berlín
Cena Dr. Ericha Salomona
Cena Dr. Ericha Salomona (Dr.-Erich-Salomon-Preis), založená v roce 1971, je každoroční ocenění za fotografii v žurnalistika.[13] Cena se skládá z certifikátu a Leica Fotoaparát M. s gravírováním jména.[14] Je pojmenována po německém fotografovi Erich Salomon.[13]
Cena sekce vědy a techniky
Cena sekce vědy a techniky (Preis der Sektion Wissenschaft und Technik), založená v roce 1966, je cenou za výzkum v oblasti fototechnologie.[15] Dříve se tomu říkalo Cena Roberta Luthera.[15] „V rámci restrukturalizace cen DGPh bude tato definice nově definována a brzy pojmenována.“[15]
Příjemci
- 1966: Klaus Biedermann, Mnichov za „Stanovení vztahu mezi subjektivní kvalitou a fyzikálními vlastnostmi fotografického obrazu“
- 1968: Hans-Jörg Metz, Leverkusen za „Hloubku expozice expozice ve fotografické vrstvě“
- 1969: Helmut Tributsch, Mnichov za „Elektrochemickou metodu pro studium spektrální senzitizace a heterogenních fotochemických reakcí na elektrodách ZnO“
- 1971: Erwin Ranz, Leverkusen za „vývoj filmu Equidensity„ Agfa-Contour ““
- 1973: Hans-Theo Buschmann, Leverkusen pro „Výzkum v oblasti ostrosti a zrnitosti fotografických materiálů“
- 1974: Hans J. Einighammer, Mülheim an der Ruhr za „Metody optické integrace ke snížení šumu fotografických a rentgenových astronomických aplikací“
- 1976: Fritz Habermalz, Tübingen za „Korekci vyvážení barev ve fotomikrografech s obráceným barevným filmem“
- 1978: Udo Bode, Frankfurt za „Spektrální senzibilizaci náboje procházejícího fázovým elektrolytem oxidu zinečnatého“
- 1981: Josef Schneider, Mnichov za „Struktura, rozpad a spektrální charakteristiky absorpčních center indukovaných expozicí v modelových emulzích bromidu stříbrného“
- 1989: Wolfgang Schmidt, Leverkusen za „Chemické procesy v pevné fázi při výrobě fotografických emulzí“
- 1993: Gerald Hegenbart, Neu-Isenburg za „Studium atomové struktury povrchů krystalů AgBr mikroskopií atomové síly“; Dirk Hertel, Dresden za „Studie o kvalitě obrazu fotografických vrstev pomocí optoelektronických obrazových senzorů“; Thomas Muessig-Pabst, Neu-Isenburg za „Mikrovlná absorpce - smysluplná metoda pro charakterizaci systémů halogenidů stříbra“
- 1995: Jörg Siegel, Leverkusen pro „Vyšetřování vlivu absorbentů na koncentraci intersticiálních iontů stříbra v mikrokrystalích AgBr fotografických emulzí“
- 2009: Gerhard Bonnet, alba zámku Waldfischbach pro „Vývoj Full SpheroCam HDR systému SpheroCam HD“
- 2014: Philipp Sandhaus, Oldenburg a Christoph Voges, Brunswick
Cena německé kamery
Německá cena za fotoaparát (Deutscher Kamerapreis ) uděluje Westdeutscher Rundfunk, město Kolín nad Rýnem a Německá společnost pro fotografii. Byla založena v roce 1982 jako pololetní ocenění za úspěchy v oblasti kamerové práce pro film a televizi. Od roku 1990 byla udělena také scénická a dokumentární úprava. Od roku 2001 se uděluje každoročně.
Německá cena za fotoaparát byla udělena v různých kategoriích, z nichž některé byly z roku na rok upravovány, pro oblast kamery a střih. Nejvýznamnějšími kategoriemi jsou „celovečerní film“, „televizní film“ a „čestný kameraman“ (od roku 1994).
Příjemci
- 1994: Heinz Pehlke
- 1996: Michael Ballhaus
- 1998: Gernot Roll
- 2001: Jost Vacano
- 2002: Jürgen Jürges
- 2003: Franz Rath
- 2004: Xaver Schwarzenberger
- 2005: Robby Müller
- 2006: Elfi Mikesch
- 2007: David Slama
- 2008: Carl F. Hutterer
- 2009: Joseph Vilsmaier
- 2010: Arri
- 2011: Axel Block
- 2012: Judith Kaufmann
- 2013: Frank Griebe
- 2014: Renato Berta
- 2015: Sławomir Idziak
- 2016: Pio Corradi
- 2017: Jo Heim
- 2018: Birgit Gudjonsdottir
Cena za výzkum historie fotografie
Cena History of Photography Research Award (Forschungspreis Photographiegeschichte), založená v roce 1978, je cenou za vědecký výzkum historie a teorie fotografie.[16] Do roku 2010 byla známá jako Erich-Stengerova cena.[16]
Příjemci
- 1978: Heinz Gebhardt - Královská bavorská fotografie. 1838-1918
- 1979: Fritz Kempe - Daguerreotype v Německu
- 1980: Dr. Ursula Peters - stylová historie fotografie v Německu
- 1981: Dr. Ulrich Keller, Gunther Sander - August Sander. Lidé 20. století
- 1984: Martina Mettner - Sociologická analýza německé umělecké fotografie v 70. letech
- 1986: Gerhard Glüher - fotografie v Bauhausu
- 1988: Dorothea Ritter - benátské malby v 19. století. Vnímavě-historické vyšetřování se zvláštním zřetelem k fotografii
- 1990: Ludger Derenthal - K dějinám fotografie v Německu v letech 1945 až 1953
- 1992: Dorothea Peters - Meisenbach, Riffarth & Co - O produkci obrazu instituce grafického umění na přelomu století
- 1994: Ute Wrocklage - Fotografie koncentračních táborů
- 1996: Dr. P. Brinkemper - Erich Stenger - sběratel a jeho porozumění
- 2000: Dr. Marianne Bieger-Thielemann - Účinek důležitých konferencí a kongresů DGPh od roku 1951
- 2002: Dr. Matthias Harder - řecká chrámová architektura jako fotografická inscenace
- 2005/2006: Dr. Christiane Stahl - Alfred Ehrhardt - přírodní filozof s kamerou. Krajiny a přírodní objekty ve fotografii od roku 1933 do roku 1947
- 2008: Dr. Angela Matyssek - dějiny umění jako fotografická praxe. Richard Hamann a fotografie Marburg
- 2010: Dr. Jan von Brevern - Odložené obrázky. Fotografie a geologie kolem roku 1850 "
- 2012: Dr. Estelle Blaschke - Fotografie a komodifikace obrázků. Archiv Bettmann a Corbis (cca 1924-současnost)
- 2014: Prof.Dr. Steffen Siegel - Nové světlo. Daguerre, Talbot a publikace fotografie v roce 1839
- 2016: Dr. Katharina Steidl - Na hraně fotografie. Mediální historie fotogramu v 19. století
- 2018: Kathrin Schönegg - Historie fotografie abstrakce
Cena za vědeckou fotografii
Cena za vědeckou fotografii (Preis für Wissenschaftsphotographie) se uděluje za práci, která dokumentuje vědecké téma (včetně medicíny) nebo se umělecky zabývá vědeckým tématem.[17] Před rokem 2017 se cena nazývala Cena Herberta Schobera,[18] po zakladateli a prvním předsedovi sekce DGPh pro lékařskou a vědeckou fotografii v roce 1957.[19]
Příjemci
Cena za vzdělání
Cena za vzdělávání (Bildungspreis) byla založena v roce 2013. Uděluje se za inovativní a udržitelné projekty a za vědecké práce s praktickým významem. Patří mezi ně kulturní a muzejní vzdělávací iniciativy, ve kterých se o fotografii diskutuje nebo je používá, stejně jako mediální vzdělávací nabídky o fotografii, stejně jako školní a mimoškolní aktivity. Cena je 1000 eur.[20]
Publikace
- Otto-Steinert-Preis 1979-1998: Ausstellung zur Photokina 1998, 16. 9. - 21. 9. 1998. Kolín nad Rýnem: Locher, 1998. Autor: Tina Schelhorn. ISBN 9783930054329.
- Zeitprofile: Deutsche Gesellschaft für Photographie: German Society for Photography. Göttingen: Steidl, 2014. ISBN 978-3869307497.
Reference
- ^ „Die DGPh“. www.dgph.de. Citováno 2019-03-03.
- ^ „Kulturpreis der DGPh“. www.dgph.de. Citováno 2019-02-27.
- ^ "17. října 2006 - před 70 lety: Der Agfacolor-Farbumkehrfilm wird präsentiert". Westdeutscher Rundfunk. 17. října 2006. Citováno 2019-02-25.
- ^ Timm Starl: Die Kehrseite der Geschichte. Karl Pawek: Priesterzögling, Zeitschriftengründer, NSDAP-Anwärter, Kriegsverbrecher, Psychopat, Ausstellungsmacher, Kulturpreisträger, Aufsatz v Fotogeschichte. Beiträge zur Geschichte a Ästhetik der Fotografie„Periodikum, Heft 87, 2003, Jonas Verlag, strana 65 a násl. mit Foto Paweks
- ^ Welle (www.dw.com), Deutsche. „Zákulisí NDR“. DW.COM. Citováno 2019-03-05.
- ^ Ziegler, Ulf Erdmann (27. září 1996). „Ein Lob für visuellen Müll“. Die Zeit. Hamburg. ISSN 0044-2070. Citováno 2019-02-25 - přes Die Zeit.
- ^ „Daido Moriyama oder die Erotik des Schattens“. Neue Zürcher Zeitung. 5. února 2005. ISSN 0376-6829. Citováno 2019-02-25.
- ^ „Warum sehe ich Bild.de nicht“. Bild. Citováno 2019-02-25.
- ^ Gottfried, Horste. „Fotoszene: DGPh-Kulturpreis 2014 vergeben“. pc-magazin. Citováno 2019-02-25.
- ^ Schulze, Karin (19. června 2015). „Fotograf Trevor Paglen: Die Überwachung der Überwacher“. Spiegel online. Citováno 2019-02-25 - přes Spiegel Online.
- ^ „Fotokünstler Duane Michals erhält DGPh-Kulturpreis“. ne Fotografie. Citováno 2019-02-25.
- ^ „Otto-Steinert-Preis der DGPh“. www.dgph.de. Citováno 2019-02-27.
- ^ A b online, heise. "Fotograf Rolf Nobel se stane Erich-Salomon-Preis". ne Fotografie. Citováno 2019-03-03.
- ^ „Dr.-Erich-Salomon-Preis der DGPh“. www.dgph.de. Citováno 2019-02-27.
- ^ A b C „DGPh-Preis der Sektion Wissenschaft und Technik“. www.dgph.de. Citováno 2019-02-27.
- ^ A b „Profil & Vorstand der Sektion“ Geschichte und Archive"". www.dgph.de. Citováno 2019-02-27.
- ^ „DGPh-Preis für Wissenschaftsphotographie 2019“. www.dgph.de. Citováno 2019-02-27.
- ^ "DGPh-Preis für Wissenschaftsphotographie - Fotografie - Journalistenpreise - newsroom.de". www.newsroom.de. Citováno 2019-02-27.
- ^ A b „Deutsche Gesellschaft für Photographie: Auszeichnung für Sternwarten-Fotos“. ne Fotografie. Citováno 2019-02-26.
- ^ „DGPh-Bildungspreis“. www.dgph.de. Citováno 2019-02-27.