Emel Korutürk - Emel Korutürk
Emel Korutürk | |
---|---|
První dáma Turecka | |
V roli 6. dubna 1973 - 6. dubna 1980 | |
Prezident | Fahri Korutürk |
Předcházet | Atıfet Sunay |
Uspěl | Sekine Evren |
Osobní údaje | |
narozený | 1915 Istanbul |
Zemřel | 12. března 2013 Istanbul, krocan | (ve věku 97–98)
Národnost | turečtina |
Manžel (y) | Fahri Korutürk |
Děti | 3 |
Rezidence | Çankaya Köşkü (oficiální) |
Alma mater | Mimar Sinan University výtvarných umění |
Profese | Malíř |
Emel Korutürk (1915 - 12. března 2013) byl a turečtina malíř a bývalý První dáma Turecka.
Raná léta
Narodila se v roce 1915 jako čtvrté dítě Salaha Cimgöze a jeho manželky Hasmane. Během jejího raného dětství byl její otec v exilu Spojenci první světové války na Malta.
Po základním vzdělání studovala v Lycée Notre Dame de Sion Istanbul prestižní škola pro dívky. Po středoškolských letech v Lausanne, Švýcarsko vystudovala Güzel Sanatlar Akademisi, která je nyní Mimar Sinan University výtvarných umění v roce 1936.[1] Během akademických let jí blahopřáli Mustafa Kemal Atatürk, první prezident krocan, pro její výtvarný talent v roce 1933. Po akademii pracovala společně s tureckým malířem İbrahim Çallı.
Rodinný život
V roce 1944 se provdala Fahri Korutürk, námořní důstojník. Pár měl dva syny a dceru, Osman, Salah a Ayşe. V letech 1960 až 1977 byl Fahri Korutürk velitelem Turecké námořní síly. Po svém odchodu z námořnictva v roce 1960 byl jmenován tureckým velvyslancem v Sovětský svaz (1960–1964) a později do Španělsko (1964–1965). V roce 1968 byla Fahri Korutürk zvolena za senát členem prezidentem, který měl právo jmenovat 15 členů tureckého senátu. V roce 1973 byl zvolen jako šestý prezident Turecka. Emel Korutürk se tak stal první dámou v zemi. V roce 1980 skončilo funkční období prezidenta Fahri Korutürk a v roce 1987 zemřel. Emel Korutürk žil dalších 26 let a zemřel 13. března 2013 v Istanbulu.[2]
Její příspěvky k umění
Během svého působení jako první dáma se soustředila na propagaci Turecká malba. Pomohla prezidentským recepcím tureckých umělců. Rovněž podpořila založení Státní muzeum umění a sochařství v Ankaře který by byl vzorem pro další taková muzea. V tomto muzeu začala shromažďovat 34 obrazů tureckého umělce Fikret Mualla.[3] V muzeu je také vystavena její malba „Vděčnost Gazi“ (s odkazem na „Atatürk“).