Feletheus - Feletheus

Feletheus
Král z Rugii
Panování475–487
PředchůdceFlaccitheus
Nástupceúřad zrušen
narozený?
Zemřel487
Ravenna
ManželkaGisa
ProblémFrideric
OtecFlaccitheus
NáboženstvíArianismus

Feletheus (také známý jako Feva, Feba, Foeba, Fevva, Fevvanus, Theuvanus; zemřel 487) byl králem Rugii od 475 do 487.

Životopis

Feletheus byl synem Flaccitheus, král Rugii a zakladatel Království Rugii. Jeho bratr byl Ferderuchus. Feletheus byl ženatý s Goth Gisa, který byl pravděpodobně bratranec Amal Ostrogothic král Theodorik Veliký. Po smrti svého otce, pravděpodobně v roce 475, následoval Feletheus po svém otci jako král Rugii. Jejich území v té době bylo založeno v Dolní Rakousko. V roce 476 Feletheus podporoval Odoacer a jeho Scirian a Herulián spojenci při svržení římského císaře Romulus Augustus. Feletheus byl blízkým důvěrníkem Severinus z Noricum. Po Východní římský císař Zeno se pokusil vytvořit konflikt mezi Rugii a Odoacerem, Feletheus popravil svého synovce Fredericuse, který Odoacera podporoval. Odoacer následně napadl království Rugii a zcela je porazil v bitvě poblíž dnešní doby Vídeň. Feletheus a jeho manželka byli zajati a popraveni v roce Ravenna v roce 487. O dva roky později, pod jeho synem Frideric se Rugii připojili k ostrogótskému králi Theodorikovi Velkému, který napadl Itálii a roku 493 porazil a zavraždil Odoacera.

Primární zdroje

Sekundární zdroje

  • Pauly-Wissowa. Realencyclopädie der Classischen Altertumswissenschaft (RE). Bd. 6,2. Stuttgart 1909, Sp. 2161f.
  • Friedrich Lotter: Severinus von Noricum, Legende und Historische Wirklichkeit: Untersuchungen zur Phase des Übergangs von spätantiken zu mittelalterlichen Denk- und Lebensformen. Stuttgart 1976.
  • Arnold Hugh Martin Jones USA:Prosopografie pozdější římské říše. Bd. 1, Cambridge 1971, ISBN  0-521-20159-4, ISBN  978-0-521-20159-9
  • Walter Pohl: Die Gepiden und die gentes an der mittleren Donau nach dem Zerfall des Attilareiches. V: Herwig Wolfram, Falko Daim (Hrsg.): Die Völker an der mittleren und unteren Donau im fünften und sechsten Jahrhundert. Wien 1980, S. 239 a násl.