Galle trojjazyčný nápis - Galle Trilingual Inscription

Galle trojjazyčný nápis
Gall Trilingual Inscription.jpg
Galle trojjazyčný nápis, jak je zobrazen v Colombo National Museum of Sri Lanka v prosinci 2011
Materiálkámen
Psaníčínština, Tamil a Peršan
Objevil1911
Galle
ObjevilS. H. Thomlin
Současné umístěníNárodní muzeum v Colombu

The Galle trojjazyčný nápis je kamenná tableta s nápisem ve třech jazycích, čínština, Tamil a Peršan, nacházející se v Galle, Srí Lanka. Kamenná deska z 15. února 1409 byla instalována čínským admirálem Zheng He v Galle během jeho velké cesty.[1]

Text se týká nabídek, které on a ostatní dali horě Adam's Peak na Srí Lance. Čínský nápis zmiňuje oběti Buddha, Peršan v Arabské písmo na Alláh a tamilský nápis zmiňuje oběť Tenavarai Nayanar (Hinduistický bůh Višnu ).[2][3] Admirál zde použil požehnání hinduistických božstev pro mírový svět postavený na obchodu.[4] Stele byla objevena v Galle v roce 1911 a nyní je zachována v Colombo národní muzeum.

Při své třetí plavbě vyplul Zheng Čína v roce 1409, a nesl s sebou trojjazyčný tablet, který plánoval postavit na Srí Lance. Datum odpovídá 15. únoru 1409, což znamená, že bylo zapsáno do Nanking než se flotila vydala. Čínská část vzdává chválu Buddha a zaznamenává bohaté nabídky na jeho počest.

Tablet našel inženýr, S.H. Thomlin, v roce 1911 v Galle. To lze nyní vidět v národním muzeu na Srí Lance. Moderní replika stély byla instalována v parku loděnic Treasure Boat Shipyard Park v Nanjing spolu s kopiemi dalších stél spojených s plavbami Zheng He.

Nabídky

1 000 kusů zlato; 5 000 kusů stříbrný; 50 rolí vyšívané hedvábí v mnoha barvách; 50 rolí hedvábí taft v mnoha barvách; 4 páry drahokamů bannery, vyšívané zlato a pestré hedvábí, 2 páry stejných vybraných červeně, jeden pár stejných žlutě, jeden pár černě; 5 starožitná mosaz kadidlo hořáky; 5 párů starožitné mosazi květ vázy vybral ve zlatě na lak se zlatými stojany; 5 žlutá mosaz lampy vybrané ve zlatě na laku se zlatými stojany; 5 kadidla plavidla v rumělkově červené barvě, zlato natřené na laku, se zlatými stojany; 6 párů zlatých lotosových květů; 2 500 vonných vůní olej; 10 párů vosk svíčky; 10 tyčinek vonného kadidla.

datum

Datum 15. února 1409 na Galle Trilingual Inscription možná odkazuje na okamžik, kdy byl v Galle postaven trojjazyčný nápis, což naznačuje, že byl vystaven během cesty druhou cestou domů.[1] Pokud ne, nápis mohl být připraven v Číně a vztyčen mezi lety 1410, kdy flotila dorazila do Galle, do roku 1411 během třetí plavby.[5] J. J. L. Duyvendak (1939) uvádí, že nápis musel být připraven v Číně 15. února 1409 a vztyčen během třetí expedice (1409-1411), protože si myslí, že datum 15. února 1409 souvisí s daty konference ctí dvou božstva, Tianfei (天妃) dne 21. ledna 1409 a Nanhaishen (南海 神) dne 15. února 1409.[6]

Galerie

  • Galle nápis (moderní replika), horní polovina.

  • Galle nápis (moderní replika), spodní polovina.

Reference

  1. ^ A b Dreyer, Edward L. (2007). Zheng He: Čína a oceány v rané dynastii Ming, 1405–1433. New York: Pearson Longman. str. 66. ISBN  978-0321084439.
  2. ^ Dewaraja, Lorna (2006). „Návštěvy Cheng Ho na Srí Lance a trojjazyčný nápis v Galle v Národním muzeu v Colombu“. Časopis Královské asijské společnosti na Srí Lance. 52: 59–74. JSTOR  23731298.
  3. ^ Society, Sri Lanka Geografické (1951). Bulletin. University of Colombo. str. 394. Je také zajímavé poznamenat, že v mnohem pozdějších dobách byla Galle přístavem, kam chodilo mnoho obchodníků. V Galle byla objevena trojjazyčná deska obsahující nápisy v čínštině, perštině a tamilštině. Čínské a perské nápisy odkazují na peníze a materiál oddělené obchodníky na festivalech spojených s Adamovým vrcholem, zatímco tamilský nápis odkazuje na velký festival v Devinuwara nebo Dondra.
  4. ^ Robert D. Kaplan. (2010) Monzun: Indický oceán a budoucnost americké moci
  5. ^ Dreyer, Edward L. (2007). Zheng He: Čína a oceány v rané dynastii Ming, 1405–1433. New York: Pearson Longman. str. 72. ISBN  978-0321084439.
  6. ^ Duyvendak, J. J. L. (1939). „Pravdivá data čínských námořních expedic na počátku patnáctého století“. T'oung Pao. 34 (5): 369. doi:10.1163 / 156853238X00171. JSTOR  4527170.

Další čtení

externí odkazy