Bratr Rush - Friar Rush

Bratr Rush (Broder Rusche, Bruder Rausch, Broder Ruus) je název středověku Nízká němčina legenda, která přežila ve vydání z roku 1488 ve veršované podobě. Během 16. a 17. století mnoho Vysoká němčina, Skandinávské (dánské a švédské), nizozemské a anglické překlady a úpravy v angličtině Volksbuch nebo chap kniha formulář byl vytištěn. První vysoce německé vydání pochází z roku 1515, vytištěno v roce Strassburg.Příběh spolu s příběhy Až do Eulenspiegel, Faust a Marcolf patřil k nejúspěšnější populární literatuře v České republice Německo ze 16. století Různé úpravy se liší svým stylem a zaměřením, některé mají v úmyslu jít morálním příkladem nebo kritizovat excesy v mnišském životě, jiné prostě chtějí pobavit čtenáře.

Spojení mezi Friar Rush a Hödekin, a kobold postava německého folklóru, navrhl Shakespearův učenec George Lyman Kittredge,[1] kdo si všiml, že spojení bylo vytvořeno v Reginald Scott je Objev čarodějnictví, 1584. Kittredge (1900) kritizuje tehdejší běžnou identifikaci Friar Rush s Robin Goodfellow jako zjednodušující.

Příběh

V příběhu je ďábel vstupuje do kláštera a vydává se za muže jménem Bruder Rausch (Broder Ruus a varianty v anglické verzi Frier Rush; the Brzy moderní němčina Rusche, Rausch je výraz pro hlasitý hluk[2]). Působí jako vtipálek Friar Rush způsobí mezi mnichy různé epizody rozruchu. Friar Rush pracuje v kuchyni a každou noc organizuje ženy pro opata a ostatní mnichy. Při jedné příležitosti má být kuchařem pokárán za zpoždění. Rush hodí kuchaře do vroucího kotle a zaujme jeho místo. Sedm let pracoval ke spokojenosti mnichů, ale neustále mezi nimi vyvolával spory. Rushovu démonickou identitu konečně zjistí opat, který ho pomocí posvátné mše vyloučí z kláštera. Ve vysoce německé verzi poté Rush cestuje do Anglie a má královu dceru. Poté, co je opat zavolán ze Saska za tímto účelem, který je vyhnán z kopce poblíž kláštera, je znovu vyloučen.

Friar Rush v jiných dílech

Friar Rush se objeví v alžbětinský dramatik Thomas Dekker je Pokud to není dobré hrát, je v tom Ďábel.

Německý spisovatel z devatenáctého století Wilhelm Hertz vydal román Bruder Rausch v roce 1882 na základě příběhu.

Historie publikace

  • 1488, Joachim Westfal, Stendal, Broder Rusche (Dolní němčina)
  • 1515, Strasbourg (High German)[Citace je zapotřebí ]
  • 1519, Hans Dorn, Braunschweig (dolní němčina)
  • ca. 1520, Servais Kruffter, Kolín nad Rýnem, Staatsbibliothek Berlin Yg 6037; faksimile vydání Priebsch (1919).
  • 1555, Hans Vingaard, Kodaň, Broder ničí historii, Royal Library LN 937 8 ° (dánsky)
  • 1596 (holandština)[Citace je zapotřebí ]
  • 1600, Laurentz Benedicht, Kodaň, Královská knihovna LN 938 8 ° (dánsky), přímo odvozeno z dánského textu z roku 1555.
  • 1620, Londýn, Historie Frier Rush: jak přišel do domu náboženství, aby vyhledal službu, a bavil ho Priour, byl poprvé vyroben pod Cooke. Být plný příjemného veselí a potěšení pro mladé lidi. (Angličtina); 1810 dotisk
  • 1645, Broder Ruus / Thet aer / Brodher Ruuses Historia Eller Chronica. Huruledes han vthi ett Cloester hafwer tient siw åhr foer en Kock / och hwad han ther bedrifwit hafwer (Švédský)
  • 1655, Stockholm, Broder Ruus / Thet aer / Brodher Ruuses | Historia | Eller | Chronica. Huruledes han vthi ett Cloe-ster hafwer tient siw åhr foer en | Kock / och hwad han ther bedrif-wit hafwer: Foermerat medh een annan liten Hi-storia / Lustigh ve společnosti laesa, Královská knihovna F1700 1865.
  • 1696, Kodaň, Historie Om Broder Rus Hvorledis hand hafver tient for Kock oc Munck udi et Kloster oc hvad hand hafver bedrevet der udi, Royal Library, Hielmstierneske Samling 1862 8 ° (dánsky). Na tomto textu bylo založeno několik tisků z 18. až 19. století.

Viz také

Reference

  1. ^ Kittredge (1900), uvedený ve Frank Wadleigh Chandler, Literatura Roguery (1907, sv. I: 56 a násl.).
  2. ^ všimněte si toho anglicky spěch je latinského původu, ale v používání se přizpůsobil MHG rûschen (odkud také Moderní němčina Geräusch "hluk"; Stará angličtina hrýscan) považováno za „zcela nesouvisející s původem“ OED.

Bibliografie

  • Charles Harold Herford, Studie literárních vztahů Anglie a Německa v šestnáctém století 1966, kapitola 5.iv, s. 193–322), ISBN  0-7146-2062-9.
  • G. L. Kittredge, „The Friar's Lantern and Friar Rush“ PMLA 15.4 (1900: 415–441)
  • Ernst Götzinger, Reallexicon der Deutschen Altertümer, Lipsko 1885, s. 87.
  • Anz, Heinrich. Broder Rusche. In: Jahrbuch des Vereins für niederdeutsche Sprachforschung 24 (1899), 76–112.
  • Anz, Heinrich. Die Dichtung vom Bruder Rausch. Euforie. Zeitschrift für Litteraturgeschichte 4 (1897), 756–772.
  • Bruun, Christian. Broder Russes Historie. Kjøbenhavn: Thieles Bogtrykkeri 1868.
  • Frandsen, Søren. Historien om Broder Rus. In: Frandsen, Søren a kol. Bogen om Esrum Kloster. Helsingør: Frederiksborg Amt 1997, 169–187.
  • Frosell, Hampton. Hvem var Broder Rus? Meddelelser fra Rigsbibliotekaren. 35. årgang nr. 3 (1984), 3–12.
  • Priebsch, Robert. Die Grundfabel und Entwicklungsgeschichte der Dichtung vom Bruder Rausch. Prager Deutsche Studien 8 (1908), 423–434.
  • Vlk, Ferdinand a Stephan Endlicher. Von Bruoder Rauschen. In: Scheible, Johann. Das Kloster sv. 11. Stuttgart: J. Scheible 1849, 1070–1118.