Ernst Adalbert von Harrach - Ernst Adalbert von Harrach
Počet Ernst Adalbert von Harrach (4. listopadu 1598 - 25. října 1667) byl rakouský katolík Kardinál kdo byl jmenován Arcibiskup pražský a Princ-biskup z Trenta. Jeho jméno čeština je Arnošt Vojtěch hrabě z Harrachu.
Časný život
Adalbert von Harrach se narodil 4. listopadu 1598 v Vídeň, Rakousko, syn hraběte Karl von Harrach a Maria Elisabeth von Schrattenbach. Vyučil ho Nikolaus Walther a později byl díky spojení své rodiny s Italský aristokratický rodiny včetně Borghese a Barberini,[1] přiznal k Collegio Teutonico v roce 1616. V roce 1621 byl vysvěcen na kněze ve věku 22 let[2] a stal se tajným komorník na Papež Řehoř XV.
Církevní kariéra
V roce 1622, pouhých 24 let, byl zvolen Adalbert von Harrach Arcibiskup pražský s osvobozením za to, že ještě nedosáhli kanonického věku. Byl vysvěcen a vysvěcen v roce 1623 v Sixtinská kaple kardinál Marcantonio Gozzadini.
V roce 1626 byl povýšen na kardinála Papež Urban VIII a v roce 1632 byl jmenován kardinálem-knězem z Santa Maria degli Angeli e dei Martiri kde působil 12 let. Byl jmenován kardinálem-knězem z Santa Prassede v roce 1644 a účastnil se Papežské konkláve z roku 1644, který zvolil Pope Innocent X.
Adalbert von Harrach se účastnil Papežské konkláve z roku 1655 který zvolil Papež Alexander VII a v roce 1663 byl zvolen Biskup z Trenta se svolením ponechat si oba biskupství (druhým je Praha, kterou si ponechal).
Jako primát českého království
Po povýšení na kardinála v roce 1626 byl učiněn primát z Království české a korunován Eleonora Gonzaga, manželka Císař Ferdinand II Rakouska, následující rok v roce 1627.
Stal se tajným poradcem Císař Ferdinand III v roce 1637 korunován za císařovu první manželku, Císařovna Marie-Anne. Byl jmenován velmistrem Řád kříže s červenou hvězdou v Čechy, Slezsko, a Polsko a kancléř University of Prague.
Adalbert von Harrach byl zatčen v jeho paláci, když Švéd převzal část města Praha v konfliktu předchůdce s Bitva o Prahu a ztratil významnou část svého bohatství. Nakonec byl na přímluvu kardinálem propuštěn Jules Mazarin před královnou Christina Švédska s 15 000 écus a dopis, který napsal, slibující, že se nebude pomstít za ztráty Adalberta von Harracha.[3]
Navštívil Řím zřídka; natolik, že když to udělal v roce 1643, prý to papež Urban VIII. považoval za špatné znamení (protože kardinál by jinak jen navštívil, kdyby papež zemřel, což vyžaduje papežské konkláve ).[4] Jak se ukázalo, papež nebyl daleko od správnosti a následující rok zemřel.
Stal se zástupcem nového Papež a Kostel k řadě královských dvorů. Za papeže také korunoval Ferdinand IV., Římský král (1646); Leopold a Eleonora Gonzaga, iuniore, třetí manželka Ferdinanda II., Jako český král a královna (1655); a Leopold I., svatý římský císař (1656). Požehnal také manželství krále Filip IV Španělský s Mariana Rakouska, dcera Císař Ferdinand III (1648) a doprovázel novou královnu jménem císaře na hranici s Itálie.
Ačkoli se postavil proti sloučení Univerzita Karlova-Ferdinanda, podílel se na slavnostních formalitách spojujících obě akademie v roce 1654.
Konečné schůzky a smrt
Adalbert von Harrach se účastnil Papežské konkláve z roku 1667 který zvolil Papež Klement IX a po zvolení nového papeže byl jmenován kardinálem-knězem z San Lorenzo v Lucině.
Po svém návratu z konkláve zemřel 25. října 1667 a byl pohřben v kryptě své rodiny ve Vídni.
Reference
- ^ Vídeňská univerzita: Ernst Adalbert von Harrach - O nás.
- ^ Katolická hierarchie: Ernst Adalbert Kardinál von Harrach zu Rohrau
- ^ S. Miranda: Ernst Adalbert von Harrach
- ^ Papež Alexander Sedmý a kardinálský sbor podle John Bargrave, editoval James Craigie Robertson (dotisk; 2009)
| Předcházet Zikmund František, rakouský arcivévoda | Princ-biskup z Trenta 1665–1667 | Uspěl Zikmund Alfons von Thun |
