Esther Hautzig - Esther Hautzig

Esther R. Hautzig (hebrejština: אסתרוהאיג, Narozen 18. října 1930 - zemřel 1. listopadu 2009 v Americe) byl an americký spisovatelka, nejlépe známá pro svou oceněnou knihu Nekonečná step (1968).

Esther Hautzig (dříve známá jako Esther Rudomin) se narodila v roce Wilno, Polsko (současnost Vilnius, Litva). Její dětství bylo vážně přerušeno začátkem roku druhá světová válka a dobytí východního Polska v roce 1941 sovětský vojsko. Její rodina byla vykořeněna a deportována do Rubtsovsk, Sibiř kde Esther strávila následujících pět let v drsném exilu. Její oceněný román Nekonečná step je autobiografický popis těchto let v Sibiř. Po válce, když jí bylo 15, se s rodinou přestěhovala zpět do Polska, i když ve svém srdci chtěla Esther zůstat. Hautzig údajně napsal Nekonečná step na výzvu kandidáta na prezidenta Adlai Stevenson, kterému napsala po přečtení jeho článků o jeho návštěvě u Rubtsovsk.

Osobní život a smrt

Rudomin se setkal Walter Hautzig, koncert klavírista Na cestě do Ameriky na studentské vízum v roce 1947. Vzali se v roce 1950 a měli dvě děti, Deborah, dětský autor, a David. Zemřela 1. listopadu 2009 ve věku 79 let na kombinaci městnavého srdečního selhání a komplikací způsobených Alzheimerovou chorobou.^[1]

Hautzig pomohl objevit a nakonec publikovat diplomovou práci z matematiky^[2] napsala její strýc Ela-Chaim Cunzer (1914-1943 / 44) na University of Wilno v roce 1937. Cunzer byl mimo jiné vyučován Antoni Zygmund. Cunzer zemřel v koncentračním táboře.

Funguje

Mnoho z Hautzigových prací jsou knihy o každodenním životě předpubertálních a raně adolescentních dětí. Podporují průzkum a aktivitu Čtyři jazyky knihy jsou psány v angličtině, španělštině, francouzštině a ruštině.

Udržovala hluboké spojení s krajanskou jidišskou literární komunitou. Dopisovala si s Chaim Potok^[3]a napsal úvod k novému vydání kulturní historie Izraele Cohena ve Vilně (Vilnius).^[4]Hautzigova kniha Nekonečná step vyšlo v desítkách vydání a bylo přeloženo do mnoha jazyků, včetně katalánštiny, holandštiny, dánštiny, angličtiny (Braillova písma), francouzštiny, němčiny, řečtiny, indonéštiny, japonštiny, sinhálštiny a švédštiny.^[5]

Každodenní život

• Vaříme bez vaření. New York: Crowell, 1955.
• Dělejme dárky. 100 dárků za méně než 1,00 $. New York: Crowell, 1962.
• Doma: Návštěva ve čtyřech jazycích. Ilustroval Aliki Brandenberg. New York: Macmillan, 1968.
• V parku: Exkurze ve čtyřech jazycích. Ilustroval Ezra Jack Keats. New York: Macmillan, 1968.
• Ve škole: Učení ve čtyřech jazycích. Ilustroval Nonny Hogrogian. New York: Macmillan, 1969.
• Pojďme udělat více dárků: Snadné a levné dárky pro každou příležitost. Ilustroval Ray Skibinski. New York: Macmillan, 1973.
• Skvělé vaření: 16 receptů bez sporáku. Ilustrovaná Beth Peckovou. New York: Lothrop, Lee & Shepard Company, 1973
• Život s pracujícími rodiči: Praktické rady pro každodenní situace. Ilustroval Roy Doty. New York: Macmillan, 1976.
• Dárek pro mámu. Ilustrováno Donnou Diamond. New York: Puffin Books, 1981.
• Prázdninové pochoutky. Ilustrováno Yaroslavou. New York: Macmillan, 1983.
• Zvýrazněte to: karty, dekorace a party laskavosti na svátky a jiné zvláštní příležitosti. Ilustruje Martha Weston. New York: Macmillan, 1986.
• Ve vzduchu: V zákulisí televizního zpravodajství. Fotografie Davida Hautziga. New York: Macmillan, 1991. K dispozici také v Braillově písmu.

Kultura a historie

• Nekonečná step: Dívka v exilu. New York: Scholastic Book Services, 1968.
• Peretz, Isaac Leib. Případ proti větru a další příběhy. Přeloženo (z jidiš). S Leonem Steinmetzem. New York: Macmillan, 1975.
• Peretz, Isaac Leib. Sedm dobrých let a další příběhy. Přeloženo. Philadelphia: Jewish Publication Society of America, 1984.
• Pamatujte, kdo jste: Příběhy o tom, že jste židovský. New York: Crown Publishers, 1990.
• Bohatství. Ilustrováno Donnou Diamond. New York: HarperCollins, 1992. K dispozici také v Braillově písmu.
• Obrázek babičky. Ilustrovaná Beth Peckovou. New York: Farrar Straus a Giroux, 2002. K dispozici také ve francouzštině.

Reference