Georg Lassen - Georg Lassen
 | tento článek potřebuje další citace pro ověření. (Březen 2016) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) |
Georg Lassen | |
|---|---|
 | |
| narozený | 12. května 1915 |
| Zemřel | 18. ledna 2012 (ve věku 96)[1] Mallorca, Španělsko |
| Věrnost |  nacistické Německo |
| Servis/ | Kriegsmarine |
| Hodnost | Korvettenkapitän |
| Zadržené příkazy | U-29 U-160 1. U-Boot-Lehrdivision |
| Bitvy / války | Bitva o Atlantik |
| Ocenění | Rytířský kříž Železného kříže s dubovými listy |
Georg Lassen (12. května 1915-18. Ledna 2012)[1] byl Němec Ponorka velitel během druhá světová válka. Byl strážním důstojníkem U-29 po vypuknutí války a později kapitán z U-160 a příjemce Rytířský kříž.
Whist na palubě U-29 pod velením Kapitänleutnant Otto Schuhart posádka potopila celkem 12 lodí, včetně britské letadlové lodi HMS odvážný. Lassen se stal velitelem U-29 dne 3. ledna 1941, kdy byl Otto Schuhart převelen jako instruktor výcviku. The U-29 byl pod Lassenovým velením do 3. ledna 1941 do 14. září 1941, během něhož byla ponorka cvičným člunem připojeným k 24. (cvičné) flotile.
Po jeho působení na palubě U-29, byl pověřen velením U-160. Při své první hlídce s posádkou U-160 potopili a poškodili celkem 6 plavidel v době mezi březnem a dubnem 1942. O rok později na palubě U-160 během hlídky ve vodách Jihoafrické republiky Lassen a jeho posádka potopili a / nebo poškodili 6 lodí za méně než 5 hodin. Lassen obdržel dubové listí za Železný kříž za úspěch během jihoafrické hlídky.
V červnu 1943 byl Lassen převelen jako instruktor taktiky k 1. U-Boot Lehrdivision, stejné výcvikové divizi, ke které byl převelen dříve jeho velitel Otto Schuhart.[1]
Po válce se Lassen stal podnikatelem a později pracoval jako výkonný ředitel velké společnosti. Při dopravní nehodě přišel o ruku. Jeho žena zemřela po 55 letech manželství. Ve stáří se přestěhoval do domova důchodců na Mallorce, kde 18. ledna 2012 zemřel ve věku 96 let.
Ocenění
- Cena Wehrmachtu za dlouhou službu 4. třída (5. dubna 1939)[2]
- Železný kříž (1939) 2. třída (26. září 1939) a 1. třída (18. července 1940)[3]
- Memel medaile (26. října 1939)[3]
- Válečný odznak ponorky (1939) (18. července 1940)[3]
- Přední spona ponorky (22 října 1944)[3]
- Rytířský kříž Železného kříže s dubovými listy
- Rytířský kříž dne 10. srpna 1942 jako Oberleutnant zur See a velitel U-160[4]
- Dubové listy dne 7. Března 1943 jako Kapitänleutnant a velitel U-160[4]
Reference
Citace
Bibliografie
- Busch, Rainer; Röll, Hans-Joachim (2003). Der U-Boot-Krieg 1939–1945 - Die Ritterkreuzträger der U-Boot-Waffe von September 1939 bis Mai 1945 [Válka ponorek 1939–1945 - Rytířský kříž Nositelé jednotek ponorek od září 1939 do května 1945] (v němčině). Hamburk, Berlín, Bonn Německo: Verlag E.S. Mittler & Sohn. ISBN 978-3-8132-0515-2.
- Scherzer, Veit (2007). Die Ritterkreuzträger 1939–1945 Die Inhaber des Ritterkreuzes des Eisernen Kreuzes 1939 von Heer, Luftwaffe, Kriegsmarine, Waffen-SS, Volkssturm sowie mit Deutschland verbündeter Streitkräfte nach den Unterlagen des Bundesarchives [Nositelé Rytířského kříže 1939–1945 Držitelé Rytířského kříže Železného kříže 1939 armádou, letectvem, námořnictvem, Waffen-SS, Volkssturm a spojeneckými silami s Německem Podle dokumentů Federálního archivu] (v němčině). Jena, Německo: Scherzers Militaer-Verlag. ISBN 978-3-938845-17-2.
