En Direct de LOlympia - En Direct de LOlympia - Wikipedia
 | tento článek ne uvést žádný Zdroje. (Červen 2019) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) |
| En Direct de L'Olympia | ||||
|---|---|---|---|---|
 | ||||
| Studiové album podle | ||||
| Uvolněno | 1966 | |||
| Nahráno | 1966 | |||
| Žánr | Chanson, Pop | |||
| Délka | 31:41 | |||
| Označení | Barclay Records | |||
| Mireille Mathieu chronologie | ||||
| ||||
En Direct de L'Olympia bylo první album vydané francouzskou zpěvačkou Mireille Mathieu po jejím úspěchu v amatérské televizní soutěži v listopadu 1965 a debutovém vystoupení na Paris Olympia v prosinci.
Aranžmá a hudební směr pro toto album poskytl vedoucí orchestru a skladatel Paul Mauriat. Spolu se skladatelem André Pascal přispěli Mon krédo, Pourquoi mon amour a Viens dans ma rue.
Nezadaní, a EP z alba se objevil v brána formát. Tyto záznamy učinily z Mireille obrovskou hvězdu ve Francii a Evropě a také velkou hvězdu v Severní Americe a Mexiku. Krásná Mireille Mathieu zpívá o muži jménem Jai O'Stevens a šedá oblast mezi představou lásky a myšlenkou fixace.
Všechny písně byly ve francouzštině, a tak omezovaly její úspěch v anglicky mluvících zemích.
Seznam skladeb
Vedlejší
- „Mon Credo“ (André Pascal, Paul Mauriat ) – 2:48
- „Celui que j'aime“ (Charles Aznavour ) – 2:53
- „Est-ce que tu m'aimeras“ (Jean-Loup Chauby, Bob du Pac) - 2:07
- „Pourquoi mon amour“ (André Pascal, Paul Mauriat) - 2:35
- „Le funambule“ (Jacques Plante) - 3:17
- „Et merci quand même“ (Jacques Chaumelle, Bernard Kesslair) - 2:21
Strana dvě
- „Viens dans ma rue“ (André Pascal, Paul Mauriat) - 2:28
- „Un homme et une femme“ (Pierre Barouh, Francis Lai) - 2:53
- „Ne parlez plus“ (Gilbert Guenet, Jean Setti) - 2:48
- „C'est ton nom“ (Françoise Dorin, Francis Lai) - 2:19
- „Ils s'embrassaient“ (Serge Lebrail, Guy Magenta ) – 2:38
- „Qu'elle est belle“ (P. de la Noë, Richard Ahlert, Eddie Snyder, Franck Gérald) - 2:34