Fantasiestücke, op. 12 - Fantasiestücke, Op. 12

Tento článek je o Fantasiestücke, Op.12. Pro Fantasiestücke, op. 73 pro violoncello a klavír, viz Fantasiestücke, op. 73.
Anna Robena Laidlaw

Robert Schumann je Fantasiestücke, Op. 12, je sada osmi kusů pro klavír, napsáno v 1837. Název byl inspirován sbírkou 1814–15 novely, eseje, pojednání, dopisy a spisy o hudbě, Fantasiestücke v Callots Manier (který zahrnoval také kompletní Kreisleriana, další zdroj inspirace pro Schumanna) jedním z jeho oblíbených autorů, E. T. A. Hoffmann. Schumann věnoval díla Fräuleinovi Anna Robena Laidlaw, uznávaný a atraktivní 18letý skotský pianista, se kterým se Schumann stal dobrými přáteli.[1]

Schumann skládal skladby s postavami Florestan a Eusebius v mysli, což představuje dualitu jeho osobnosti. Eusebius zobrazuje snílka ve Schumannu, zatímco Florestan představuje jeho vášnivou stránku. Tyto dvě postavy se v celé sbírce navzájem promítají a končí sebereflexivně u Eusebia v „Ende vom Lied“.

Detaily

První strana Schumannova návrhu pro des Des Abends

1. „Des Abends“ („Večer“) v D♭ hlavní, důležitý / Sehr innig zu spielen (Hrajte velmi důvěrně)

R. Schumann, Fantasiestücke, op. 12, č. 1 - Incipit.jpgO tomto zvuku„Des Abends“ (3:23 minuty)

Schumann poté, co dokončil práci, dal skladbě svůj název, který představuje postavu Eusebia, který slouží jako symbolické znázornění Schumannova zasněného já. Myslel, že snímky budou „jemným obrazem soumraku“.[2]

2. „Aufschwung“ („stoupající“, doslovně „vzestup“) v F moll / Sehr rašple (Velmi rychle)

R. Schumann, Fantasiestücke, op. 12, č. 2 - Incipit.jpgO tomto zvuku„Aufschwung“ (3:29 minut)

Schumann pojal „Aufschwung“ jako zobrazení postavy, která se Florestan oddává svým touhám, a jako Norton Antology of Western Music popisuje „na vrcholu svých vášní.“[3]

3. „Warum?“ („Proč?“) V D.♭ hlavní, důležitý / Langsam und zart (Pomalu a něžně)

R. Schumann, Fantasiestücke, op. 12, č. 3 - Incipit.jpgO tomto zvuku„Warum?“ (1:37 minut)

Název „Proč?“ Schumann zamýšlel znamenat Eusebiovu reflexi nad excesy Florestanu v „Aufschwung“.[3] Dílo pokračuje „jemným dotazováním“ a končí „neprůkaznou odpovědí“.[2]

4. „Grillen“ („rozmary“) v D♭ hlavní, důležitý / Mit Humor (S humorem)

R. Schumann, Fantasiestücke, op. 12, č. 4 - Incipit.jpgO tomto zvuku„Grillen“ (3:47 minut)

Díky své náladové, nepředvídatelné povaze představuje tento kousek pouze Florestan a jeho výstřednosti.[2]

5. „In der Nacht“ („V noci“) f moll / Mit Leidenschaft (S vášní)

R. Schumann, Fantasiestücke, op. 12, č. 5 - Incipit.jpgO tomto zvuku„In der Nacht“ (4:25 minut)

Dvě postavy Florestana a Eusebia (interakce, kterou se Schumann pokoušel reprezentovat uvnitř Fantasiestücke) spojit se poprvé v tomto díle, které má obě „vášeň spolu s nočním klidem“.[2] Schumann prý vnímal příběh „In der Nacht“ Hrdina a Leander, i když teprve po jeho napsání.

6. „Fabel“ („Fable“) v C dur / Langsam (Pomalu)

R. Schumann, Fantasiestücke, op. 12, č. 6 - Incipit.jpgO tomto zvuku„Fabel“ (2:09 minut)

Stejně jako v předchozím díle, i toto staví vedle sebe vášnivou i zasněnou stránku Schumanna ve stejné práci (na rozdíl od zastupování každého zvlášť, jako v první podskupině). Klíč C dur vychází ze vzorce D.♭ major / F moll vytvořený předchozími kousky. V tomto díle je náladová povaha Florestanu postavena proti éterickému klidu Eusebia, jehož výsledkem je „klidné vyprávění spolu s bohatými žilkami humoru“.[2]

7. „Traumes Wirren“ („Dream's Confusion“) v F dur / Äußerst lebhaft (Extrémně živé)

R. Schumann, Fantasiestücke, op. 12, č. 7 - Incipit.jpgO tomto zvuku„Traumes Wirren“ (2:43 minut)

Název implikuje boj mezi sny a vášněmi uvnitř Schumanna. V tomto díle se zasněná Schumannova kvalita, představovaná postavou Eusebia, zapletla do vášní Florestana, který symbolizuje Schumannovu emotivnější stránku. Stejně jako předchozí díl se i tento díl odchyluje od zavedeného D♭ Schéma podpisu klíče major / F minor, jak je napsáno v klíči F dur, který je také klíčem „Ende vom Lied“, dalšího dílu. Kus je rytmicky intenzivní a prostupuje ním rychlý puls.[2]

8. „Ende vom Lied“ („Konec písně“) F dur / Mit gutem Humor (S dobrou náladou)

R. Schumann, Fantasiestücke, op. 12, č. 8 - Incipit.jpgO tomto zvuku„Ende vom lhal“ (4:01 minuty)

Schumann popsal tento kus jako kombinaci svatebních zvonů a pohřebních zvonů. V dopise své snoubence Claře Wieckové, která se stane jeho manželkou, Clara Schumann, o tři roky později, napsal o tomto posledním díle: „V té době jsem si myslel: no, nakonec se to všechno promění v veselou svatbu.[2]

Reference

  1. ^ J. C. Hadden, „Laidlaw, Anna Robena Keddy (1819–1901)“, rev. Anne Pimlott Baker, Oxfordský slovník národní biografie„Oxford University Press, 2004; online vydání, květen 2008 zpřístupněno 28. ledna 2015 (vyžadováno předplatné)
  2. ^ A b C d E F G Ewen, David, Kompletní kniha klasické hudby, str. 474, Prentice Hall, 1965
  3. ^ A b J. Peter Burkholder, Claude V. Palisca, Norton Antology of Western Music, Sv. 2: Klasické až dvacáté století, páté vydání, Norton, New York Londýn, 2006

externí odkazy