Franta Belsky - Franta Belsky
Franta Belsky | |
---|---|
Fotografie sochaře Franty Belského s bustou královny Alžběty II. (Don Honeyman, 1981) | |
narozený | František Bělský 6. dubna 1921 |
Zemřel | 5. července 2000 Abingdon-on-Thames, Anglie | (ve věku 79)
Známý jako | Sochařství |
Hnutí | Moderní sochařství, Modernismus |
Ocenění |
František Bělský (také známý jako Franta Belsky; 6. dubna 1921 - 5. července 2000) byl a čeština sochař.
On byl známý pro rozsáhlé abstraktní díla veřejné umění stejně jako další ikonografické sochy a busty významných osobností 20. století jako např Winston Churchill a členové Britská královská rodina.
Životopis
Narodil se v Brno, Československo, v roce 1921, syn ekonoma Josef Bělský. Se svou rodinou uprchl po Velké Británii do Spojeného království Německá invaze do Československa a dobrovolně se přihlásil k Československá exilová armáda. Bojoval v Bitva o Francii jako střelec a byl dvakrát uvedeno v odeslání, jednou za vyřezávání pamětního kamene československým vojákům, kteří byli umístěni v Cholmondeley, Cheshire, a znovu v roce 1944, kdy mu byla udělena cena české statečnosti za opravu telefonní linky ve Francii pod nepřátelskou palbou.[1]
V roce 1940 byla československá exilová armáda spolu s dalšími evakuována do Británie Spojenecké jednotky v Dunkirkova evakuace. O pět týdnů později byli Čechoslováci představeni v a vojenská přehlídka do té doby ke slavnostní kontrole premiér Winston Churchill. Belsky si vzpomněl, že Churchill se zastavil před ním, opřel se o vycházkovou hůl s vystrčenou bradou, držel klobouk v ruce a díval se Belskymu na delší dobu do očí. Belsky si pod Churchillovým pohledem pomyslel: „Počkej, jednoho dne ti vymodluji sochu, jako je tato“.[1]
Kariéra
Belsky byl demobbed a vrátil se do Praha po válce a zjistil, že mnoho z jeho vztahů zahynulo holocaust. Studoval pod sochařem Otakar Španiel na Akademie výtvarných umění v Praze. V Praze také navrhl památník parašutistů a medaili na počest českého olympijského sportovce Emil Zátopek, než znovu uprchne, aby unikl z Komunistické převzetí v roce 1948.[1][2]
Belsky pokračoval ve studiu na Royal College of Art studující pod Frank Dobson a John Skeaping, kterou absolvoval s vyznamenáním v roce 1950. Získal první veřejnou zakázku pro Festival Británie v roce 1951. Následovala řada zakázek a medaili za sochařství získala od Pařížský salon, vyhrál bronz v roce 1955 a stříbro v roce 1956.[2]
Jeho práce zahrnovala nejen tradiční sochy a busty, ale také rozsáhlejší abstraktnější díla. Vyrobil řadu soch Winston Churchill; jeho socha z roku 1969 u Památník a knihovna Winstona Churchilla v Fulton, Missouri byl pověřen u příležitosti 25. výročí Churchilla Řeč „železná opona“.[2] Belskyho královské busty jsou v National Portrait Gallery, Londýn.
Belsky byl prvním sochařem narozeným v zahraničí, který vytvořil dílo Trafalgarské náměstí, busta Admirál Cunningham odhalena v roce 1970. Belskyho socha Lord Louis Mountbatten stojí uvnitř Horse Guards Parade v Londýně a v Národní divadlo je jeho socha Lord Cottesloe.[1] Belsky také navrhl Kroucení Fontána u Shell Center v Londýně a Totem socha, která byla postavena v roce 1977 v Arndale Center, Manchester.[3] Jeho studio bylo u jeho chaty v Sutton Courtenay, Oxfordshire.[1]
V roce 1990 se Belsky vrátil do Prahy a pracoval na dvou monumentálních dílech, soše Winstona Churchilla před britským velvyslanectvím a pomníku Čechoslováků, kteří sloužili u Britů královské letectvo.Belsky byl oceněn Medaile za zásluhy do té doby Prezident Československa, Václav Havel v roce 1999.[1]
Mezi další vyznamenání Belsky vyhrál Medaile Otta Beita z Královská britská společnost sochařů v roce 1976 za vynikající sochařství.
Osobní život
V roce 1944 se oženil Margaret Owen karikaturistka v novinách, která podepsala svou vlastní práci Belsky. Po její smrti v roce 1989, v roce 1996 se znovu oženil s kolegou sochařem Irena Sedlecká.
Smrt a pohřeb
Franta Belsky zemřel v roce Abingdon-on-Thames z rakovina prostaty dne 5. července 2000. Byl pohřben na hřbitově v Kostel Všech svatých, Sutton Courtenay.[1][4]
Vybraná díla
Socha Lord Louis Mountbatten, Horse Guards Parade, Londýn
Busta Andrew Browne Cunningham, Trafalgarské náměstí, Londýn (1967)
Triga na Knightsbridge, Londýn
Busta Winstona Churchilla, Malá Strana, Praha
Joy Ride, Stevenage
Kroucení, Waterloo, Londýn (1957)
Totem, Arndale Center, Manchester (1977)
Skok, Přístav Jamestown, Londýn (1989)
Pamětní deska československým výsadkářům, Praha (1995)
The Lesson, Bethnal Green (1956)
Belsky byl plodný sochař a jeho díla jsou uchovávána ve sbírkách místních úřadů po celé Británii, podnikových kancelářích a sbírkách ve Spojených státech a Evropě. Jeho trikem s ochrannou známkou bylo skrýt uvnitř jeho soch přední stranu novin, minci toho roku a podepsanou poznámku uvnitř a Guinness láhev.[2]
- Kore (1949)
- Kohout (1950)
- Pegasus sedí (1952)
- Souhvězdí, Colchester (1953)
- Dívka (1955)
- Tigra, Knightsbridge, Londýn (1958)
- Lekce, Bethnal Green, Londýn (1959)[5]
- Kroucení, Shell Center, Jižní břeh, Londýn (1961)
- William Herschel Pamětní, Observatory House, Slough (1969)
- Totem, Arndale Center, Manchester (1977)
- Milenci (1983)
- Skok, Přístav Jamestown, Londýn (1988)
- Památník československým parašutistům, Praha (1995)
Portrétní sochy:
- Peter Ustinov (1952)
- Ann Clegg (1958)
- manželka Dimitrios Konstantinidis (1961)
- Queen Elizabeth The Queen Mother (1962)
- Harry S. Truman (1975)
- Hrabě Mountbatten z Barmy, Horse Guards Parade, Londýn (1983)
- Sally Korda (1983)
- Princ William (1985)
Pět bronzových poprsí od Belsky jsou drženy v National Portrait Gallery, Londýn:[6]
- Cecil Day-Lewis (1952)
- Princ Philip, vévoda z Edinburghu (1979)
- Královna Alžběta II (1981)
- Princ Andrew, vévoda z Yorku (1984)
- John Piper (1987)
Reference
- Sochařství, Franta Belsky (ISBN 978-0-302-00613-9).
- Churchill Papers, Churchill Center.
- ^ A b C d E F G Nathan, David (6. července 2000). "Franta Belsky". Opatrovník. Archivováno z původního dne 17. února 2018. Citováno 13. srpna 2019.
- ^ A b C d "Papíry Franty Belsky". Centrum archivů JISC. Archiv institutu Henryho Moora. Citováno 13. srpna 2019.
- ^ Wyke, Terry; Kohouti, Harry (2004). Veřejná socha Velkého Manchesteru. Liverpool University Press. 155–6. ISBN 9780853235675. Citováno 12. srpna 2019.
- ^ "Franta Belsky". FindaGrave.com. Citováno 14. srpna 2019.
- ^ „Socha Franty Belsky v Bethnal Green | Život Spitalfields“. spitalfieldslife.com. Citováno 14. srpna 2019.
- ^ „Franta Belsky (1921-2000), sochař“. Národní galerie portrétů. Archivováno z původního dne 24. listopadu 2015. Citováno 13. srpna 2019.
externí odkazy
- „Fotografické portréty Franty Belské“. Národní galerie portrétů. 1955–1981. Archivováno z původního dne 14. srpna 2019. Citováno 14. srpna 2019.