Five Easy Pieces (Milo Rau) - Five Easy Pieces (Milo Rau)

Pět snadných kusů (2016) je divadelní produkce švýcarského divadelního a filmového režiséra Milo Rau vyrobeno s dětmi pro Ghent umělecké centrum CAMPO a to je založeno na Dutroux aféra.

Aféra Dutroux jako výchozí bod

Stejně jako u jiných divadelních inscenací Mila Rau tvoří základ svědectví a rekonstrukce skutečných skutečností Pět snadných kusů.[1] V tomto případě se týkají života a zločinů Marca Dutrouxe, který unesl, znásilnil a zavraždil pomocí některých kompliců řadu dětí v 90. letech v Belgie. Milo Rau říká, že vždy hledá traumatické, tragické okamžiky v životě jednotlivců i země, protože v těchto okamžicích jsme nejvíce ovlivněni a změněni.[2][3]

Záměrem Milo Raua však nebylo vytvořit přesnou reprezentaci aféry s Dutrouxem Pět snadných kusů, ale moderní tragédie s Dutrouxem jako výchozím bodem.[4] Jeho záměrem bylo učinit „dětské divadelní představení, které bylo riskantní, bezprecedentní a prakticky nemožné“.[5] Jako východisko hledá život a zločiny Marca Dutrouxe Pět snadných kusů za hranice „toho, co děti vědí, cítí a dělají“, a zkoumá, co je pro diváky přijatelné a nepřijatelné.[1]

Základní témata

Podstata Pět snadných kusů není hrůza aféry Dutroux, ale velká témata, která se skrývají za tímto konkrétním případem. Podle Milo Rau se jedná o „úpadek země, národní paranoia, smutek a hněv, který následoval po zločinech“.[5] Nezajímá ho vrah a jeho psychika, ale historie Belgie a zhroucení západních koloniálních a průmyslových mocností.[1] V aféře Dutroux se sbíhá řada důležitých historických událostí týkajících se Belgie: od ztráty kolonie v Kongu po uzavření uhelných dolů. V divadelní produkci Marc Dutroux funguje jako jakýsi kolektivní symbol pro Belgii, jako černá díra.[6]

S Pět snadných kusů Milo Rau beletrizuje aféru Dutroux s cílem vyprávět něco, co přesahuje tento případ.[7] Podle jeho vlastního slova je Marc Dutroux záminkou, aby mohl hovořit „o vládě, která nefunguje, a o tom, do jaké míry byli lidé odpojeni od politického systému“.[8] Aféra Dutroux slouží jako alegorie o tom, jak prožíváme svět a přemýšlíme o něm, a o tom, jak se vyrovnáváme s emočním šokem a bolestí způsobenou extrémně rozrušující zkušeností.[2]

Metatheatre (divadlo o divadle)

Milo Rau Pět snadných kusů je také úvahou o divadlo.[9] Nadpis Pět snadných kusů odkazuje na řadu cvičení, která Igor Stravinskij složeno v roce 1917 s cílem naučit děti hrát na klavír a které se také nazývaly Pět snadných kusů. Divadelní inscenace Milo Rau se skládá z pěti monology, z nichž každá nabízí jiný pohled na to, jak se děti učí jednat a jak se učí vyrůstat.[8][7] Milo Rau vidí jeho výkony jako Lehrstücke, v Brechtian tradice: jeho herci se učí hrát.[10]

Každá scéna Milo Rau Pět snadných kusů začíná projekcí krátkého filmu, ve kterém scénu začínají dospělí. Děti se poté živě zabývají, hrají scénu současně na divadelní scéně a pokračují ve hře, zatímco jediný dospělý herec - v roli režiséra - je filmuje a povzbuzuje.[6][11] Tímto způsobem děti hrají roli starého a nemocného otce Dutrouxe, policejního agenta, který objeví zavražděné děti, jednu z jeho obětí a rodiče jedné z jeho dalších obětí.[9][6] Milo Rau se zajímal o to, ukázat divákům, že režisér, stejně jako Marc Dutroux, je vždy do jisté míry manipulátorem a že mezi ním a jeho herci existuje mocenská hra (zejména pokud jsou dětmi).[9]

Umělecký tým

Milo Rau je zodpovědný za koncept, text a směr Pět snadných kusů. Herci na jevišti jsou Rachel Dedain, Aimone De Zordo, Fons Dumont, Arno John Keys, Maurice Leerman, Pepijn Loobuyck, Willem Loobuyck, Blanche Ghyssaert, Polly Persyn, Lucia Redondo, Peter Seynaeve, Pepijn Siddiki, Elle Liza Tayou, Winne Vanacker Hendrik Van Doorn a Eva Luna Van Hijfte. Tvoří však dvě různá obsazení po sedmi dětech a jednom dospělém. Peter Seynaeve také převezme roli asistenta režie a výkonnostního trenéra. Herci ve filmovém materiálu jsou Sara De Bosschere, Pieter-Jan De Wyngaert, Johan Leysen, Peter Seynaeve, Jan Steen, Ans Van den Eede, Hendrik Van Doorn a Annabelle Van Nieuwenhuyse. Dramatickým poradcem je Stefan Bläske.[12]

Pět snadných kusů (Milo Rau, 2016) je produkcí uměleckého centra v Gentu CAMPO a Mezinárodního institutu politické vraždy (IIPM), divadelní a filmové produkční společnosti Milo Rau.[1] Koproducenty jsou Kunstenfestivaldesarts (Brusel), Münchner Kammerspiele, La Bâtie - Festival de Genève, Kaserne Basel, Gessnerallee Zürich, Singapurský mezinárodní festival umění (SIFA), SICK! Festival (Manchester), Sophiensaele Berlin a národní scéna Le phénix Valenciennes pôle européen de création.[12]

Představení

Pět snadných kusů měla premiéru 14. května 2016 na Kunstenfestivaldesarts v Bruselu. Poté následovalo rozsáhlé turné v Belgii a v zahraničí, od roku 2016 do roku 2018. V Belgii byla výroba provedena v Aalst, Brusel, Charleroi, Genk, Gent, Mons, Namur, Ostende, Roeselare, Turnhout, Waregem a Zaventem. V Holandsko představení se konala v Amsterdam, 's-Hertogenbosch, Rotterdam a Utrecht. Produkce navíc obletela svět s rozsáhlou sérií představení v Argentina, Austrálie, Bosna a Hercegovina, Německo, Francie, Itálie, Norsko, Polsko, Portugalsko, Singapur, Slovinsko, Španělsko a Švýcarsko.[12]

Příjem v tisku

Pět snadných kusů v tisku získal velký ohlas u kritiků. Na základě průzkumu mezi asi padesáti kritiky vyhlásil německý odborný časopis Theater Heute Pět snadných kousků jako nejlepší produkce roku.[13]Divadelní kritik Tuur Devens napsal v nizozemském divadelním časopise Theaterkrant: „Ale ať hraje Dutroux děti ?! Děti, které hrají ležérně a nevinně, jim nedovolíte přinést takovou hrůzu? Milo Rau to dělá a svým způsobem skvěle : předmět Pět snadných kusů je záležitost Dutroux, ale zároveň jde o hraní, o manipulaci a zneužívání moci ve světě, venku i v divadle. “[14] V nizozemském deníku redaktorky NRC pro kulturu Herien Wensink napsal: „Mohli byste vinit režiséra Milo Rau - dopad veřejnosti je zaručen - ale provedení je tlumené a celé číslo, výsledek silný a rušivý.“[10] Novinářka Magali Degrandeová napsala v belgických novinách Het Nieuwsblad: „Pět snadných kusů vám způsobí třes a úsměv, perleťový krumpáč, který odhalí skryté sklepy a převalí se nad nimi. Nezodpovědně dobré divadlo. “[15]

Přesto došlo také k některým kritickým reakcím, zejména od Jean Lambrecks, otce jedné z obětí Dutrouxe. Byl zklamaný, protože produkce Milo Rau je nedostatečným faktickým znázorněním aféry Dutroux.[16]

Výběr festivalu

V roce 2017 Pět snadných kusů byl vybrán na divadelní festival v Nizozemsku a Flandry. Dohromady s Risjaar Drei (Olympique Dramatique and Toneelhuis, 2017), to byla jediná produkce, která byla vybrána pro oba festivaly, které představují nejzajímavější představení minulé sezóny.[17][18] Ve své zprávě porota Flanderského divadelního festivalu napsala: „Díky svému ironickému humoru a politicko-společenskému závazku je film„ Five Easy Pieces “jedním z nejpůvabnějších divadelních zážitků minulé sezóny, pro který porota hlasovala jako jeden blok.“[19] V roce 2017 byla produkce vybrána také pro německý festival Theatertreffen, který uvádí deset nejvýznamnějších inscenací minulé sezóny.[20] Hra byla dále uvedena na Schauspiel Köln v rámci festivalu Impulse v roce 2017 (30. června a 1. července). V obou dnech byly poskytnuty německé a anglické titulky a po krátké přestávce v předchozím datu následovala diskuse s Milo Rau a hercem, který byl otevřený otázkám publika. [21] Tam také bylo řešeno, že jedna scéna, která obsahuje mladou, úplně nahou dívku, nesmí být v rámci festivalu uvedena. Po několika sem a tam jeden souhlasil s výměnou živé scény s jejím videozáznamem. [22] Německé noviny předem ohlásily tuto hru jako jeden z vrcholů festivalu, přičemž upustily od jména Milo Rau. [23] [24]

Ocenění

V říjnu 2016 získal Milo Rau Zvláštní cenu poroty za rok 2016 Pět snadných kusů od Belgičana Prix ​​de la Critique Théâtre et Danse. Zpráva poroty uvedla: „Nejde o představení, ale o bičování. [...] Toto je veškerý odvážný a bezohledný génius Mila Raua, který nikdy nezastaví upřímnost mladých herců, ale proklouzne v mocných metaforách.“[25][26]

Poté následovala řada cen mimo Belgii. Na festivalu Theatertreffen v Berlíně v květnu 2017 získal Milo Rau cenu 3sat za inscenaci. Porota ocenila režiséra za jeho trendy a umělecky inovativní práci. Zpráva poroty uvedla: „Rau nedělá z monstrózního snesitelnost, ale vytváří jej vyprávění a klade základní otázky týkající se násilí mezi nezletilými a dospělými. Tímto způsobem oslavuje„ Five Easy Pieces “to, co chtějí Dutrouxové tohoto světa zničit : dětská moudrost, dětská vůle a dětská pýcha. “[27][28][29] Německy mluvící divadelní časopis Theater Heute udělil inscenaci cenu za nejlepší produkci v roce 2017 a cenu za nejlepší dramaturgii v roce 2017.[13] Na festivalu MESS v Sarajevu v říjnu 2017 Pět snadných kusů obdržel čtyři ceny: Grand Prix - Zlatý vavřínový věnec za nejlepší výkon, Zlatý vavřínový věnec za nejlepší režii, Cena diváků za nejlepší výkon a Cena kritiků MESS.[30] O několik měsíců později, v prosinci 2017, získala produkce Premio Ubu 2017 za nejlepší zahraniční show v Itálii.[31]

Reference

  1. ^ A b C d Stránka o Pět snadných kusů (Milo Rau, 2016) na webových stránkách Kunstenfestivaldesarts
  2. ^ A b Lyn Gardner, „Má to být legrační“: mladí herci hrají hru o zabijákovi dětí Marcovi Dutrouxovi, in: The Guardian, 22. března 2017
  3. ^ Jean-Marie Wynants, Milo Rau prozkoumejte l'affaire Dutroux avec sept enfants, in: Le Soir MAD, 11. května 2016, s. 27
  4. ^ Hans Smit, „Dutroux is de grote afwezige op het pódium“, in: Het Parool, 6. února 2017, str. 20
  5. ^ A b Stefan Bläske, Milo Rau o pozadí Five Easy Pieces, na webových stránkách CAMPO, 6. května 2016
  6. ^ A b C Guy Duplat, La vie de Marc Dutroux jouée par des enfants, in: LaLibreBelgique, 3. května 2016
  7. ^ A b Charlotte De Somviele, Voor kinderen is Dutroux een gruwelijk sprookje - Milo Rau gooit zich op de Belgische geschiedenis, in: De Standaard, 30. dubna 2016, s. 18
  8. ^ A b Jasmijn Post en Maria Groot, Dutroux voor začátečníci - Milo Rau heeft geen schrik van controverse, in: Bruzz, 4. května 2016, č. 1521, s. 14-15
  9. ^ A b C Christian Jade, "Pět snadných kousků". Komentovat faire jouer des enfants? Milo Rau et Peter Seynaeve s'expliquent, v části věnované kultuře na webu RTBF, 15. října 2016
  10. ^ A b Herien Wensink, Přes dveře weredheid leren zemřít na te spelen, místo: NRC, 30. května 2016
  11. ^ Els Van Steenberghe, „Pět snadných kusů“: síťka na lemy dveří Dutroux spelen niet te spelen, in: Knack Focus, 23. května 2016
  12. ^ A b C Stránka o Five Easy Pieces (Milo Rau, 2016), na webových stránkách CAMPO
  13. ^ A b Další ocenění za Five Easy Pieces!, na webových stránkách CAMPO, 31. srpna 2017
  14. ^ Tuur Devens, Kinderen spelen Dutroux-zaak na, in: Theaterkrant, 27. května 2016
  15. ^ Magali Degrande, Kinderen over Dutroux: „Als het maar niet ilegaal is“, in: Het Nieuwsblad, 18. května 2016, s. 1. 20-21
  16. ^ Nancy Vandebroek, „Dit doet de waarheid heel veel geweld aan“, in: Het Belang van Limburg, 25. února 2017, str. 10
  17. ^ Stránka o Five Easy Pieces (Milo Rau, 2016) na webových stránkách Flanderského divadelního festivalu
  18. ^ Stránka o Five Easy Piece (Milo Rau, 2016), na webových stránkách Národního nizozemského divadelního festivalu
  19. ^ Een berg van betekenis: Juryverslag het TheatreFestival 2017
  20. ^ Stránka o Five Easy Pieces (Milo Rau, 2016) na webových stránkách Theatertreffen
  21. ^ https://archiv.impulsefestival.de/2017/de/programm/861/milo-rau-iipm-campo.html
  22. ^ https://www.ksta.de/kultur/impulse-die-kinder-und-ihr-moerder-27901262
  23. ^ https://www.welt.de/regionales/nrw/article164064008/Theaterfestival-Impulse-zeigt-Hoehepunkte-der-freien-Szene.html
  24. ^ https://www.wn.de/NRW/2783209-Theater-Theaterfestival-Impulse-zeigt-Hoehepunkte-der-freien-Szene
  25. ^ Speciale Juryprijs voor "Five Easy Pieces" van Milo Rau, na webových stránkách CAMPO
  26. ^ Prix ​​spécial du Jury: Five Easy Pieces, na webových stránkách Les Prix de la Critique
  27. ^ blg, Dutroux-Theaterstuk gelauwerd v Berlijnu, in: De Standaard / DS2, 15. května 2017, s. 3
  28. ^ 3sat-Preis für Milo Rau, na webových stránkách 3sat
  29. ^ Cena 3sat za Five Easy Pieces / Milo Rau v Theatertreffen na webových stránkách CAMPO, 15. července 2017
  30. ^ Čtyři ocenění v Sarajevu, na webových stránkách CAMPO, 16. října 2017
  31. ^ Cena Premio Ubu za pět snadných kusů, na webových stránkách CAMPO, 16. prosince 2017

Další čtení