Funkční věta perspektiva - Functional sentence perspective - Wikipedia
![]() | Tento článek obsahuje a seznam doporučení, související čtení nebo externí odkazy, ale jeho zdroje zůstávají nejasné, protože mu chybí vložené citace.Červen 2012) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) ( |
Část série na |
Lingvistika |
---|
![]() |
v lingvistika, funkční větná perspektiva (FSP) je teorie popisující informační strukturu věty a jazykovou komunikaci obecně. Byl vyvinut v tradici Pražská škola funkční a strukturální lingvistiky spolu s její sesterskou teorií, Topic-Focus Artticulation.
Klíčové pojmy FSP byly stanoveny Jan Firbas v polovině padesátých let na základě jazykové práce Vilém Mathesius, zejména jeho myšlenka funkční syntaxe v lingvistické charakteristice jazyka.
Terminologie
Termín „funkční věta perspektiva“ vytvořil Jan Firbas jako pohodlnější anglický ekvivalent českého výrazu Mathesius aktuální členění větné:
"Není bez zajímavosti poznamenat, že to Mathesius věděl." Weil Práce vytvořil slavný výraz „aktuální členění větné. … Jelikož anglický „aktuální“ není přesným ekvivalentem českého „aktuálního“, bylo pro angličtinu nutné najít jiný výraz. Přijal jsem profesora Josef Vachek A začal používat výraz „funkční větná perspektiva“ (FSP; Firbas 1957). Termín vychází z Mathesiova termínu „Satzperspektive“. Vachekův návrh přidal kvalifikaci „funkční“. To je způsob, jakým si pojem „funkční věta pohledu“ (FSP) našel cestu do literatury. “
— Firbas, 1994, str. 4
V české lingvistice je český calque anglického výrazu Functional Sentence Perspective funkční větná perspektiva se v dnešní době používá k označení přístupu vycházejícího ze spisů Jana Firbase a jeho následovníků, zatímco původní Mathesiovi český výraz aktuální členění větné má tendenci být spojován se skupinou lingvistů rozvíjejících artikulaci podle tématu, tj. Petr Sgall, Eva Hajičová, Jarmila Panevová a jejich učedníci, a to navzdory skutečnosti, že oba pojmy jsou stále někdy zaměnitelně používány v některých českých příspěvcích k tématu informační struktury jazyka. (Srov. Karlík - Nekula - Pleskalová (2002))
Klíčové výrazy
- komunikační dynamika
- téma, vlastní téma, diathéma, hyperthéma, tematické posloupnosti
- přechod, vlastní přechod
- réma, vlastní réma, rematizátory
- komunikativní jednotky, komunikativní pole
FSP faktory
- linearita věty
- Firbaziánské dynamické sémantické váhy, dynamické sémantické funkce
- kontext
- prozódie
Klíčoví vědci
Viz také
Reference
- Firbas, J. (1957) „K problému netematických předmětů v současné angličtině“, Časopis pro moderní filologii 39, s. 171–3. (Anglické shrnutí „K otázce nezákladových podmětů v současné angličtině“, ib. S. 22–42 a 165-73)
- Firbas, J. (1994) „Kulatý stůl funkční lingvistiky, 1. dubna 1993, Vídeňská univerzita: Prof. J. Firbas“, VIenna English Working papersS, Sv. 3, č. 1, s. 4–5
- Karlík P., Nekula M., Pleskalová J. (ed.) (2002) Encyklopedický slovník češtiny, Praha: Nakl. Lidové noviny. ISBN 80-7106-484-X
Další čtení
- Martin Drápela (2015) „FSP bibliografie“ IN Martin Drápela (ed.): Bibliografie pohledu funkční věty 1956-2011, Brno: Masarykova univerzita, s. 33-186. ISBN 978-80-210-7111-7
- Libuše Dušková (2015) „České přístupy k informační struktuře: teorie a aplikace“ IN Martin Drápela (Ed.): Bibliografie pohledu funkční věty 1956-2011, Brno: Masarykova univerzita, s. 9-32. ISBN 978-80-210-7111-7
- Jan Firbas (1992) Funkční větná perspektiva v psané i mluvené komunikaci, Cambridge: Cambridge University Press
- Jan Firbas (1999) „Komunikativní dynamika“ IN Jef Verschueren, Jan-Ola Östman, Jan Blommaert a Chris Bulcaen (ed.): Příručka pragmatiky - splátka z roku 1999, Amsterdam: John Benjamins. ISBN 978-90-272-2573-3
- Vilém Mathesius (1939) „O tak zvaném aktuálním členění větném“, Slovo a slovesnost 5, s. 171–4
- Vilém Mathesius (1975) Funkční analýza současné angličtiny na obecném lingvistickém základě, Praha: Academia
- Aleš Svoboda (1968) „Hierarchie komunikačních jednotek a polí ilustrovaná anglickými atributivními konstrukcemi“, Brno Studium v angličtině 7, s. 49–101. ISSN 1211-1791
- Aleš Svoboda (1981) Diathéma (Studie tematických prvků, jejich kontextových vazeb, tematických postupů a postupů scén na základě textu z Ælfric), Brno: Filozofická fakulta Masarykovy univerzity
- Aleš Svoboda (1989) Kapitoly z funkční syntaxe [Kapitoly z funkční syntaxe], Praha: Státní pedagogické nakladatelství
- Henri Weil (1887) De l'ordre des mots dans les langues anciennes comparées aux langues modernes: question de grammaire générale. 1844. Publikováno v angličtině jako Pořadí slov ve starověkých jazycích ve srovnání s moderními jazyky.