Hledání min třídy Fugas - Fugas-class minesweeper

T-206-Verp.jpg
Projekt 53-U plavidlo T-206 Verp
Přehled třídy
Název:Fugasova třída (projekt 3)
Provozovatelé:
UspělHledání min třídy T43
Postavený:1933–1946
V provizi:1936–1961
Dokončeno:44
Ztracený:19
V důchodu:25
Obecná charakteristika
Přemístění:490–535 tun
Délka:62 metrů
Paprsek:7,41 metrů
Návrh:2,5 metru
Instalovaný výkon:2 x 1 400 hp (1 000 kW)
Pohon:dieselové motory pohánějící dvojité šrouby
Rychlost:17,5 uzlů (32 km / h)
Rozsah:7200 NMI (13 300 km) při 12 kn (22 km / h)
Doplněk:52–61
Vyzbrojení:
  • Hlavní zbraně:
    • 1 x 100 mm námořní dělo B-24 M1936
  • Protiletadlové dělostřelectvo
  • Kulomety
    • 2 x 12,7 mm DK kulomet
    • 2–4 x DShK kulomet (upgrade 1942 v pobaltských a tichomořských flotilách)
    • 2 x M2 Browning kulomet (1942 upgrade v Pacifické flotile)
  • Protiponorkové vybavení:
  • Důlní bojové vybavení:
    • 21–31 uvázaných námořních min M1926

The Fugasova třída (pojmenováno pro Fougasse ) byla skupina minolovky postavený pro Sovětské námořnictvo ve 30. a 40. letech. Sovětská označení byla Projekt 3, Projekt 53, Projekt 53-U a Projekt 58.

Design

Specifikace návrhu byla vydána v roce 1930 a návrh byl schválen v roce 1931. Čísla projektů (3, 53, 53-U nebo 58) byla zpětně použita v roce 1939.

Lodě byly postaveny z ocelových trupů pomocí smíšené svařovací a nýtované konstrukce. Posádková část byla dodatečně potažena dřevěným laminátem pro tepelnou izolaci. Vnitřek nádoby byl rozdělen na devět vodotěsných oddílů. Plavidla byla zamýšlena jako velmi obyvatelná pro dlouhé plavby s ústředním vytápěním, saunou a dokonce i kinematografickým zařízením.

Důlní zametací zařízení se skládalo ze tří vlečných stezek. Různé pokusy přizpůsobit se předním stezkám nebyly úspěšné. Také magnetické stezky byly vybaveny od roku 1944, brzy následovaly akustické stopy. Přežití proti magneticky snímajícím dolů bylo zajištěno třídílným demaussing cívky.

Válečný provoz vyústil v několik polních modifikací, z nichž typické bylo zvýšení protiletadlové výzbroje, obvykle na úkor množství přepravovaných min a dělostřeleckých granátů - kvůli omezené stabilitě plavidla. Maximální úhel obnovovací síly obratu byl při standardním zatížení pouhých 38 stupňů.

Posádka byla také vybavena ručními palnými zbraněmi (jedna Degtyaryov kulomet a 15 pušek) pro pobřežní palebnou podporu. Nakonec byly minolovky schopné nést až deset 45mm protitankové zbraně a až 600 pěchoty s lehkou výzbrojí.[1]

Konstrukce byla považována za obecně uspokojivou, nedostatky v konstrukci, které vedly ke snížení způsobilosti k plavbě, přežití a nedostatečné stability, byly postupně napravovány v pozdějších podtypech. Skutečné problémy s relativně špatnou manévrovatelností a příliš hlubokým ponorem pro minolovku (což mělo za následek časté ničení plavidel v minových polích) nebylo možné napravit.

Bylo vyrobeno několik verzí:

  • Projekt 3 (1930) - 8 plavidel, posádka doplňovala 52 mužů.
  • Projekt 53 (1933) - 10 plavidel, tuhá zátěž, vylepšení kormidelního zařízení, dveří a poklopů
  • Projekt 53-U (1937) - 17 plavidel, rozšířený trup, zvětšené protiletadlové zbraně, doplněk posádky 66 mužů
  • Projekt 58 (1937) - 7 plavidel, lepší rozdělení do prostoru a stabilita, lepší vznětové motory s jmenovitým výkonem 1 600 koní (1 200 kW)

Lodě

Celkem bylo postaveno 44 lodí, ačkoli 2 nejnovější lodě nebyly nikdy dokončeny podle specifikací minolovky. Plavidla s jednomístným označením (T-1 až T-8) byla přidělena k Pacifické flotile, T-201 k T-221 - k Baltské flotile a T-401 k T-415 - k Černomořské flotile .[2]

názevPodtřídaSpuštěnoUvedeno do provozuOsudKomentáře
T-1 StrelaProjekt 5310/5/193513/8/1938v důchodu
T-2 TrosProjekt 5322/5/193525/9/1938v důchodupřevedena do Severní Koreje
T-3 PodsekatelProjekt 5316/9/193514/11/1938v důchodu
T-4 ProvodnikProjekt 5330/6/19354/12/1938v důchodu
T-5 ParavanProjekt 5815/3/193730/12/1938v důchodu
T-6 KapsyulProjekt 5821/3/193730/1/1939v důchodu
T-7 VehaProjekt 5330/12/19368/9/1938potopenapotopena v bouři v roce 1949
T-8 ChekaProjekt 5327/12/19362/11/1938v důchodupřevedeny na Severní Korea v prosinci 1953
T-201 ZaryadProjekt 312/10/193326/12/1936potopenaVT-509 transport byl poškozen stejným důlem, který potopil Zaryad[3]
T-202 BujProjekt 312/12/193311/8/1938potopenapotopena německou elektronickou lodí[4]
Patron T-203Projekt 328/12/19334/7/1938potopena
T-204 FugasProjekt 35/1/193410/12/1936potopenadůl položený Fugasem potopil německou stíhačku ponorek Uj-113 Nordmark[5][6]
T-205 GafelProjekt 53-U11/10/193721/7/1939v důchoduvážně poškozeno během Gauntlet ve Finském zálivu
T-206 verpProjekt 53-U12/10/193717/6/1939potopena
T-207 ShpilProjekt 53-U17/11/193723/9/1939v důchodu
T-208 ShkivProjekt 53-U18/11/193712/10/1939potopenapotopena Němcem E-čluny S-35 a S-60.
T-209 KnehtProjekt 53-U16/6/19383/6/1940potopena
T-210 GakProjekt 53-U8/8/193814/11/1939v důchodupotopen a vychován v roce 1944
T-211 RymProjekt 53-U21/9/193825/6/1940v důchodu
T-212 ShtagProjekt 53-U6/6/193826/7/1940potopena
T-213 KrambolProjekt 53-U26/8/193830/11/1939potopena
T-214 BugelProjekt 53-U26/8/193829/6/1940potopenapotopena 28. srpna 1941 minou spolu s 34 dalšími plavidly v Gauntlet ve Finském zálivu
T-215Projekt 53-U23/4/193930/9/1940v důchoduobnoven jako plovoucí kasárna PKZ-33 v roce 1961
T-216Projekt 53-U17/9/193924/12/1940potopenapotopena 28. srpna 1941 minou spolu s 34 dalšími plavidly v Gauntlet ve Finském zálivu
T-217 Kontradmirál YurkovsyuProjekt 53-U21/9/19395/8/1941v důchodusešrotován v roce 1961
T-218Projekt 53-U20/3/193923/12/1940v důchoduobnovena jako experimentální loď OS-9 v roce 1957
T-219 Kontradmirál HoroshhinProjekt 53-U27/4/194125/9/1944v důchoduobnoven jako experimentální plavidlo v roce 1956
T-220 TralProjekt 53-U10/4/194116/10/1946v důchodu
T-221Projekt 53-U10/4/19416/6/1946v důchodupo dokončení přejmenován na „Dmitrij Lysov“
T-401 TralProjekt 35/11/193323/12/1936potopenapotopena jako cíl v roce 1955
T-402 MinrepProjekt 35/11/193328/1/1937potopena
T-403 GruzProjekt 320/3/193425/7/1937potopena
T-404 hovnoProjekt 317/1/193425/7/1937v důchoduminy Sshit a Yakor potopily 1 německou minonosku a 2 minolovky
T-405 VzryvatelProjekt 5311/8/193627/4/1938potopenatěžce poškozen dělostřelectvem a potopen v bouři
T-406 IskatelProjekt 5319/9/193629/4/1938v důchoduznovu namontován jako experimentální plavidlo v roce 1954 a přežil až do roku 1990
T-407 MinaProjekt 5322/12/193619/8/1938v důchoduobnoven jako výcvikové plavidlo v roce 1956, sešrotován v roce 1992
T-408 YakorProjekt 5828/3/193715/2/1939v důchoduminy Sshit a Yakor potopily 1 německou minonosku a 2 minolovky
T-409 GarpoonProjekt 5827/4/193720/2/1939v důchodusešrotován v roce 1960
T-410 VzryvProjekt 5829/4/19379/3/1939potopenapotopení Vzryvu Němcem U-19 byla záminka k tomu, aby se Sověti v září 1944 zmocnili rumunské flotily
T-411 ZasshitnikProjekt 5310/8/193631/7/1938potopena
T-412 Arsenij RaskinProjekt 5813/4/19393/3/1941v důchodusešrotován v roce 1957
T-413Projekt 5829/4/193921/4/1941potopenazvýšen a sešrotován v roce 1947
T-414unikátní3/1/194117/9/1945v důchodubyl přidělen k dotazu na obnovu / opravu vozového parku, ale nikdy nebyl dokončen
T-415unikátní20/3/19415/11/1947v důchodupostavena jako cvičná loď UTS-255 po pokusu o demolici v roce 1942[7]

Viz také

Reference

  1. ^ Платонов А. В. Энциклопедия советских надводных кораблей, 1941–1945 / А. В. Платонов. - СПб .: ООО «Издательство Полигон», 2002. - 640 с. - 5 000 эkz. - ISBN  5-89173-178-9.
  2. ^ Michail Monakov, Jurgen Rohwer, „Stalinova oceánská flotila: Sovětská námořní strategie a programy stavby lodí na období 1935–1953“, s. 137
  3. ^ D.A. Bertke, D. Kindell, G. Smith, „SVĚTOVÁ VÁLKA II. MOŘSKÁ VOJNA OBVOD 4 NĚMECKO ZASLAJE RUSKO SPOJENCŮM. Každodenní námořní akce od června 1941 do listopadu 1941“, s. 175
  4. ^ D.A. Bertke, D. Kindell, G. Smith, „SVĚTOVÁ VÁLKA II. MOŘSKÁ VOJNA OBVOD 4 NĚMECKO ZASLAJE RUSKO SPOJENCŮM. Každodenní námořní akce od června 1941 do listopadu 1941“, s. 176
  5. ^ Potápěčský klub Divesport, Корабль Nr2 (UJ - 113, Nordmark)
  6. ^ D.A. Bertke, D. Kindell, G. Smith, „SVĚTOVÁ VÁLKA II. MOŘSKÁ VOJNA OBVOD 4 NĚMECKO POSLAT RUSKO K SPOJENCŮM. Každodenní námořní akce od června 1941 do listopadu 1941“, s. 114
  7. ^ Тип "Фугас". Т-415

Další čtení

externí odkazy