Nadace v Norsku - Foundations in Norway - Wikipedia

Nadace v Norsku (Norština: Bokmål: stiftelse; Nynorsk: dusit) jsou nezávislé, tj. vlastnící právnické subjekty, které disponují aktiva které byly dány vůle, dárek nebo jiné právní dispozice pro jeden nebo více účelů.

Informace

Olav Thon nadace je významným účastníkem podnikatelského sektoru a jedním z větších vlastníků nemovitostí v zemi. S aktivy za přibližně 25 miliard NOK je největší v Norsku.
Interiér zámku Rød je ve vlastnictví nadace The Anker Collections.

Základní

Existuje přibližně 7600 základy v Norsko. Na základě celkového kapitálu téměř 100 miliard korun nadace vlastní a kontrolují aktiva v odhadované výši 200–300 miliard. Představují malý, ale ekonomicky důležitý příspěvek k společenskému a kulturnímu životu Norska a ke sportu, vzdělání a vědě. Norské nadace částečně zaměstnávají a částečně zaměstnávají přibližně 35 500 osob. Většina nadací se nachází v hlavním městě Oslo (největší město) a Bergen (druhé největší město). Městské nadace však často pokrývají většinu nebo všechny části Království.

Legislativní a regulační orgány

Nadace jsou regulovány Zákon o nadaci ze dne 15. června 2001 (č. 59), a nadační úřad (Stiftelsestilsynet). Zahrnutí do nadačního rejstříku (Stiftelsesregisteret) je povinné.

Takzvané nadace spořitelny (sparebankstiftelse) mají samostatnou / doplňující legislativu a jsou regulovány hlavně Úřad pro finanční dohled.

Tvorba

Při vytváření nadace ztrácí zakladatel, kterým může být fyzická osoba nebo právník, právo nakládat s aktivy, která jsou převedena na nadaci. To se děje s okamžitým účinkem a neodvolatelně. Nicméně Zákon o nadaci z roku 2001 představuje soubor minimálních formálních požadavků, které musí každý dokument o vytvoření splňovat.

Nadace je obvykle povinna mít při založení minimální kapitál 100 000 korun.

Nezávislost

Stejně jako společnosti a organizace je nadace nezávislým právním subjektem. Nadace, která je sama vlastníkem, se odlišuje od jejích jinak podobných organizací, které jsou spravovány členy. Externí ani interní osoby nemají částečné vlastnictví majetku nadace a jako takové nedostávají majetek nadace zisk. Nadace může být sama o sobě majitel, například společností. Může přijímat závazky a finanční závazky a může podléhat dohody a procesy.

Organizace

Nadace jsou vedeny a představenstvo a musí následovat statut vytvořeno zakladatelem (zakladateli).

Nadace mají široké spektrum cílů. Tradičně byly nadace založeny na podpoře idealistického cíle, například sociální, humanitární, náboženský nebo vzdělávací povahy. Činnost nadace pak spočívala v provozování pasivního řízení kapitálu a vyplácení návratnost kapitálu. Nadace se také používá pro jiné typy činností nebo k výkonu určitých druhů obchodní činnosti. V pozdějších letech bylo stále častější, že nadace samy prováděly idealistickou práci a staly se holdingové společnosti v určitých oblastech nebo jako výzkumné organizace.

Vědecký výzkum

V publikaci je uveden nejnovější a nejširší vědecký výzkum norských základů Stiftelser i det moderne Norge (2010) Håkon Lorentzen a Line Dugstad z Institutu pro sociální výzkum.

Dějiny

Hraběnka z Rosencrone (1753–1838) byla spoluzakladatelkou několika současných nadací v Norsku a Dánsku.

Středověké základy

Nejstarší dosud existující nadace v Norsku jsou Oslo Cathedral School ze dne 1153[1] a Nemocnice Trondhjem z roku 1277.[1]

Středověké základy měly jiný charakter než moderní; aktiva byla uložena spíše v (duchovních) institucích než v samotných institucích. V době Římský katolicismus v Norsku, bylo zvykem, že církev dostávala peníze a pozemky výměnou za posmrtné duchovní služby.

Moderní základy

Moderní základy vznikly společně s usazenými statky (stamhus) a poplatek ocasy (fideikommiss) během absolutismu v Norsko a členové Dano-norská šlechta byli mezi prvními, kdo takové založili. V roce 1814, kdy Ústava Norského království byl představen, základový systém byl jediný, který přežil; zakládání nových usazených statků a nových poplatků bylo zakázáno. Na základě pozdějších výkladů oddílu 108 ústavy však norské orgány omezily možnost zakládat nadace, jejichž účelem je učinit z oprávněných příbuzných a příbuzných zakladatele. Vzhledem k tomu, že zákony v Norsku nemusí mít zpětnou účinnost, stále existuje několik rodinných nadací.

Výběr pozoruhodných základů

Viz také Nadace se sídlem v Norsku.

Reference

  1. ^ A b Lorentzen a Dugstad 2010, s. 12.

Literatura

externí odkazy