Géza von Cziffra - Géza von Cziffra - Wikipedia
Géza von Cziffra (Výslovnost maďarština:[ˈꞬeːzɒ fon ˈt͡sifrɒ]; 19. prosince 1900 - 28. dubna 1989) byl a maďarský a rakouský filmový režisér a scénárista.
Život
Cziffra byla Banátská němčina v původu, narozen v roce 1900 v Arad v Banát regionu k tomuto datu v Maďarské království, nyní v Rumunsko.
Cziffra natáčel filmy od 30. let, nejprve v Maďarsku, a od roku 1936 v Německo stejně, kde však byl zpočátku aktivnější jako scenárista.
V roce 1945 v Praha, poté obsazena Němci, natočil film Leuchtende Schatten („Zářící stíny“). Byl přidělen jako poradce kriminální policie SS -Sturmbannführer Eweler, člen SD a bratr herečky Ruth Ewelerová. Po nějaké době Cziffra zakázala Ewelerovi studia kvůli nadměrné a obstrukční kritice. Krátce nato byl zatčen a převezen do Prahy Gestapo Ředitelství v paláci Pecec, kde byl obviněn z toho, že několikrát jedl v čeština restaurace "Neumann" bez použití dávek. Nakonec byl poslán do Věznice Pankrác, pražské vazební a vyšetřovací věznici, a byl odsouzen k šestiměsíčnímu vězení od 12. února.[1] Z vazby byl propuštěn 19. dubna, krátce před koncem války.
V roce 1945 v Vídeň Cziffra založila první poválečnou rakouskou filmovou produkční společnost: Cziffra-Film.
V zásadě a přednostně točil lehkou zábavu a hudební filmy se známými německými a rakouskými herci jako např Peter Alexander, Rudolf Platte, Senta Berger a Hubert von Meyerinck. Prostřednictvím vstupu hudebníků jako Bill Ramsey nebo Bully Buhlan filmy většinou vyústily v hudební revue s místním rakouským sklonem a chutí (Heimatfilme). Cziffra také sám pracoval jako herec a později v životě vydal řadu knih.
Byl ženatý s herečkou Ursula Justin, který v 50. letech hrál v šesti svých filmech.
Zemřel 28. dubna 1989 v Diessen am Ammersee v Bavorsko. Jeho ostatky jsou pohřbeny v krematorium v Ostfriedhof, Mnichov.[2]
Vybraná filmografie
- Gulliverovy cesty (scénář a režie, 1924)
- Měď (scénář a pomoc s režií, 1930), s Hans Albers
- Tři dny omezeny na kasárna (scénář, 1930)
- Všechno pro ženu (1934)
- Noc v Benátkách (1934)
- Vila na prodej (scénář, 1935)
- Ples v Savoyi (scénář, 1935)
- Kde Lark zpívá (scénář, 1936)
- Deštník svatého Petra (1936)
- Vagabondové (scénář, 1937)
- Zelený císař (1939)
- Život a lásky Čajkovského (scénář, 1939), s Zarah Leander a Marika Rökk
- Melodie velkého města (scénář, 1943)
- Láska premiéra (scénář, 1943)
- Ženy nejsou žádní andělé (scénář, 1943)
- Bílý sen (1943)
- The Wedding Hotel (scénář, 1944)
- Liebe nach Noten (1945), s Rudolf Prack a Sonja Ziemann
- Nesmrtelná tvář (1947), s O. W. Fischer
- Královna Landstrasse (1948)
- Nebeský valčík (1948)
- Lambert je ohrožen (1949)
- Nebezpeční hosté (1949)
- Gabriela (1950), s Zarah Leander
- Třetí zprava (1950)
- Muž hledá sám sebe (1950)
- Příběh pěti měst (Anthology film, 1951)
- Maya ze sedmi závojů (1951)
- Barevný sen (1952)
- Zpívající hotel (1953)
- Květina Havaje (1953)
- Peníze ze vzduchu (1954)
- Falešný Adam (1955)
- Bandits of the Autobahn (1955)
- Ukradené kalhoty (1956)
- Teta Wanda z Ugandy (1957), s Grethe Weiserová
- Nohy Dolores (1957)
- Noční sestra Ingeborg (1958)
- Takže klobouk ein Millionär (1958), s Peter Alexander a Heinz Erhardt
- Peter sestřelí ptáka (1959)
- Crime Tango (1960), s Peter Alexander
- Dobrodružství hraběte Bobbyho (1961), s Peter Alexander
- Junge Leute brauchen Liebe (1961), s Cornelia Froboess a Johannes Heesters
- Kauf dir einen bunten Luftballon (1961)
- Die Fledermaus (1962), s Peter Alexander, Marika Rökk a Hans Moser
- Prodejce ptáků (1962), s Cornelia Froboess
- Telefon zvoní každou noc (1962), s Elke Sommer
- Sladký život hraběte Bobbyho (1962)
- Charleyho teta (1963), s Peter Alexander
- Lana, Amazonská královna (1964)
- Ukradené nebe (1974)
- Dschungelmädchen für zwei Halunken (1974)
Ocenění
- 1975: Goldenes Ehrenzeichen der Stadt Wien
- 1976: Rakouská dekorace pro vědu a umění
- 1985: Filmband ve zlatě za dlouhou a vynikající práci v německém filmovém průmyslu
Vybraná bibliografie
- Tanja und ihre vierzig Männer. Ein Roman. Wancura-Verlag, Vídeň 1957
- Kauf dir einen bunten Luftballon. Erinnerungen an Götter und Halbgötter. Herbig, Mnichov 1975, ISBN 3-7766-0708-4
- Immer waren es die Frauen ... Eine intime Zeitgeschichte. Herbig, Mnichov 1976, ISBN 3-7766-0784-X
- Das Beste aus meiner Witze- und Anekdotensammlung vom Film. Heyne, Mnichov 1977, ISBN 3-453-00739-5
- Hanussen. Hellseher des Teufels. Die Wahrheit über den Reichstagsbrand. Herbig, Mnichov 1978, ISBN 3-7766-0879-X
- Tango. Roman einer Berliner Familie. Herbig, Mnichov 1980, ISBN 3-7766-0946-X
- Der Kuh im Kaffeehaus. Zemři, pozvedněte Zwanzigera v Anekdoten. Herbig, Mnichov 1981, ISBN 3-7766-1147-2
- Der heilige Trinker (über Joseph Roth ). Lübbe, Bergisch Gladbach 1983, ISBN 3-404-10215-0
- Es war eine rauschende Ballnacht. Eine Sittengeschichte des deutschen Films. Herbig, Mnichov 1985, ISBN 3-7766-1341-6
- Im Wartesaal des Ruhms. Begegnungen mit berühmten Persönlichkeiten wie Bert Brecht, Albert Einstein, Erich Kästner u.a. (= Bastei Lübbe Allgemeine Reihe, skupina 10660). Lübbe, Bergisch Gladbach 1985, ISBN 3-404-10660-1
- Dr. Martin Ottler, Mitläufer. římský (= Lambda-Dossier, č. 3). Lambda-Edition, Hamburg 1988, ISBN 3-925495-25-8
- Nelogické. Erinnerungen an mein Jahrhundert (Autobiographie). Herbig, Mnichov 1988, ISBN 3-7766-1500-1
Poznámky
- ^ Podle některých účtů byla Cziffra schopna uniknout pouze transportu do Theresienstadt obratným zasahováním do souborů
- ^ Urnenhalle D - G3