Eliyahu Koren - Eliyahu Koren
Eliyahu Koren | |
---|---|
narozený | 23. července 1907 Norimberk, Německo |
Zemřel | 17. února 2001 Jeruzalém, Izrael |
Ostatní jména | Eliyahu Korngold |
obsazení | Typograf, grafický designér |
Manžel (y) | Channa Neuwirth |
webová stránka | Webové stránky Koren Publishers Jerusalem |
Eliyahu Koren (hebrejština: אליהו קורן; 23 července 1907-17 února 2001) byl mistr typograf a grafik. Po studiích v Norimberku emigroval do Izraele v roce 1933. Pracoval jako vedoucí grafického oddělení Keren Kayemet, Židovský národní fond, od roku 1936 do roku 1957. Založil Koren Publishers Jerusalem v roce 1961, který vydal Koren Bibli v roce 1962. Vydal Koren Siddur v roce 1981 a různé náboženské texty až do své smrti.
Životopis
Eliyahu Koren (roz. Korngold) se narodil v Norimberku v Německu. Od raného věku projevoval vzácný umělecký talent. Po studiu na gymnáziu navštěvoval Korngold Kunstschule der Stadt Nurnberg, městskou školu grafického a užitého umění, kde během tří let absolvoval šestiletý kurz grafického umění, užitého umění a vitráží.
V roce 1933, když byl asistentem profesora na Kunstschule a vůdcem mládeže v náboženském hnutí Ezra, Korngold četl, že od bavorských Židů se vyžaduje, aby měli při cestování do zahraničí zvláštní cestovní povolení tajné policie. „Vnímal jsem tento rozsudek zbavení svobody židovského jedince a rozhodl jsem se opustit Německo v nejbližší možnou hodinu,“[1] později si vzpomene. Korngold a skupina přátel odešli Bavorsko 1. dubna 1933 a dorazil dovnitř Haifa, Palestina 15. května téhož roku.
Korngold šest měsíců pracoval pro jednoho z mála grafiků v té době v Palestině, Rudi Deutsch (Dayan), v Tel Aviv. Dále připravil ilustrace pro různé knihy a výstavy. V letech 1936 až 1957 vedl Korngold grafické oddělení v Keren Kayemet, Židovský národní fond, kde byl odpovědný za grafiku, publikace, známky a Zlatou knihu organizace. Během této doby navrhl také současnost znak města Jeruzaléma.[2]
Bible Koren
V polovině 50. let začal Korngold pracovat na tom, co by se stalo jeho nejvýznamnějším dílem, Koren Bible. Korngold se zavázal vydat hebrejskou Bibli navrženou, upravenou, vytištěnou a vázanou Židy - něco, čeho nebylo dosaženo téměř 500 let. První tištěné hebrejské bible z Itálie (1488) byly vytištěny Židy, ale až poté Daniel Bomberg V 1517 benátském tisku, všechna vydání až do 20. století měla nežidovská vydavatelství nebo tiskaře a do textu se dostaly chyby.
Korngold byl osloven Judah L. Magnes, tehdejší prezident The Hebrejská univerzita v Jeruzalémě o vytvoření nového písma pro nové vydání hebrejské Bible ve 40. letech. Korngold se pustil do práce na písmu a zvítězil v soutěži na tento projekt, ale po letech práce v biblickém výboru univerzity, kterému Korngold předsedal, se projekt vydal směrem, který on i mnozí badatelé Bible považovali za nepřijatelný. Spíše než vytvořit zcela nové vydání Bible, vydal Hebrew University Press v roce 1953 fotografický ofset Christian David Ginsburg je Britská a zahraniční biblická společnost vydání, ke kterému byly provedeny stovky oprav Umberto Cassuto na základě Kodex Aleppo a další velmi staré rukopisy, které vytvářejí text bezprecedentní přesnosti.[3] Korngold z výboru odstoupil.
Poté si dal za úkol sám vyrobit nové vydání hebrejské Bible. V roce 1957 založil nezávislé studio a v roce 1961 založil Koren Publishers Jerusalem. Korngold na projektu pečlivě pracoval, opravoval chyby v sazbě předchozích vydání a vytvořil nové písmo, Koren Bible Type aby byl text co nejpřesnější a nejčitelnější. Text, vokalizace a cantilace byly založeny na biblickém vydání z počátku 19. století Německý židovský gramatik a masoretista Wolf Heidenheim. Text korigovali a upravili Avraham Meir Habermann, Daniel Goldschmidt a Meir Medan.
V roce 1962, během svátku Chanuka, vydalo vydavatelství Koren Jeruzalém Tóru, první část Bible Korenu. Celá Bible se objevila téměř o dva roky později. Během této doby, Korngold změnil jméno do Korenu.
Bible Koren byla okamžitě uznána jako nová standardní hebrejská Bible. V reakci na jeho zveřejnění David Ben-Gurion prohlásil: „Izrael je vykoupen hanbou.“ The Vrchní rabinát Izraele přijal vydání ke čtení Haftarah (prorocké části) v synagógách, když se nepoužívá ručně psaný svitek pergamenu. Bible Koren se stala Biblí, na které Prezident Izraele složil přísahu do kanceláře. Izraelské ministerstvo školství a izraelské obce začaly distribuovat Bibli Koren jako dary absolventům středních škol a izraelské obranné síly začaly distribuovat Bibli Koren nově zařazeným vojákům.
Odborníci však kvalitu textu kritizovali. Například, Moshe Goshen-Gottstein řekl: „Protože si byl vědom svého nedostatku v masoretický odbornost, hledal pomoc tří vědců, z nichž všichni trpěli stejným nedostatkem masoretické odbornosti ... zatímco vydavatel vytrvale prohlašoval, že toto bylo první vydání vydané a vytištěné v jejich staré / nové vlasti, to bylo v fakt ... stěží takové vydání jako Dotan, ale další promíchání materiálu připraveného ben Hayim." [4]
Společnost Koren Publishers Jerusalem později zveřejnila a Hebrejské / anglické vydání Koren Bible s novým překladem profesora Harold Fisch, biblický a literární vědec.
Koren Siddur
Koren začal pracovat na novém modlitebním knihě v 70. letech. Koren pro tento projekt vytvořil Koren Book Type a inovativní design, díky kterému by se siddur stal slavným. Spíše než umožnit nepřetržitý běh textu napříč stránkami, Koren udržoval řádky a odstavce na jednotlivých stránkách. Jednotlivé věty nastavoval řádek po řádku podle jejich významu. Výsledkem byl modlitební knížka vydaná v roce 1981, která usnadňovala nepřerušovanou modlitbu a objasňovala základní význam textu. Siddur se stal jedním z nejpoužívanějších modlitebních knih v Izraeli. V roce 2009 společnost Koren Publishers Jerusalem představila nové hebrejsko-anglické vydání Koren Siddur, Koren pytle Siddur s úvodem, překladem a komentářem vrchního rabína Spojeného království, rabína Lorda Jonathan Sacks.
Reference
- ^ Avrin, Leila. „Lidé knihy: Eliyahu Koren“, Israel Bibliophiles, jaro 1986.
- ^ Jeremy Stolow, Orthodox by Design: Judaism, Print Politics, and the ArtScroll Revolution University of California Press, 2010
- ^ Leon Simon, „Jeruzalémská bible“, Vetus Testamentum, 4, 109–110 (1954)
- ^ „Sha'are Talmon, ed. Michael Fishbane a Emanuel Tov, Eisenbrauns, 1992, str. 239 a 240.
Další čtení
- Friedman, Joshua J. „Typ modlitby: Jak Eliyahu Koren používal typografii k povzbuzení nového způsobu modlitby.“, Tableta, 30. června 2009.