George, syn Davida VII z Gruzie - George, son of David VII of Georgia - Wikipedia
Jiří, Giorgi, (Gruzínský : გიორგი) (1250–1268) byl nejstarším synem David VII Ulu, a Bagratid král Gruzie, kterým byl určen jako dědic - zjevný trůnu. Na počátku 60. let 12. století byl držen jako rukojmí v Mongolský soud Ilkhan z Hulagu Khan a později sloužil u svého otce v mongolských vojenských řadách. Zemřel ve věku 18 let v roce 1268 a předešel svému otci o dva roky.
Životopis
George se narodil v roce 1250 králi Davidu VII. A Alan žena Altun, kterou si král vzal jako dočasnou manželku, protože jeho královna neměla žádné děti Jigda-Khatun a koho souhlasil s propuštěním po narození dědice. Manželství bylo ve skutečnosti zapuzeno po narození druhého dítěte, dcery Tamar. George byl adoptován Jigda-Khatunem, který krátce nato zemřel.[1] George spolu se svým otcem, nevlastní matkou a strýcem David VI Narin, je zmíněn v kostele nápisem z Abelia na jihu Gruzie.[2]
V roce 1262 skončila Davidova vzpoura proti ilkhanské hegemonii neúspěchem a musel souhlasit s mírovými podmínkami, které nabídl Hulagu Khan, mimo jiné předpokládal vyslání Georga jako rukojmí k ilkhanskému soudu. David přistoupil a chlapec-princ George, pod ochranou křesťan muž jménem Enuk Arkun, cestoval k chánovu soudu v Íránu, kde s ním bylo zacházeno se ctí.[3][4] V jednom okamžiku, kdy se mír mezi Hulaguem a Davidem zhroutil, chán uvažoval o smrti Georga, ale princov život byl zachráněn zásahem Hulaguovy křesťanské manželky Doquz Khatun.[5][6] Asi za rok měl George dovoleno vrátit se do Gruzie, kde se připojil ke svému otci ve vyčerpávající službě podél obranných linií v Širvan, který postavil Hulagu proti konkurenčnímu mongolskému chánovi Berke. To bylo místo, kde George utrpěl těžké onemocnění střev, které mu nakonec vzalo život v roce 1268. Jeho tělo bylo na chvíli Sionská katedrála v Tbilisi a pak pohřben na Mtskheta. Smutný král David VII zemřel do dvou let a nechal své neklidné království Demetrius, mladší syn třetího manželství s královnou Gvantsa.[5]
Původ
Předkové George | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
Poznámky
- ^ „Kronika sto let“, str. 581.
- ^ Silogava, Valeri. „არსენ მანგლელი (Arsen Mangleli)“. ქართველი ისტორიული მოღვაწენი (gruzínské historické postavy) (v gruzínštině). Národní centrum rukopisů. Citováno 8. září 2012.
- ^ „Kronika sto let“, str. 588.
- ^ Howorth 1888, str. 191.
- ^ A b „Kronika sto let“, str. 589.
- ^ Howorth 1888, str. 192.
Reference
- Howorth, Henry H. (1888). Dějiny Mongolů od 9. do 19. století. Část III. London: Longmans, Green, And Co.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Metreveli, Roin, vyd. (2008). „„ ასწლოვანი მატიანე"" [Kronika sto let] (PDF). ქართლის ცხოვრება [Kartlis Tskhovreba ] (v gruzínštině). Tbilisi: Artanuji. Archivovány od originál (PDF) dne 01.04.2012.