François Joseph Westermann - François Joseph Westermann
 | Tento článek je hlavní část není adekvátně shrnout klíčové body jeho obsahu. Zvažte prosím rozšíření potenciálního zákazníka na poskytnout přístupný přehled všech důležitých aspektů článku. (Říjen 2020) |
François Joseph Westermann | |
|---|---|
 François Joseph Westermann | |
| narozený | 5. září 1751 Molsheim, Francie |
| Zemřel | 5. dubna 1794 (ve věku 42) Paříž, Francie |
| Věrnost |  Francouzské království Francie |
| Servis/ | Kavalerie |
| Roky služby | 1792–1794 |
| Hodnost | Generální brigády |
| Bitvy / války |
|
François Joseph Westermann (Němec: Franz Joseph Westermann; 5. září 1751 - 5. dubna 1794) byl a francouzština generál Revoluční války a politická osobnost francouzská revoluce.
Kariéra
Narozen v Molsheim (Alsasko, dnes oddělení Bas-Rhin ), François Joseph Westermann vstoupil do a kavalerie pluku v raném věku, ale brzy opustil službu a šel do Paříž. Byl nadšeným stoupencem revoluce a v roce 1790 se stal zelenější obce Haguenau. Po krátkém uvěznění na základě obvinění z podněcování k nepokojům v Haguenau se vrátil do Paříže, kde nastoupil Georges Danton a hrál důležitou roli v útok na Tuileries dne 10. srpna 1792.[1]
Doprovázel Charles François Dumouriez na jeho kampaních s Armáda severu, a pomáhal mu při vyjednávání s Habsburkové byl zatčen jako komplic po zběhnutí generála. Odsouzen Jean-Paul Marat do Národní shromáždění Westermannovi se podařilo prokázat svou nevinu a byl poslán v hodnosti generál brigády potlačit Vzpoura ve Vendée.[1]
Vendée a pád
Westermann se vyznamenal svou mimořádnou odvahou, odvážnými manévry a přísným zacházením s povstalci. Po utrpení a porážka u Châtillon, porazil Vendéens v Beaupréau, Laval, Granville, a Baugé, a v prosinci 1793 zničil jejich armádu u Le Mans a Savenay.[1]
V kontroverzním dokumentu, jehož autentičnost je sporná, Westermann údajně napsal Výbor pro veřejnou bezpečnost:
- "Už není Vendée „Občané republiky. Zemřelo pod naším svobodným mečem se svými ženami a dětmi. Právě jsem to pohřbil v bažinách a lesích Savenay. Na základě rozkazů, které jste mi dali, jsem rozdrtil děti pod koňská kopyta a zmasakroval ženy, které, přinejmenším ty, už nebudou mít žádné lupiče. Nemám jediného vězně, kterému bych vyčítal. Všechny jsem je vyhladil ..."[2]
Někteří historici věří, že tento dopis nikdy neexistoval.[3] Povstání stále pokračovalo a tam bylo několik tisíc žijících Vendéanských vězňů držených Westermanovými silami, když byl údajně napsán dopis.[4] Zabíjení civilistů by také bylo výslovným porušením příkazů Konventu vůči Westermannovi.[5]
Po svém vítězství byl povolán do Paříže, kde byl jako přítel a přívrženec Georges Danton, byl zakázán dantonistickou stranou a gilotina.[1]
On je líčen Jacques Villeret ve filmu z roku 1983 Dantone a tím Eduard von Winterstein v Film stejného jména z roku 1921.
Reference
- ^ A b C d
Jedna nebo více z předchozích vět obsahuje text z publikace, která je nyní v veřejná doména: Chisholm, Hugh, ed. (1911). "Westermann, François Joseph ". Encyklopedie Britannica. 28 (11. vydání). Cambridge University Press. str. 539. - ^ Secher, Reynald. Francouzská genocida: Vendee. University of Notre Dame Press (2003). str. 110 ISBN 0-268-02865-6
- ^ Frédéric Augris, Henri Forestier, generál à 18 ans, Éditions du Choletais, 1996
- ^ Jean-Clément Martin, Contre-Révolution, Révolution et Nation en France, 1789-1799, edice du Seuil, sběrná místa, 1998, s. 219
- ^ Jean-Clément Martin, Guerre de Vendée, dans l'Encyclopédie Bordas, Histoire de la France et des Français, Paříž, Éditions Bordas, 1999, s. 2084, et Contre-Révolution, Révolution et Nation en France, 1789-1799, s. 218.
Jedna nebo více z předchozích vět obsahuje text z publikace, která je nyní v 