Kostel v Essenbaeku - Essenbæk Church

Kostel v Essenbaeku
Essenbæk Kirke
Essenbæk Kirke, Assentoft (1.2) .jpg
Kostel Essenbæk se nachází v Dánsku
Kostel v Essenbaeku
Kostel v Essenbaeku
Umístění v Dánsku
56 ° 26'26,6064 "N 10 ° 8'55.3092 ″ východní délky / 56,440724000 ° N 10,148697000 ° E / 56.440724000; 10.148697000Souřadnice: 56 ° 26'26.6064 "N 10 ° 8'55.3092 ″ východní délky / 56,440724000 ° N 10,148697000 ° E / 56.440724000; 10.148697000
UmístěníVolkmøllevej 2, 8960 Randers SØ
ZeměDánsko
OznačeníCírkev v Dánsku
webová stránkahttp://defiresogne.dk/essenbaek-kirke-og-kirkegaard/
Dějiny
PostaveníAktivní
Zakladatel (é)Jørgen (Christensen) počítá Scheel
Zasvěcen28. listopadu 1869
Architektura
Funkční stavFarní kostel
Architekt (s)Johannes Frederik (Frits) Christian Uldall
StylKulatý oblouk
PrůkopnickýŘíjna 1868
Dokončeno1869
Správa
FarníEssenbæk
DěkanstvíRanders Southern
DiecézeAarhus

Kostel v Essenbaeku (Essenbæk Kirke) v Assentoft je farní kostel v Farnost Essenbæk v Randers Southern Provostship v Diecéze Aarhus.

Starý kostel Essenbæk

Starý kostel Essenbæk v ca. 1865.[1]

Dřívější kostel byl postaven na kopci[2] v sto Haldherred[3] pravděpodobně ve 12. století a od 13. století je známý jako Essenbæk (Eskingbec)[4] - název, který snad odkazuje na současný potok Volkmølle Creek (Volkmølle Bæk).[5] První částice eskakování údajně znamená obyvatele Assentoftu,[6] ale potok se zdá být později pojmenován po plnicí mlýn (valkemølle), který však byl časem používán jako mlýn.[7]

Kostel byl poprvé postaven v románském slohu[8] jako loď a pravděpodobně a kněžiště - vnitřně sestávající z žula balvany[9] postaven kolem surového polní kámen,[10] a externě z žuly kvádry. Na severní a jižní straně kostela byl jednoduchý obdélníkový vchod a strop kostela byl rovný a plastery. Později byl kněžiště strženo a poté byl východní konec lodi ohraničen znakem ogival arch. kněžiště byl používán jako takový a severní vchod byl zazděn.[9] Pravděpodobně také později malý kulaté klenuté na severní straně bylo založeno okno a kostelní věž odpočívá na pět sloupy[11] zabudovaný do lodi[9] a s pyramidová střecha olova[11] byl přidán[12] nad jihozápadním rohem kostela. A kostelní veranda u jižního vchodu a tříslová klenba[9] se zdálo přidáno v 15. století.[11] Pak byl kostel vnitřně 31¾ mimozemšťan (19,93 metrů) dlouhý a široký 12¼ mimozemšťanů (7,69 metrů).[9] Kostel stál v severozápadním rohu a[2] ca. 65 metrů dlouhý a 65 metrů široký hřbitov oplocený 1,5 metru vysokým balvanem hráz, na jihozápad, ve kterém byla hnací brána a pěší brána v obíleném portálu[13] v pozdně středověké styl velká středověká cihla.[14]

Figurky z ca. 1475 představující Marii (vlevo) a Krista (vpravo) z triptychu kostela ve starém Essenbæku a figurku (uprostřed) z 15. století představující „milosrdenství“ z jednoho ze dvou kostelů bye-oltáře.[15]

Již 4. září 1424 se kostel jmenoval Old Essenbæk (Gamel Essenbæk; Gammel Essenbæk), a poté byl ve vlastnictví Opatství Essenbæk,[16] který byl spolu s majetkem králem zkonfiskován v roce 1540.[17] Když bylo opatství později strženo, jeho zvon byl převezen do kostela.[18]

Christen Skel Jørgensen koupil 7. září 1678 “podíl církve na desátek ze zmíněných farností příslušné věcné břemeno přes fary a malé podniky farních úředníků a všech přilehlých pozemků církví a dalšího věcného břemene a právo na prezentaci ” (Kirkens Andel af Tienden af ​​nævnte Sogne, Herligheden over Præstegaardene o Degnebolene og alt Kirkernes tilliggende Jordegods og anden Herlighed samt Kaldsretten) včetně např. Farnost Essenbæk.[19] S tímto takzvaným patronátním právem[20] ve skutečnosti byl vlastníkem kostela, i když byl odpovědný za jeho stav.[21]

Když historik umění N. L. Høyen v roce 1830 navštívil kostel Essenbæk, nakreslil např. své křtitelnice.[22] Když však v létě 1865 architekt Johannes Frederik (Frits) Christian Uldall[23] navštívil kostel, stála tam další křtitelnice[24] - tenhle v Barokní styl ze dřeva,[25] a představující klečící postavu nesoucí umyvadlo.

Starý kostel v Essenbaeku

Na podzim roku 1865[24] tehdy zchátralý kostel byl stržen, ale hřbitov byl zachován,[26] a byl používán ještě několik let.[27] Některé z církevního nábytku, včetně 10 z triptych Figurky představující 12 Apoštolové, byly prodány v aukci, ale figurky představující apoštoly James the Just a Petr byly odvedeny zedníkem N. Schunckem, který se podílel na demolici. V roce 1894 je dal Randersovo muzeum ao dva roky později hraběnka Christiane Scheel dal figurky triptychu Kristus a Mary do muzea.[28] V roce 1910 byl na hřbitově postaven pomník a v roce 1971 byly k tehdejším přístavbám přidány dřevěné brány zavěšený na dlaždice portál na hřbitovní hrázi.[13] Kolem pomníku jsou vyznačeny rohy kostela[12] nyní hranami vyvýšenými přírodními kameny.[13]

Historie budovy

Karikatura ze satirického periodika „Folkets Nisse“ 10. srpna 1867.[29]

„Majitel kostela“ chtěl postavit nový kostel v Assentoftu, ale místní farní dozorce že by nový kostel jako ten starý stál před vesnicí.[30] The Ministerstvo pro církevní záležitosti a veřejné poučení, která zprostředkovávala komunikaci mezi oběma stranami,[27] odhaduje se v roce 1866, že se nemohou dohodnout,[30] ale v říjnu 1868 byla zahájena stavba nového kostela[24] v Assentoftu.[31] Byl to první kostel, který Frits Uldall[23] a 28. listopadu 1869 byl vysvěcen nový kostel Essenbæk[21] podle Biskup Brammer.[32] Jeho zvon byl přepracován v roce 1885.

Poté, co „majitel kostela“ požádal o osvobození od odpovědnosti za stav kostela,[21] kostel se v roce 1913 stal samosprávným.[33]

Architektura

Essenbæk Kirke, Assentoft (7) .jpg

Kostel je postaven ve tvaru oblouku z červené velké středověké cihly,[32] na základna žulových kvádrů ze starého kostela Essenbæk. Skládá se z hlavní lodi a kněžiště v jednom, vnitřně oddělených kulatou klenutou vítěznou zdí, a apsida na východ,[25] a na západ 26,4 metru vysoká věž s osmibokou věží, jejíž dílčí místnost sloužila jako veranda kostela. Strop krovu kostela je pokryt olovem.[26]

V kostele kazatelna, lavice, rámce oltářní obraz Při vysvěcení kostela byly listy ve stropě krokve v románském stylu.[32] Oltářní obraz byl obrazem od A. Dorph představující Krista a Farizeové.[25]

Nábytek

Křtitelnice.

Jako oltářní obraz stojí růže[34] mědi.[25]

The oltářní svícny jsou z ca. 1600.

Křtitelnice z Raný středověk[32] je ze žuly v románském stylu,[26] s úlevy hlav na kůlech,[25] an beránek Boží, pták a dva lvi na pánvi.[26] To bylo používáno jako ptačí koupele[11] na zahradě u Gammel Estrup, dokud nebyl v roce 1869 přemístěn do kostela.[26] Je to pravděpodobně totožné s křtitelnicí, která v roce 1830 stála ve starém Essenbaekově kostele.[22]

Na půda orgánu na západním konci kostela stojí orgán čtyřmi hlasy.[26]

Výplně

1967-1968

Mogens Henri Jørgensen maluje strop lodi,[34] kazatelna a lavice.[25]

1985

Skleněné mozaiky od lodi Mogens Henri Jørgensen jsou instalovány v hlavní lodi.

1986

Kancl a apsida, s oltářními růžemi vzadu.

Nainstalováno je více děl Mogense Henriho Jørgensena - skleněná mozaika v kněžiště, vitráže v apsidě a oltářní obraz se zvedl [34]

1993

Je nainstalováno skleněné mozaikové okno od Mogense Henri Jørgensena.[34]

Okolí

Na ca. tři sudy půdy kolem kostela byl upraven hřbitov, který byl obklopen zdí z tvarovaných kamenů směrem na jih a na západ, kamennou hrází na sever a na východ a osázen jehličnaté stromy podél zbytku jeho severního okraje.[31] Poté, co tam byly noc předtím pohřbeny nově pohřbené rakve ze starého hřbitova, který jej mohl stát, byl nový hřbitov vysvěcen 28. listopadu 1872 biskupem Brammerem a farním knězem Alfredem Hjalmarem Elmqvistem.[27]

A márnice byl postaven na hřbitově v roce 1930.[35]

Památky

Rasmus Pedersen (vlevo), Anne Nielsdatter (uprostřed) a Bertel Henningsen (vpravo).

V severní stěně verandy kostela je instalován velký náhrobní kámen s portrétními reliéfy v napůl postavě Anne Nielsdatter a jejích manželů Rasmus Pedersen a Bertel Henningsen.[26] Prvním z mužů byli Essenbæk a Kristrup soudní okresní vykonavatel až do své smrti v roce 1602, a jako takový byl následován druhým mužem.[36] Ca. dva metry dlouhé a ca. jeden a půl metru vysoký pískovcová deska možná ležel v podlaze starého kostela Essenbæk.[31]

Kněží

ÅrPræst
Ca. 1500Peder Kat
Ca. 1537Magister Laurits
Ca. 1570Christen Thomsen
1572-1583Thomas Christensen
1583-1619Rasmus Andersen
1619-1635Jens Hansen Bruun
1635-1674Jens Hansen Trige
1674-1704Hans Lauritsen Carlbye
1704-1724Laurits Hansen Trige
1724-1768Niels Bertelsen Brunow
1768-1787Frederik Pedersen Berg
1787-1809Frederik Bartholin Berg
1809-1839Jørgen C. Bloch Hegelund
1839-1863Christian Dinesen
1864-1890Alfred Hjalmar Elmquist
1890-1921Mads Chr. Andr. Østergård
1922-1937Jens Michael Mikkelsen
1938Viggo Anton Sophus Jan Pade
1938-1979Børge Gabriel Barsøe
1980-1990Anna Stovgaard Nicolaisen
1991-Inger Lise Gram[37]

Reference

  1. ^ Nielsen, Allan Berg (1984). Essenbæk gamle kirke v Årsskrift 1984. Auning, Dánsko: Lokalhistorisk forening pro Sønderhald Kommune og Sønderhald Egnsarkiv, s. 20
  2. ^ A b Møbjerg, Morten. Sct. Bernhard i Essenbæk v Scénář. http://www.scriptoriet.info/en-essenbaek.htm#The_old [Citováno 2016-07-10]
  3. ^ Nielsen, Niels; Skautrup, Peter; Mathiassen, Therkel (1963). J. P. TRAP: DÁNSKO. FEMTE UDGAVE. REDIGERET AF NIELS NIELSEN • PETER SKAUTRUP • THERKEL MATHIASSEN. RANDERS AMT. BIND VII, 2. Kodaň, Dánsko: G. E. C. Gads Forlag, str. 841-842
  4. ^ Nielsen, Niels; Skautrup, Peter; Mathiassen, Therkel (1963). J. P. TRAP: DÁNSKO. FEMTE UDGAVE. REDIGERET AF NIELS NIELSEN • PETER SKAUTRUP • THERKEL MATHIASSEN. RANDERS AMT. BIND VII, 2. Kodaň, Dánsko: G. E. C. Gads Forlag, s. 847
  5. ^ Mariager, Rasmus (1937). HISTORIE ESSENBÆK SOGNS: SAMLET OG UDGIVET AF R. Mariager. Odder, Dánsko; Duplikeringsbureauet, str. 1
  6. ^ Gyldendal. Essenbæk Kloster v Den Store Danske. http://denstoredanske.dk/Danmarks_geografi_og_historie/Danmarks_historie/Nordens_middelalderark%C3%A6ologi/Essenb%C3%A6k_Kloster [Citováno 2016-08-24]
  7. ^ Mariager, Rasmus (1937). HISTORIE ESSENBÆK SOGNS: SAMLET OG UDGIVET AF R. Mariager. Odder, Dánsko; Duplikeringsbureauet, str. 85
  8. ^ Mejlsø, Jørgen; Jørgensen, Johannes Liingaard; Kristiansen, Karsten (2011). DANSKE FORTIDSMINDER. http://www.fortidsmindeguide.dk/Essenbaek-Kirke.ma003.0.html [Citováno 2016-07-22]
  9. ^ A b C d E Nielsen, Allan Berg (1984). Essenbæk gamle kirke v Årsskrift 1984. Auning, Dánsko: Lokalhistorisk forening pro Sønderhald Kommune og Sønderhald Egnsarkiv, s. 16
  10. ^ Hansen, Karl (1832). Danske Ridderborge, beskrevne tildeels efter utrykte Kilder. Kodaň, Dánsko; Hofboghandler Beekens Forlag, str. 132
  11. ^ A b C d Nielsen, Allan Berg (1984). Essenbæk gamle kirke v Årsskrift 1984. Auning, Dánsko: Lokalhistorisk forening pro Sønderhald Kommune og Sønderhald Egnsarkiv, s. 19
  12. ^ A b Møbjerg, Morten (2001). Sct. Bernhard i Essenbæk v Årsskrift 2001. Auning, Dánsko: Lokalhistorisk Forening pro Sønderhald Kommune og Sønderhald Egnsarkiv, s. 26
  13. ^ A b C Slots- og Kulturstyrelsen. Essenbæk Kirketomt. http://www.kulturarv.dk/fundogfortidsminder/Lokalitet/47437/ [Citováno 2016-07-17]
  14. ^ Nielsen, Allan Berg (1984). Essenbæk gamle kirke v Årsskrift 1984. Auning, Dánsko: Lokalhistorisk forening for Sønderhald Kommune og Sønderhald Egnsarkiv, str. 14-15
  15. ^ Informační přihlášení do muzea Østjylland.
  16. ^ Hedemann, Markus; Knudsen, Anders Leegaard; Hansen, Thomas (2010). č. 14240904001 v Diplomatarium Danicum. http://diplomatarium.dk/ [Citováno 2016-07-30]
  17. ^ Mariager, Rasmus (1937). HISTORIE ESSENBÆK SOGNS: SAMLET OG UDGIVET AF R. Mariager. Odder, Dánsko; Duplikeringsbureauet, str. 11
  18. ^ Hansen, Karl (1832). Danske Ridderborge, beskrevne tildeels efter utrykte Kilder. Kodaň, Dánsko; Hofboghandler Beekens Forlag, str. 134
  19. ^ West, F. J. (1908). Kronens Skøder: paa afhændet og erhvervet Jordegods i Danmark, fra Reformationen til Nutiden. Andet Bind. 1648-1688. Kodaň, Dánsko; Rigsarkivet, str. 453
  20. ^ Blangstrup, Christian (1924). SALMONSENS KONVERSATIONSLEKSIKON. Anden Udgave. Bind XVIII: Nordlandsbaad-Perleøerne. Kodaň, Dánsko: A / S J. H. Schultz Forlagsboghandel, str. 971
  21. ^ A b C Blangstrup, Christian (1922). SALMONSENS KONVERSATIONSLEKSIKON. Anden Udgave. Bind XIII: Jernbaneret-Kirkeskat. Kodaň, Dánsko: A / S J. H. Schultz Forlagsboghandel, str. 926
  22. ^ A b Nielsen, Allan Berg (1984). Essenbæk gamle kirke v Årsskrift 1984. Auning, Dánsko: Lokalhistorisk forening pro Sønderhald Kommune og Sønderhald Egnsarkiv, s. 26
  23. ^ A b Nielsen, Allan Berg (1984). Essenbæk gamle kirke v Årsskrift 1984. Auning, Dánsko: Lokalhistorisk forening pro Sønderhald Kommune og Sønderhald Egnsarkiv, s. 13
  24. ^ A b C Nielsen, Allan Berg (1984). Essenbæk gamle kirke v Årsskrift 1984. Auning, Dánsko: Lokalhistorisk forening pro Sønderhald Kommune og Sønderhald Egnsarkiv, s. 17
  25. ^ A b C d E F Essenbæk Sogns Menighedsråd. Essenbæk Kirke. http://defiresogne.dk/essenbaek-kirke-og-kirkegaard/ [Citováno 2016-09-14]
  26. ^ A b C d E F G Nielsen, Niels; Skautrup, Peter; Mathiassen, Therkel (1963). J. P. TRAP: DÁNSKO. FEMTE UDGAVE. REDIGERET AF NIELS NIELSEN • PETER SKAUTRUP • THERKEL MATHIASSEN. RANDERS AMT. BIND VII, 2. Kodaň, Dánsko: G. E. C. Gads Forlag, s. 848
  27. ^ A b C Johansen, Ejnar Thuesen (1979). Da man flyttede ligene i Assentoft v Årsskrift 1979. Lokalhistorisk Forening pro Sønderhald Kommune, s. 37
  28. ^ Nielsen, Allan Berg (1984). Essenbæk gamle kirke v Årsskrift 1984. Auning, Dánsko: Lokalhistorisk forening pro Sønderhald Kommune og Sønderhald Egnsarkiv, s. 21
  29. ^ Mariager, Rasmus (1937). HISTORIE ESSENBÆK SOGNS: SAMLET OG UDGIVET AF R. Mariager. Odder, Dánsko; Duplikeringsbureauet, str. 20
  30. ^ A b Mariager, Rasmus (1937). HISTORIE ESSENBÆK SOGNS: SAMLET OG UDGIVET AF R. Mariager. Odder, Danmark; Duplikeringsbureauet, str. 19
  31. ^ A b C Mariager, Rasmus (1937). HISTORIE ESSENBÆK SOGNS: SAMLET OG UDGIVET AF R. Mariager. Odder, Dánsko; Duplikeringsbureauet, str. 21
  32. ^ A b C d Trap, Jens Peter (1875). Statistisk-topographisk Beskrivelse af kongeriget Danmark ved J. P. Trap. Anden Udgave. Femte Deel. Kodaň, Dánsko; Forlagsbureauet i Kjøbenhavn, str. 593
  33. ^ Fritfelt, Salomon J. (1956). Vort Sogns Historie i 100 Aar. http://www.vortsognshistorie.dk/record.aspx?ref=050055&hitno=&browse=yes&showfields [Citováno 2016-09-14], str. 55
  34. ^ A b C d Slots- og Kulturstyrelsen. KUNSTINDEX DÁNSKO & WEILBACHS KUNSTNERLEKSIKON. https://www.kulturarv.dk/kid/VisWeilbach.do?kunstnerId=1093&wsektion=alle [Citováno 2016-09-14]
  35. ^ Mariager, Rasmus (1937). HISTORIE ESSENBÆK SOGNS: SAMLET OG UDGIVET AF R. Mariager. Odder, Dánsko; Duplikeringsbureauet, str. 22
  36. ^ Mehlsen, Ejnar (1919). Essenbæk Kloster v Aarbog udgivet af Randers Amts Historiske Samfund. Årgang 13. 52-60. Randers, Dánsko: Randers Amts Historiske Samfund, str. 57
  37. ^ Virring Church. VIRRING-ESSENBÆK SOGNEKALD: Præsterække. Virring, Dánsko.