Ernest Grosjean - Ernest Grosjean

Ernest Grosjean (18. prosince 1844-28. Prosince 1936) byl Francouz varhaník a hudební skladatel.

Životopis

Narozen v Vagney (Vosges ), Ernest Grosjean byl synovcem a žákem Jean-Romary Grosjean, zakladatel a ředitel Journal des organistes.

Kromě svého strýce měl postupně Henri Hess, Camille-Marie Stamaty a Alexis Chauvet jako mistři klavíru, varhan, harmonie, hudební skladba a fuga.

Debutoval jako varhaník v katedrále Uzès (Gard) v roce 1864, poté soutěžil o místo varhaníka a později o maître de chapelle z Verdunská katedrála, kterou držel od roku 1868 do roku 1935, přestože varhany Jacquot-Jeanpierre z Rambervillers (Vosges), postavený v roce 1898, byl během první světové války demontován, aby byl zachován. Nástroj byl přestavěn a slavnostně otevřen 25. března 1935 společně titulárním mistrem Marcel Dupré a opat Pierre Camonin který ho vystřídal v červnu téhož roku.

Ernest Grosjean byl dědeček z matčiny strany Élisabeth Brasseur, a sborový dirigent kdo založil a řídil v Versailles the Chorale Élisabeth Brasseur [fr ] od roku 1920 do své smrti v roce 1972.

Publikace

Grosjean psal pedagogické práce včetně kurzu harmonie, což mu vyneslo souhlas několika významných skladatelů; množství prací pro varhany, 30 veršů, 82 kusů, atd.; pracuje pro hlasy, klavír a různé nástroje.

  • Soixante-dix pièces fasiles pro varhany (dotisk Musica Rinata, 2007).
  • Pièces pour orgue ou harmonium (dotisk Armelin Musica, 2007).
  • Noël d'alsace et de Lorraine.
  • Les anges dans nos campagnes, variace pro varhany.
  • Offertoire Ó filii et filiæ - nalít le temps pascal.
  • Marche nuptiale, v Journal des Organistes, přetištěno abbottem Delépine v Échos Jubilaires des Maîtres de l’Orgue (v. 1908).
  • Aria cantabile pro varhany, v Journal des Organistes (1880).
  • Memento pro varhany, vyd. Combre.

V seriích Les Maîtres Contemporains de l'Orgue (1912) opat Joseph Joubert:

  • Offertoire bref nebo Společenství
  • Předehra
  • Méthode pour l'accompagnement du chant grégorien, Saint-Laurent-sur-Sèvre: L.-J. Biton (1917).

Zdroje

externí odkazy