Estrellita mía - Estrellita mía

Estrellita mía
Žánrtelenovela
NapsánoDelia Fiallo
Režie:Diana Álvarez
V hlavních rolíchAndrea del Boca
Ricardo Darín
Země původu Argentina
Původní jazykšpanělština
Ne. ročních období1
Ne. epizod160
Výroba
VýrobceDarío Álvarez
Uvolnění
Původní síťTelefe
Poprvé zobrazeno v1987

Estrellita mía (Angličtina: Moje malá hvězda) je argentinský telenovela režie Diana Álvarez a hlavní role Andrea del Boca a Ricardo Darín.[1] To původně vysílal v roce 1987 na Telefe síť a byl komerčním úspěchem.

Pozadí

Estrellita mía je adaptace televizního seriálu radionovela El Ángel perverso napsáno Delia Fiallo. Příběh byl již několikrát adaptován: venezuelská televizní síť Venevisión původně to proměnil v sérii Lucecita v roce 1967 a znovu v roce 1972 pod stejným názvem, následovala verze s názvem Virginie v roce 1983; v Argentině byl příběh původně vysílán jako seriál Estrellita, esa pobre campesina v roce 1968 a byl následně adaptován jako film Lucecita v roce 1976. Pro Andrea del Boca, Estrellita mía byla její první telenovela po pěti letech, po roce 1982 Cien días de Ana. Její píseň „Necesito creer otra vez“ byla použita jako hudební téma seriálu a později se objevila na jejím albu Con amor.

Diana Álvarez a samotná série byly nominovány do roku 1987 Ocenění Martín Fierro za nejlepší režii a za nejlepší televizní seriál.[2] Od roku 1991 do roku 1992, série byla vysílána na Rete 4 v Itálii jako Stellina s italským dabingem.

Shrnutí spiknutí

Estrellita je mladá a chudá rolnice. Když její matka onemocní a zemře, přestěhuje se do Buenos Aires a je najata jako služebná v sídle Miguela a Graciely, kde žije její přítelkyně Modesta se synem Sergiem a pracuje jako kuchař. Miguel je biologický otec Estrellity, ale to je tajné. Než její matka zemřela, slíbil jí, že se o jejich dceru postará. Po přestěhování do svého domu se Estrellita setká s Juanjem, který je ženatý s Angelinou, postiženou ženou připoutanou k invalidnímu vozíku. Juanjo Angelinu nemiluje a zůstává s ní jen kvůli pocitu viny v domnění, že její stav je výsledkem autonehody, do které ji zapojil. Estrellita a Juanjo se do sebe zamilují, ale dívka je opakovaně zdiskreditována a ponížena Graciela a Angelina, kteří nevědomě všem jen předstírají, že jsou invalidní, aby s ní udrželi Juanjo.

Estrellita otěhotní Juanjo, ale aby se předešlo kontroverzi, je sděleno, že Sergio je otcem. Rozhodne se provdat za Sergia, ale svatba je nakonec zrušena, když uteče, protože si nemůže vzít muže, kterého nemiluje. Náhodou Sergio zjistí, že Angelina je schopná chodit, a následně ji nastaví tak, aby byla její lež vystavena všem. Juanjo jí řekne, že se chce rozvést, aby mohla být s Estrellitou a jejich dítětem. Angelina se chystá zabít Estrellitu ve svém bytě a pokusit se ji shodit ze schodů. Nakonec ztratí rovnováhu a sama spadne ze schodů. Je ironií, že kvůli trvalým zraněním nyní opravdu není schopna chodit. Estrellita a Juanjo se vzali a brzy nato Miguel zemřel.

Angelina se rozhodne odstěhovat z Buenos Aires a požádá Juanjo, aby ji vzal autem na letiště. Jako pomstu popadne volant a způsobí nehodu, při které zemře. Juanjo je ve vážném stavu a je převezen do nemocnice, kde jeho bývalá milenka Mirella pracuje jako lékařka. Žena je stále přitahována k němu, a když se dozví, že v důsledku nehody Juanjo trpí amnézie, protože není schopna obnovit žádnou z jeho minulých vzpomínek, rozhodne se ho převézt do Spojených států, aby byl ošetřen. Mezitím Estrellita omdlela při zprávě o Juanjově nehodě. Babička María ho jde navštívit do nemocnice a vezme s sebou jejich dceru. Naivně nastupuje do letadla s Mirellou a Juanto do USA, aniž by si uvědomila intriky, které vykládá manipulativní žena. Mirella pokračuje ve vymýšlení faktů z Juanjova života a vyhýbá se jakékoli zmínce o Estrellitě, která nyní nedokáže vystopovat svého manžela a dceru. Jejich cesty se však jednoho dne musí znovu křížit.

Obsazení

Reference

  1. ^ „Estrellita Mia“ (ve španělštině). www.delboca.net. Archivovány od originál dne 14. února 2005. Citováno 28. června 2020.
  2. ^ „PREMIOS“ MARTIN FIERRO „VÝROBA LA 1987“ (PDF) (ve španělštině). www.aptra.org.ar. Archivovány od originál (PDF) dne 27. dubna 2014. Citováno 26. června 2020.

externí odkazy