FK Čukarički - FK Čukarički

tento článek potřebuje další citace pro ověření. Prosím pomozte vylepšit tento článek podle přidávání citací ke spolehlivým zdrojům. Zdroj bez zdroje může být napaden a odstraněn. Najít zdroje: "FK Čukarički"  – zprávy  · noviny  · knihy  · učenec  · JSTOR (Červen 2016) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony)

Čukarički

Celé jméno	Fudbalski klub Čukarički
Přezdívky)	Čuka Brđani (The Highlanders)
Založený	4. července 1926; Před 94 lety (1926-07-04) tak jako Čukarički SK
Přízemní	Stadion Čukarički
Kapacita	4,070[1]
Majitel a prezident	Dragan Obradović
Hlavní trenér	Dušan Đorđević
liga	Srbská SuperLiga
2019–20	Srbská SuperLiga, 6. místo
webová stránka	Klubový web
Domácí barvy Pryč barvy

Fudbalski klub Čukarički (Srbská cyrilice: Фудбалски клуб Чукарички) je srbský profesionál fotbalový klub z Bělehrad, přesněji z Čukarica obec, která v současné době hraje v Srbská SuperLiga, nejvyšší úroveň srbského fotbalu.

Klub, založený v roce 1926, strávil první roky své existence v amatérské oblasti.^[2] Ve dnech Jugoslávie, Čukarički hrál převážně v nižších divizích země.^[2] První pozoruhodné úspěchy pro klub byly v sezónách 1971–72 a 1993–94, kdy dosáhly Jugoslávská druhá liga respektive a poté dosáhl vůbec poprvé v historii klubu národní nejvyšší úrovně fotbalu Jugoslávská první liga první úroveň v nově vytvořeném Srbsku / Černé Hoře a také poprvé v historii klubu hraní na evropské scéně v Intertoto Cupu UEFA 1996 a Intertoto Cup UEFA 1997.^[2]

Dne 17. dubna 2012 koupil klub Dragan Obradović, majitel srbské stavební a velkoobchodní společnosti ADOC.^[3][4] Od té doby je Čukarički vůbec prvním profesionálním fotbalovým klubem v Srbsku privatizován, a je také jedním z prvních klubů v Jihovýchodní Evropa které byly kdy koupeny.^[3][4] Od svého zakoupení se klub stal jedním z nejstabilnějších a nejorganizovanějších klubů v srbském fotbale a pravidelně se kvalifikoval do Evropské ligy, což by před privatizací klubu nebylo možné.

Mezi nejlepší vyznamenání a úspěchy klubů patří vítězství v Srbský pohár 2014–15, jejich nejvyšší ligová umístění byla v sezonách 2014-15, 2015-16 dvakrát třetí místo.

Mezi nejznámější hráče, kteří klub zastupují, patří: Aleksandar Kolarov kdo by se stal jedním z nejlepších světových levých beků své generace a reprezentoval národní tým Srbska na dvou světových pohárech, Miloš Ninkovič, Milan Dudic, Goran Gavrancic, Albert Nadj, mezi mnoha jinými.

Dějiny

Počátky Čukarički (1926–1942)

Klub se vynořil z Čukarica, přesněji v dělnické čtvrti bělehradské obce, která se nachází na pravém břehu řeky Řeka Sava.^[2] Klub byl založen 4. července 1926 během setkání, které se konalo v restauraci s názvem Majdan, kde dostal klub oficiální název, ČSK–Čukarički sport klub, a bylo rozhodnuto, že barvy klubu by měly být černé a bílé, což je tradice, která stále existuje.^[2] Prvním prezidentem byl Miloš Ilić, známý jako první srbský pilot, respektive bojový pilot 1. třídy, a do té doby záložník Jugoslávské královské letectvo.^[2] Prvními hráči klubu byli amatéři, kteří organizovali hřiště, vyráběli si vlastní dresy a sítě.

ČSK začínal ve třetí lize systému bělehradské ligy, ale v roce 1928 se mu podařilo postoupit do druhé bělehradské ligy, kde si klub dokázal udržet několik sezón.^[5] V sezóně 1931–32 se ČSK stal mistrem a od příští sezóny tak hrál v bělehradské B-lize, kterou nakonec získal v roce 1935.^[5] Klub tak oslavil své první desetiletí existence úspěchem mistrovství. Během tohoto prvního období úspěchu, zejména útočníka Aleksandar Petrović, volala Pikavac, byla jednou z nejdůležitějších postav klubu.^[5] Přicházející z Palilulac Bělehrad v roce 1932 působil v ČSK až do roku 1936, kdy byl přeložen do SK Jugoslavija, jeden z hlavních národních klubů.^[5] Jako člen Jugoslávský národní tým, je připomínán jako jeden z nejlepších driblerů Království Jugoslávie.^[5]

V roce 1936 vstoupil ČSK do Bělehrad První A-League, který byl jedním z Jugoslávská druhá liga V té době, ale sestoupil po dvou letech.^[5] Generační změna v kádru je považována za důvod tak špatné sezóny, ale už po jednom roce byl klub zpět a okamžitě vyhrál šampionát.^[5] V té sezóně však byl klub sloučen s FK Istra, tah, který nebyl podporován mnoha členy řídící rady, a ještě méně mezi hráči.^[5] Z tohoto důvodu poklesla místní popularita a drtivá většina hráčů se přestěhovala do sousedních klubů Banovac, Makiš a Šećeranac.^[5] Toto dělalo stagnaci v klubu a během následujících sezón klub nekonkuroval v žádné úrovni až do roku 1942.^[5]

Klub během druhé světové války (1942–1944)

V době druhá světová válka bylo království Jugoslávie napadeno v dubnu 1941 Síly osy a rozdělené. Části Srbska klesly na Nezávislý stát Chorvatsko, Maďarské království nebo byli pod Nacistické Německo správy mezi Bělehradem, který byl obsazen Wehrmacht. Za obtížných okolností bylo povoleno určitým klubům hrát fotbal, včetně ČSK. Již po invazi se klub vrátil do roku 1942 po šesti letech abstinence úspěšně v soutěži a vyhrál první bělehradskou ligu, čímž hrál příští sezónu v Srbská liga, nejvyšší národní úroveň během války. V 1942–43 sezóny skončil klub na 4. místě, což je pozoruhodný úspěch, protože skončili před několika oblíbenými hráči Jedinstvo Bělehrad nebo VYHŘÍVAT SE.^[6]

V té době se konal populární domácí turnaj Letnji Pehar (Summer Trophy), kde soutěžily nejlepší kluby BSK, SK 1903, Obilić Bělehrad a tak také ČSK. Nakonec klub porazil SK Banovac ve čtvrtfinále (2–1, 0–1), ale v semifinále prohrál s SK 1903 (0–2, 0–2).^{[Citace je zapotřebí ]} Sezónu první ligy Bělehrad v letech 1943–44 tvořilo 10 klubů, ale po 8 kolech byla přerušena a ČSK se umístil na 6. místě. Do konce války klub nehrál pod svým jménem, ​​pouze obnovil své jméno v roce 1948 jako FK Čukarički, nyní součást Čukarički Sports Association.^[2][5]

Od podtřídy k první lize (1944–2003)

Ex-národní hráč Milan Dudić zahájil svou profesionální kariéru v Čukaričkách a v letech 1999 až 2002 hrál za klub.

V roce 1948 hrál v bělehradské druhé lize, což byla 6. úroveň nově vytvořeného systému ligy v Socialistická Jugoslávie, klub skončil na 4. místě. Trénoval ho Jovan Veselinović a tým tvořili většinou zkušení starší hráči. V letech 1950–51 s již zrekonstruovaným týmem skončil na třetím místě a postoupil do první bělehradské ligy, kde také skončil třetí a dosáhl postupu do bělehradské Podsavezna ligy 1953–54, národní čtvrté úrovně, kde opět skončil třetí. Pod vedením trenéra Žikice Spasojeviće a útočníka Petara Popoviće archivovali postup do srbské ligy 1954–55, třetí úrovně.

V létě 1955 se stal hlavním trenérem Vule Radosavljević, ale klub ukončil první polovinu sezóny dole. Radosavljević byl nahrazen Dragomirem Kojadinovićem a došlo také ke změnám ve vedení klubu, což mohlo přispět k návratu s týmem zakončujícím sezónu na 8. místě. To jim vyneslo účast na pley-off pro Jugoslávská druhá liga, nicméně se jim nepodařilo kvalifikovat. V letech 1955–56 opustilo klub mnoho hráčů a pod vedením trenéra Braňa Aćimoviće skončili na 2. místě v bělehradské lize Podsavezna. Rok 1956 je rokem začátku podzimu, kdy v tomto období odešlo do důchodu mnoho důležitých hráčů klubu.

Mnoho klubových pokynů a trenérů uspělo. Klub tedy neustále hrál v bělehradských ligách. Velký úspěch přinesl klubu o deset let později v sezóně 1966–67, kdy skončili na prvním místě ve druhé bělehradské lize a ve stejném roce vyhráli bělehradský pohár.^[2] Byli povýšeni do Srbské ligy, kde byli neustále na vrcholu.^[2] V těchto sezónách tedy klub soutěžil o postup do jugoslávské druhé ligy, které dosáhl jako mistr sezóny 1971–72. Tam Čukarički několik let držel, ale nepodařilo se mu postoupit do Jugoslávská první liga.^[2]

Na počátku 90. let hrál klub znovu ve třetí řadě a v letech 1993 až 1995 ve druhé lize Svazová republika Jugoslávie.^[2] V sezóně 1994–95 se klubu konečně poprvé v historii podařilo postoupit do první ligy, kde hrál až do roku 1998.^[2] V Jugoslávský pohár v roce 1995 Čukarički vstoupil do čtvrtfinále a soutěžil také v Pohár Intertoto UEFA v 1996 a 1997.^[2] Jejich největší úspěch v tomto období nastal v sezóně 1999–00, kdy skončili na 6. místě v první lize, které se zúčastnilo 21 týmů.^[2] Klub zůstal až do roku 2003 v první divizi.^[2]

Od insolvence k privatizaci (2003 – současnost)

Miloš Ninković, zde jako hráč Dynamo Kyjev, pocházel z mládežnické školy klubu a tři roky hrál jako profesionál za Čukarički.

Po čtyřech letech v první lize sestoupil Čukarički v roce 2003. Ačkoli uspěl v roce 2004 jako mistr skupiny West v přímé re-propagaci, klub sestoupil znovu v roce 2005. Čukarički byl přejmenován na počátku 2000s, jako srbská společnost Stankom věnován jako hlavní sponzor a donor. Proto byl klub dlouho známý pod tímto jménem Čukarički Stankom. Příchodem Stankomu se klub stabilizoval. Takže vylepšili organizaci, zvýšili kapacitu stadionu na 7 000 a také přinesli lepší finanční situaci. V roce 2007 se Čukarički konečně dostal do nejvyšší divize, do Srbská SuperLiga.

Aleksandar Kolarov, tady v dresu město Manchester, hrál v letech 2003 až 2006 za klub a je považován za nejslavnějšího hráče, který kdy hrál za Čukarički.

Od srpna 2007 do prosince 2008 bývalý Bundesliga manažer Dragoslav Stepanović trénoval klub. Po sedmi porážkách v řadě a době mezi posledním místem v sezóně 2008–09 byl ze svých povinností uvolněn. Na konci sezóny se tým pod trenérem umístil na 9. místě v tabulce Dejan Đurđević a zůstal v lize.

Sezóna 2009–10 skončila pro Čukarički na 13. místě a unikla s náskokem tří bodů Napredak Kruševac stěží sestup. Toto štěstí by tým už neměl mít v sezóně 2010–11. Klub nemohl vyhrát ani jeden ze svých třiceti ligových zápasů a skončil s pouhými pěti body na posledním místě a sestoupil do Srbská první liga.^[2]

Ani ve druhé lize nebyl Čukarički příliš úspěšný. Se 41 body si byli rovni s Banát Zrenjanin a Radnički Sombor. Z důvodu přímého srovnání mezi všemi třemi týmy musel do 3. ligy vstoupit jako 15. finálového stolu pouze Radnički Sombor. Klub se nacházel ve velmi obtížné finanční situaci a byl na pokraji bankrot Rok 2011 však znamenal zlom, protože stavební a velkoobchodní společnost ADOC, která působí v lékárna, diagnostika a stavební průmysl, koupil Čukarički a okamžitě investoval do klubu, čímž se Čukarički stal prvním profesionálním fotbalovým klubem v Srbsko, který byl privatizován, a také jeden z mála klubů v Liberci Jihovýchodní Evropa, které jsou v soukromém vlastnictví.^[2][3][4]

Privatizací se významně zlepšila finanční a organizační situace klubu, ale také do infrastruktury a týmu byla investována.^[3][4] V sezóně 2012–13 klub řídil postup do druhé ligy a návrat do první ligy. V následující sezóně 2013–14 pokračoval rozmach klubu, takže Čukarički si dokázal zajistit překvapivé 5. místo v lize.

Evropský rekord

Zápasy

Sezóna	Soutěž	Kolo	Klub	Domov	Pryč	Agregát
1996	Pohár Intertoto UEFA	Skupina 9	Spartak Trnava	N / A	0–3	5
			FK Daugava	1–3	N / A
			Karlsruher SC	N / A	0–3
			Universitatea Craiova	1–2	N / A
1997	Pohár Intertoto UEFA	Skupina 10	Groningen	N / A	0–1	3. místo
			Gloria Bistrița	3–2	N / A
			Montpellier	N / A	1–3
			Spartak Varna	3–0	N / A
2014–15	Evropská liga UEFA	1QR	Sant Julià	4–0	0–0	4–0
		2QR	Grödig	0–4	2–1	2–5
2015–16	Evropská liga UEFA	1QR	Domžale	0–0	1–0	1–0
		2QR	Gabala	1–0	0–2	1–2
2016–17	Evropská liga UEFA	1QR	Ordabasy	3–0	3–3	6–3
		2QR	Videoton	1–1	0–2	1–3
2019–20	Evropská liga UEFA	1QR	Banants	3–0	5–0	8–0
		2QR	Molde	1–3	0–0	1–3

Poznámky

• 1QR: První kvalifikační kolo
• 2QR: Druhé kvalifikační kolo

Stadión

Stadion Čukarički, také známý jako Stadion na Banovom brdu, byl slavnostně otevřen v roce 1969 a má celkovou kapacitu 4 070.^[7]

Podporovatelé jsou známí jako Brđani,^[8] hovorové jméno přisuzované lidem z bělehradské obytné oblasti známé jako Banovo Brdo kde se nacházejí kanceláře klubu a stadion. Skupina byla založena v roce 1991.^{[Citace je zapotřebí ]}

Vyznamenání a úspěchy

• Srbská SuperLiga
  • Třetí místo (2): 2014-15, 2015–16
• Srbský pohár
  • Vítězové: 2014–15

Aktuální tým

První tým

Ke dni 5. října 2020^[9][10]

Poznámka: Vlajky označují národní tým podle definice v Pravidla způsobilosti FIFA. Hráči mohou být držiteli více než jedné národnosti jiné než FIFA.

Ne. Poz. Národ Hráč 1 GK  SRB Nemanja Belić 3 DF  SRB Nemanja Tošić 5 MF  SRB Marko Docić (kapitán ) 6 DF  SRB Miladin Stevanović 7 FW  MNE Marko Rakonjac 10 FW  SRB Milutin Vidosavljević 11 MF  SRB Marko Šarić 12 GK  SRB Đorđe Petrović 14 MF  SRB Mitar Ergelaš 16 DF  SRB Dimitrije Kamenović 20 MF  MNE Asmir Kajević 21 DF  SRB Darko Puškarić 26 DF  SRB Uroš Drezgić

Ne. Poz. Národ Hráč 27 MF  BIH Milan Savić 30 DF  SRB Nikola Ćirković 40 DF  SRB Miloš Ostojić 55 MF  SRB Danilo Pantić (k zapůjčení od Chelsea ) 65 DF  SRB Stefan Šapić 71 GK  SRB Andrej Kožul 72 FW  SEN Ibrahima N'Diaye 77 MF  BIH Stefan Kovač 86 MF  SRB Veljko Birmančević 88 MF  SRB Jovan Lukić 93 MF  NGA Eze Vincent Okeuhie — MF  SRB Srđan Mijailović

Hráči s více národnostmi

• Stefan Kovač

Zapůjčeno

Poznámka: Vlajky označují národní tým podle definice v Pravidla způsobilosti FIFA. Hráči mohou být držiteli více než jedné národnosti jiné než FIFA.

Ne. Poz. Národ Hráč 17 MF  MNE Bojica Nikčević (na Novi Pazar do konce sezóny 2020–21)

Pozoruhodné hráče

Toto je seznam hráčů FK Čukarički s vyšším národním týmem:^[11]

• Seznam současných i bývalých hráčů FK Čukarički s článkem na Wikipedii naleznete na Kategorie: Hráči FK Čukarički.

Bývalí manažeři

• Karlo Dobrijević^[5]
• Franjo Giler^[5]
• Dragan Okuka (1. července 1996-30. Června 1997)
• Goran Stevanović (1. července 2001–01)
• Željko Simović (2003)
• Nikola Rakojević (2004–2005)
• Borislav Raduka
• Dragoslav Stepanović (24. srpna 2007 - 8. prosince 2008)
• Srđan Golović (prozatímní) (8. prosince 2008 - 26. prosince 2008)
• Dejan Đurđević (26. prosince 2008 - 30. června 2009)
• Miloljub Ostojić (1. července 2009 - 22. srpna 2009)
• Srđan Vasiljević (22. srpna 2009 - 30. ledna 2010)
• Simo Krunić (1. února 2010 - 12. srpna 2010)
• Aleksandar Jović (12. srpna 2010 - 9. listopadu 2010)
• Dragan Lacmanović (12. ledna 2011 - 30. června 2011)
• Vladimir Romčević (1. července 2011 - 1. února 2012)
• Vladan Milojević (1. února 2012 - 2. října 2015)
• Zoran Popović (6. října 2015 - 7. března 2016)
• Milan Lešnjak (7. března 2016 - 12. září 2016)
• Gordan Petrić (22. září 2016 - 17. prosince 2016)
• Nenad Lalatović (26. prosince 2016 - 14. května 2018)
• Nenad Mirosavljević (15. května 2018 - 30. června 2018)
• Simo Krunić (1. července 2018 - 25. května 2019)
• Aleksandar Veselinović (25. května 2019 - 20. září 2020)

Výrobci stavebnic a sponzoři triček

Reference

externí odkazy

• Oficiální webové stránky (v srbštině)