Elizabeth Brooke (1503–1560) - Elizabeth Brooke (1503–1560)
Elizabeth Brooke Lady Wyatt Lady Warnerová | |
---|---|
narozený | Elizabeth Brooke 1503 |
Zemřel | Srpen 1560 (ve věku 56–57) |
Odpočívadlo | Londýnský Tower |
obsazení | Manželka básníka Sir Thomas Wyatt |
Manžel (y) | Sir Thomas Wyatt Sir Edward Warner |
Děti | Sir Thomas Wyatt Edwarde Thomas Jindřich |
Rodiče) | Thomas Brooke, 8. baron Cobham Dorothy Heydon |
Elizabeth Brooke (1503–1560) byla manželkou Thomas Wyatt, básník a matka Thomas Wyatt mladší kdo vedl Wyattova vzpoura proti Marie I.. Její rodiče byli Thomas Brooke, 8. baron Cobham a Dorothy Heydon, dcera Sir Henry Heydon.[1] Byla sestrou George Brooke, 9. baron Cobham a byl považován za možného kandidáta na šestou manželku Henry VIII Anglie.[2]
Manželství a problém
Elizabeth se dvakrát provdala.
První manželství

V roce 1520 se Elizabeth provdala za sira Thomas Wyatt (1503-6. Října 1542) a o rok později mu porodila syna:[1][3]
- Vážený pane Thomas (1521–1554), která v roce 1554 vedla neúspěšné povstání proti Marii I. Cílem povstání bylo nahradit katolickou královnu Marii její protestantskou nevlastní sestrou Alžbětou.[4]Sir Thomas Wyatt (1521–1554)
Na začátku manželství se objevily manželské potíže, přičemž Wyatt tvrdil, že jsou 'především' její chyba. Zapudil ji jako cizoložnici, ačkoli neexistuje žádný záznam, který by ji spojoval s konkrétním mužem. Elizabeth se oddělila od Thomase Wyatta v roce 1526 a podporoval ji až do roku 1537, kdy to už odmítal a poslal ji žít se svým bratrem lordem Cobhamem. V témže roce se Lord Cobham pokusil přinutit Wyatta, aby pokračoval ve své finanční podpoře. Odmítl.[5] Teprve v roce 1541, kdy byl Wyatt, obviněný ze zrady, zatčen a jeho majetek zkonfiskován, dokázala rodina Brooke vynutit smíření jako podmínku pro Wyattovu milost.[6]
V dopise Karel V. císařský velvyslanec, Eustace Chapuys napsal, že Wyatt byl propuštěn z věže na žádost Catherine Howard. Chapuys poznamenal, že král stanovil dvě podmínky; ten Wyatt ‚přiznat svou vinu ' a to "Měl by vzít zpět svou manželku, od níž byl odloučen více než 15 let, pod bolestí smrti, pokud bude od nynějška nepravdivý." [7][8] Neexistují žádné důkazy o tom, že toto ustanovení bylo někdy vynucováno nebo existovalo. Po pronásledování Anne Boleyn, před jejím vztahem s králem, Wyatt začal dlouhodobý vztah s Elizabeth Darrell a pokračoval ve spojení se svou milenkou.[6]
14. února 1542 následující noc Catherine Howard byl odsouzen k smrti za cizoložství, Jindřich VIII uspořádali večeři pro mnoho mužů a žen. Král prý věnoval velkou pozornost Elizabeth a Anne Bassett a oba byli považováni za možné volby pro jeho šestou manželku.[2] Na počátku roku 1542, více než rok před Wyattovou smrtí, se jméno Elizabeth Brooke objevilo ve španělských depeších jako jedna ze tří dám, o které se údajně zajímala jako možná šestá manželka Henry VIII.[2]
Císařský velvyslanec, Chapuys, napsal, že dáma, pro kterou král "projevila největší úctu sestře lorda Cobhama, kterého Wyatt před časem rozvedl pro cizoložství." Je to hezké mladé stvoření s dostatečným vtipem, aby dokázala udělat stejně špatně jako ostatní, kdyby se o to pokusila. “ Zdálo se, že se velvyslanec mýlil, protože v té době měla Elizabeth Brooke téměř čtyřicet let. Možná byla Elizabeth Brooke zaměněna s její krásnou mladou neteří, Elisabeth Brooke, nejstarší dcera George Brooke, 9. baron Cobham, který se oženil William Parr, 1. markýz z Northamptonu. Elisabeth Brooke, dcera lorda Cobhama, mohla být u této příležitosti u soudu, protože tam rozhodně byla následující rok. V lednu 1542 jí bylo téměř šestnáct a v pozdějších letech byla považována za jednu z nejkrásnějších žen své doby. Důležitější pro krále, který se právě zbavil manželky (Catherine Howard ) kdo se cizoložství, tentokrát Elisabeth měl bezchybnou pověst.[6] Opět zde však obecně je třeba vzít v úvahu nespolehlivost Chapuys a neustálé zjevné předpojatosti vůči Henrymu a anglickému protestantismu.
Druhé manželství
Po Wyattově smrti se Elizabeth Brooke provdala Sir Edward Warner (1511–1565), Polstead Hall a Plumstead, Norfolk, lord Lieutenant of Věž. Pár měl tři syny:[9]
- Edward, který zemřel v dětství
- Thomas
- Jindřich
Warner byl odvolán ze své funkce 28. července 1553, na začátku vlády Marie I., a byl zatčen pro podezření ze zrady následujícího ledna ve svém domě v Carter Lane, když Thomas Wyatt mladší vzbouřili se proti koruně. Warner byl držen téměř rok. Alžbetin syn byl popraven. Edward, syn, kterého měla s Warnerem, zemřel mladý. Další dva synové zemřeli v dětství. Rodinné bohatství bylo obnoveno pod Elizabeth I. a Warner získal své místo na Tower of London. Jeho manželka tam zemřela v srpnu 1560 a byla pohřbena v jeho okrskech.[6]
Původ
Předkové Elizabeth Brooke (1503–1560) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
Poznámky
- ^ A b Richardson IV 2011, s. 381–2
- ^ A b C Hart 2009, str. 197
- ^ Philipot 1898, str. 142
- ^ Thomson 1964, str. 273
- ^ Shulman 2012, str. 88, 228–229, 348–350
- ^ A b C d „Kdo je kdo z tudorovských žen“. kateemersonhistoricals.com. Archivovány od originál dne 20. října 2013. Citováno 19. října 2013.
- ^ „Letters and Papers, Foreign and Domestic, Henry VIII, sv. 16, 662, 27. března 1541“. British-history.ac.uk. Citováno 20. října 2013.
- ^ "Předmluva". Letters and Papers, Foreign and Domestic, Henry VIII, Volume 16: 1540–1541 (1898), str. I-LV. British-history.ac.uk. Citováno 19. října 2013. Chapuys je však notoricky nespolehlivým a zaujatým svědkem a jeho tvrzení není potvrzeno pozdějšími událostmi. Wyatt propuštěn na žádost Catherine Howardové
- ^ Hervey 1891, str. 308–309
Reference
- Hart, Kelly (2009). Paní Jindřicha VIII (První vydání). Historie tisku. str.197. ISBN 0-7524-4835-8.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Hervey, Walter; et al. (1891). Rye, Walter (ed.). Návštěva Norfolku, kterou vytvořil a vzal William Hervey, Clarencieux King of Arms, Anno 1563 ... (The Publications of the Harleian Society, vol. Xxxii). London: Harleian Society At Archive.org. Citováno 19. října 2013.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Dopisy a doklady, zahraniční a domácí, Henry VIII, svazek 16: 1540–1541 (1898). British-history.ac.uk. Citováno 19. října 2013.
- Philipot, John (1898). Hovenden (ed.). The Visitation of Kent, Taken in the Years 1619–1621, (The Publications of the Harleian Society, vol. Xlii). London: Harleian Society.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- "Předmluva". Letters and Papers, Foreign and Domestic, Henry VIII, Volume 16: 1540–1541 (1898), str. I-LV. British-history.ac.uk. Citováno 19. října 2013.
- Richardson, Douglas (2011). Everingham, Kimball G. (ed.). Magna Carta Ancestry: A Study in Colonial and Medieval Families. IV (2. vyd.). Salt Lake City. ISBN 1460992709.
- Shulman, Nicola (2012). Graven With Diamonds: The Many Lives of Thomas Wyatt: Courtier, Poet, Assassin, Spy in the Court of Henry VIII (Brožura). Krátké knihy. ISBN 9781780720883.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Thomson, Patricia (1964). Sir Thomas Wyatt a jeho pozadí. London: Routledge.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
externí odkazy
Další čtení
- Rebholz, RA, ed (1978), Wyatt: Kompletní básně, London: Penguin Books, ISBN 978-0-14-042227-6CS1 maint: další text: seznam autorů (odkaz)
- Muir, Kenneth (1963), Život a dopisy sira Thomase Wyatta (anglické texty a studie z Liverpoolu), LIVERPOOL: Liverpool University Press, ISBN 978-0-14-042227-6